Fluorescenční angiografie
Fluorescenční angiografie je vyšetřovací technika používaná v očním lékařství. Roztok fluoresceinu aplikujeme do kubitální žíly, přibližně za 10 sekund se látka objeví v sítnicovém řečišti, které snímáme pomocí digitální sítnicové kamery. Fluorescein se za fyziologických podmínek nedostává mimo cévní řečiště, postupně se zobrazí v prearteriální, arteriální, kapilární, arteriovenózní, venózní a pozdní fázi. Při stavech s porušenou cévní stěnou se fluorescein dostává mimo řečiště a zobrazuje nám tak hyperfluorescenční patologická ložiska mikroaneurysmat, edému či neovaskularizací. Hypofluorescence bývá u stavů s poruchou plnění cév či při ztrátách vaskulární tkáně, při hyperplazii pigmentového epitelu, hemorhagii i exsudátu.
FAG nám poskytuje informace o dynamických změnách hematookulární bariéry. Vyšetření se užívá především k diagnostice a hodnocení stavu diabetické retinopatie a makulopatie i dalších vaskulopatií, degenerativních procesů (věkem podmíněná makulární degenerace), uzávěru arterií a žil, nitroočních nádorů atd.
Při vyšetření se mohou objevit nežádoucí reakce na podanou látku, hlavně musíme dát pozor na možnou alergii na kontrastní látku. U rizikových pacientů podáváme premedikaci (hydrokortizon, antihistaminika). Fluorescein přechodně zbarvuje kůži, sliznice a moč. Pacient by se 24 hod. po vyšetření neměl vystavovat přímému světelnému záření (laser).
Odkazy[edit | edit source]
Související články[edit | edit source]
Extrerní odkazy[edit | edit source]
Použitá literatura[edit | edit source]
- ROZSÍVAL, Pavel, et al. Oční lékařství. 1. vydání. Galén, Karolinum, 2006. ISBN 80-7262-404-0, 80-246-1213-5.