Zvláštní výživa

Z WikiSkript

Potraviny určené pro zvláštní výživu (podle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČR 54/2004 Sb) jsou potraviny, které se odlišují od potravin pro běžnou spotřebu svým

  • zvláštním složením,
  • zvláštním výrobním postupem,

a jsou stanovené pro výživové účely uvedené v této vyhlášce a uvádějí se do oběhu s označením účelu použití.[1]

Pro stanovení výživových účelů platí zvláštní nutriční požadavky skupiny osob:

  • jejichž trávicí systém a látková výměna je narušená;
  • nacházejících se ve zvláštním fyziologickém stavu a mohou mít specifické výhody z řízené spotřeby určitých látek v potravinách;
  • zdravých kojenců a malých dětí (KDV).

Kategorie potravin pro zvláštní výživu:

  • pro počáteční a pokračovací kojeneckou výživu;
  • pro obilnou a ostatní výživu jinou než obilnou určenou pro KDV (dále se uvádí "ostatních příkrmů" – příloha 13);
  • pro nízkoenergetickou výživu určenou ke snižování tělesné hmotnosti;
  • pro zvláštní lékařské účely;
  • bez fenylalaninu;
  • bezlepkové;
  • pro diabetiky (s poruchami metabolizmu sacharidů);
  • s nízkým obsahem laktózy nebo bez laktózy;
  • s nízkým obsahem bílkovin
  • s nízkým, velmi nízkým obsahem nebo prostých sodíku;
  • pro sportovce nebo osoby při zvýšeném tělesném výkonu.

Označování účelu použití. Je potřebné uvést údaje o:

  • zvláštnostech kvalitativního a kvantitativního složení nebo speciálním výrobním procesu;
  • nutričním značení v jednotkách: kJ, kcal, B,S,T, ve 100 g/100 ml;
  • předepsaném způsobu přípravy, je-li požadován;
  • původu bílkoviny (nebo hydrolyzátu bílkovin);
  • způsobu uchování a době spotřeby po otevření obalu, je-li to vyžadováno (ne u jednoporcovaných);
  • kategorii nebo bližší specifikaci;
  • zvláštních nutričních vlastnostech;
  • specifických informacích u jednotlivých kategorií těchto potravin.

Nelze uvádět informace o:

  • léčebných a preventivních účincích (u PZLÚ lze uvádět doporučení pro použití);
  • tom, že při jejich použití není třeba rady lékaře;
  • nelze uvádět pod označením "dietní", "dietetický", "dia".

Potraviny pro počáteční a pokračovací kojeneckou výživu a výživu malých dětí[upravit | editovat zdroj]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Umělá výživa kojence.
  • kojenci do 12 měsíců včetně;
  • děti od 1 do 3 let včetně;

Počáteční kojenecká výživa (KV)[upravit | editovat zdroj]

  • je určena pro kojence od narození do 6 měsíců života; může obsahovat bílkoviny kravského mléka, sojové bílkoviny a hydrolyzované bílkoviny; počáteční mléčná KV vychází z bílkovin kravského mléka;
  • běžně se nazývá počáteční mléko.

Pokračovací kojenecká výživa[upravit | editovat zdroj]

  • je určena pro kojence ve věku 6–12 měs.;
  • tvoří základní tekutý podíl postupně se rozšiřující smíšené stravy kojenců;
  • nazývaná též pokračovací mléko.

Zvláštní druhy kojenecké výživy[upravit | editovat zdroj]

  • určena pro nedonošené děti s nízkou porodní hmotností, pro kojence s alergií na mléčnou bílkovinu a pro odstranění rizika alergie na mléčnou bílkovinu;
  • rozlišujeme přípravky s vysokým nebo nízkým stupněm hydrolýzy bílkovin;
  • do této skupiny patří také mléka s nízkým obsahem laktózy, antirefluxové mléko, přípravky k obohacování mateřského mléka na zvýšení přívodu energie a hmotnosti, přípravky na bázi aminokyselin pro kojence, výživa na bázi sóji.

Potraviny pro obilnou a ostatní výživu jinou než obilnou pro výživu KDV (příkrmy)[upravit | editovat zdroj]

  • Obilné příkrmy:
    • obilné kaše;
    • obilnomléčné kaše;
    • těstoviny varné;
    • suchary a sušenky (přímo či rozmělněné).
  • Ovocné příkrmy (výživa, přesnídávky, pyré, dezert):
    • ovocné příkrmy s jogurtem, tvarohem či jiným fermentovaným mléčným výrobkem;
    • ovocnoobilné příkrmy;
    • ovocnozeleninové příkrmy.
  • Zeleninové příkrmy a polévky.
  • Masozeleninové příkrmy a polévky.
  • Masové příkrmy.
  • Nápoje na bázi ovoce a zeleniny a koncentráty.

Označování:

  • věk konzumenta;
  • obsahuje-li lepek pro konzumenty do 6 měs. věku.

Potraviny pro nízkoenergetickou výživu určené ke snižování tělesné hmotnosti[upravit | editovat zdroj]

  • Úplná náhrada celodenní stravy;
  • náhrada jednoho či více hlavních jídel v rámci celodenní stravy.
Dávky (příloha 15) denní jeden pokrm (zřejmě jídlo)
Energie (kcal) 800–1200 200–400
Bílkoviny (g) max. 125
(% energie) 25–50 25–50
možný přídavek aminokyselin
referenční bílkovina (zákon minima)
Tuky (% energie) max. 30 max. 30
Kys. linolová (g v TAG) min 4,5 min. 1 (v denní dávce)
Vláknina (g) 10–30
Vitaminy, min.l. – tab (%) 100 30
Draslík min. 500

Upozornění:

  • "u citlivých osob může vyvolat projímavé účinky";
  • používat jen s doporučením lékaře, max. 3 týdny;
  • určeny spotřebitelům nad 18 let.

Zákaz údajů:

  • o rychlosti nebo úbytku hmotnosti;
  • o snížení pocitu hladu;
  • o zvýšení pocitu sytosti.
Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Redukční dieta.

Dietní potraviny pro zvláštní lékařské účely[upravit | editovat zdroj]

  • Jsou to potraviny podávané pod lékařským dohledem nebo na základě doporučení osoby kvalifikované pro oblast výživy lidí, farmacie anebo péče o matku a dítě.
  • Jsou určeny pro osoby,u kterých nelze dosáhnout úpravy stravy běžnými prostředky (pacienti s omezenou, poškozenou nebo narušenou schopností požívat, trávit, absorbovat, metabolizovat nebo vylučovat běžné potraviny).
  • Patří sem:
    • nutričně kompletní potraviny se standardním složením živin, které mohou být jediným zdrojem výživy, jsou-li užívány podle návodu výrobce;
    • nutričně kompletní potraviny se složením živin specificky adaptovaným pro dané onemocnění, které mohou být jediným zdrojem výživy, jsou-li užívány podle návodu výrobce;
    • nutričně nekompletní potraviny s definovaným složením živin, které nejsou vhodné jako jediný zdroj výživy, jsou-li užívány podle návodu výrobce.

Značení:

  • kategorie, nutriční značení;
  • údaje o osmolalitě;
  • údaje o charakteru a původu bílkovin;
  • o cílové skupiny spotřebitelů, způsobu použití;
  • varování, existuje-li možnost ohrožení osob, kterým není tato potravina určena.

Potraviny bez fenylalaninu[upravit | editovat zdroj]

  • Obsah fenylalaninu je max.20 mg ve 100 ml/100 g ve stavu určenému ke spotřebě;
  • potraviny jsou vyrobené ze surovin přirozeně neobsahujících fenylalanin, u surovin obsahujících fenylalanin je použitý zvláštní technologický postup.

Potraviny bezlepkové[upravit | editovat zdroj]

  • Potraviny přirozeně bezlepkové (neobsahující žádné složky pšenice (všech druhů), ječmene, ovsa, žita, tritikale);
    • povolená je hodnota gliadinu max.1 mg/100 g sušiny.
  • Potraviny obsahující složky "lepkových" obilovin;
    • povolený je obsah gliadinu do 10 mg/100 g sušiny.
  • Nápoje jsou bezlepkové obsahují-li max. 10 mg gliadinu ve 100 ml nápoje.

Potraviny určené pro osoby s poruchami metabolismu sacharidů (diabetiky)[upravit | editovat zdroj]

  • Pouze označení "vhodné pro diabetiky v rámci stanoveného dietního režimu" nebo jen "vhodné pro diabetiky".
Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Diabetická dieta.

Potraviny s nízkým obsahem laktózy nebo bezlaktózové[upravit | editovat zdroj]

  • Nízký obsah - max. 1 g laktózy ve 100 g/100 ml ve stavu určené ke spotřebě.
  • Bezlaktózové - max. 10 mg laktózy ve 100 g/100 ml ve stavu určené ke spotřebě, přítomnost volné galaktózy je vyloučena.
  • Určeno pro osoby s poruchami přeměny látkové, potravinovými alergiemi nebo intolerancemi a narušenými funkcemi orgánů.
  • Obsah laktózy se značí.

Potraviny s nízkým obsahem bílkovin[upravit | editovat zdroj]

  • Obsahují max. 2 g bílkovin na 1000 kJ energetické hodnoty.
  • Určeno pro osoby s poruchami přeměny látkové, potravinovými alergiemi nebo intolerancemi a narušenými funkcemi orgánů.
  • Obsah bílkovin se značí.

Potraviny s nízkým a velmi nízkým obsahem sodíku nebo bez sodíku[upravit | editovat zdroj]

  • Jsou určené pro osoby s poruchami přeměny látkové, potravinovými alergiemi nebo intolerancemi a narušenými funkcemi orgánů.
  • Obsah sodíku se značí.
s nízkým obsahem 120 mg ve 100 g/ml
s velmi nízkým 40 mg ve 100 g/ml
bez sodíku 5 mg ve 100 g/ml

Potraviny určené pro sportovce a pro osoby při zvýšeném tělesném výkonu[upravit | editovat zdroj]

Jsou to potraviny zajišťující vyšší příjem:

  • energie (sacharidů, tuků) a nutrientů zvyšujících využití energetických zdrojů (B1, karnitin, chrom aj.);
  • bílkovin, peptidů a aminokyselin, tedy látek podporujících tvorbu svalstva;
  • ostatních specifických potravin pro sportovce;
  • nápoje, zejména iontové, s cílem náhrady minerálů se rozlišují na:
    • isotonické (osmolalita 290 ± 15 miliosmolů v 1 l nápoje připraveného ke spotřebě)
    • hypertonické (osmolalita min. 340 miliosmolů v 1 l nápoje připraveného ke spotřebě)
    • hypotonické (osmolalita max. 250 miliosmolů v 1 l nápoje připraveného ke spotřebě)
    • ostatní.

Značení:

  • "vhodné pro sportovce", "vhodné při zvýšeném tělesném výkonu";
  • údaj o osmolalitě u nápojů iontových;
  • "obsahuje kofein", je-li součástí a "není vhodný pro registrované sportovce" (v praxi již není nutné).


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • KUDLOVÁ, Eva, et al. Hygiena výživy a nutriční epidemiologie. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2009. 287 s. s. 82-85. ISBN 978-80-246-1735-0.

References[upravit | editovat zdroj]

  1. KUDLOVÁ, Eva, et al. Hygiena výživy a nutriční epidemiologie. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2009. 287 s. s. 82-85. ISBN 978-80-246-1735-0.

Zdroj[upravit | editovat zdroj]