Funkční potraviny, biopotraviny, potraviny na bázi geneticky modifikovaných organizmů, přídatné látky v potravinách, potravinové doplňky

From WikiSkripta

Funkční potraviny[edit | edit source]

  • Funkční potraviny jsou potraviny, které mají kromě základní výživové hodnoty i prokazatelně příznivý vliv na lidské zdraví při dlouhodobé konzumaci. [1]
Příklad: posílení imunity, zpomalení příznaků stárnutí, urychlení rekonvalescence, prevence onemocnění.
  • Funkční potraviny mohou být přirozené potraviny bez úprav.
    • Z konvenčních potravin získáme funkční potraviny přídáním biologicky aktivních látek nebo odstraněním nežádoucích složek (alergeny).
    • Vyšší obsah žádoucí látky může být dosažen šlechtěním.
Příklady funkčních potravin: kysané mléčné výrobky, brokolice, citrusové plody, hroznové víno, rajčata, zelený i černý čaj s obsahem antioxidantů, výrobky se zvýšeným obsahem vlákniny, rostlinná másla a margariny s polynenasycenými mastnými kyselinami a fytosteroly...
Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Funkční potraviny.

Biopotraviny[edit | edit source]

  • Nazývané též bioprodukty, ekoprodukty.
  • Jsou to potraviny vyrobené kontrolovanými postupy ze surovin na ekologicky obhospodařované půdě s nízkou kontaminací.
  • Produkovány v menších množstvích v oblastech bez intenzivního zemědělství s nižším spadem imisí.
  • Produkty mívají vyšší hodnoty některých vitaminů, minerálních látek, vlákniny a nižší hodnoty hlavních živin (bílkoviny, tuky, sacharidy).
  • Biopotraviny jsou několikanásobně dražší než konvenční potraviny, výnosy alternativního zemědělství bývají nízké.
  • Biopotraviny podléhají zvláštním legislativním předpisům.
  • Jsou označovány speciálním logem.
  • Pro obsah kontaminujících látek nejsou stanoveny normy, bývá však nižší.
  • Obsah mikroorganismů a přírodních toxických látek bývá vyšší, proto je potřebná stejná kontrola zdravotní nezávadnosti jako u konvenčních potravin.
Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Biopotraviny.

Potraviny na bázi geneticky modifikovaných organizmů[edit | edit source]

  • Zákon 153/2000 Sb. definuje geneticky modifikovaný organismus (GMO) je takový organizmus (kromě člověka), jehož dědičný materiál byl změněn genetickou modifikací (cílenou změnou) způsobem, kterého se nedosáhne přirozeně (křížení, šlechtění). Definice se vztahuje na organismy schopné rozmnožování: mikroorganismy, rostliny, živočichy, buněčné kultury, vyjímajíce člověka.[1]
  • Vnášení, odstraňování či utlumování genů s využitím metod genetického inženýrství, nezávisle na stupni příbuznosti dárce a příjemce.
Příklady cílů genetické modifikace: rezistence vůči škodlivému hmyzu, tolerance k herbicidům, změna spektra zásobných látek.
  • Každé jednotlivé GMO před uvedením do praxe potřebuje povolení, kterému předchází podrobné testování.
  • Na evropském trhu jsou především produkty z GM sóje, kukuřice, řepky. První GMO se začaly komerčně pěstovat v 90.letech v USA.
  • GMO pravděpodobně nepředstavují riziko pro lidské zdraví. Obavy se týkají alergií, toxicity, nutriční hodnoty, nepřímého poškození člověka prostřednictvím zvířat krmených GMO.
Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Geneticky modifikované potraviny.

Přídatné látky[edit | edit source]

  • Nazývané též aditiva se užívají ke zvýšení kvality potravin při jejich výrobě, balení, přepravě nebo skladování.
    • Konzervační látky a antioxidanty prodlužují skladovatelnost potravin.
    • Barviva, aromata a umělá sladidla upravují smyslové vlastnosti (barvu, chuť).
    • Zahušťovadla a emulgátory upravují konzistenci výrobku.
    • Enzymy se použvají pro úpravu a urychlení technologických procesů.
  • Použití každé přídatné látky předchází toxikologické vyšetření vč. vyšetření potenciální kancerogenity a schvalovací řízení.
  • Veškeré povolené přídatné látky jsou uvedeny v seznamu přídatných látek a jejich maximální obsah v potravinách je limitován směrnicí ministerstva zdravotnictví.
  • Přítomnost přídatných látek musí být vyznačena na výrobku uvedením názvu látky nebo ve formě číselného kódu E
Příklad: E101:riboflavin, E110:žlutá oranž S, E211:Benzoan sodný, E296: kyselina jablečná, E300:kyselina askorbová, E322:sojový lecitin...
Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Potravinářská aditiva (1. LF UK, NT).

Potravinové doplňky[edit | edit source]

  • Zákon 110/1997 Sb.§2 definuje potravinové doplňky jako nutriční faktory (vitaminy, minerální látky, aminokyseliny, specifické mastné kyseliny a další látky) s významným biologickým účinkem.[1]
  • Jsou určeny pro příjem v malých odměrných množstvách (tobolky, tablety, dražé, kapky...)
  • Slouží k doplnění živin, nekompenzují nesprávnou výživu.
Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Potravní doplňky.


Odkazy[edit | edit source]

Použitá literatura[edit | edit source]

  • KUDLOVÁ, Eva, et al. Hygiena výživy a nutriční epidemiologie. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2009. 287 s. s. 82-85. ISBN 978-80-246-1735-0.


References[edit | edit source]

  1. a b c KUDLOVÁ, Eva, et al. Hygiena výživy a nutriční epidemiologie. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2009. 287 s. s. 82-85. ISBN 978-80-246-1735-0.