Faktory ovlivňující nutriční potřeby

Z WikiSkript

Základní cíl výživy v dětství je dosáhnutí optimálního růstu a vývoje. Správná výživa zabezpečuje adekvátní imunitu a reakci na stres. Individuální nutriční potřeby se liší podle genetických a metabolických predisposic. Nutriční potřeby jsou vymezeny:

Potravinová pyramida ukazuje doporučený podíl jednotlivých živin v potravě
  1. Genetickými faktory:
    • věk;
    • pohlaví;
    • habitus;
    • výživový typ;
    • účinnost a aktivita metabolismu.
  2. Vlivy životního prostředí:
    • životní styl (stupeň tělesné aktivity…).

Během prvního roku života se organismus ocitá v tzv. potravinové dominantě, kdy je další vývoj zcela závislý na příjmu živin. Ty jsou nutné k energetickému pokrytí prudkého růstu (během první roku života kojenec ztrojnásobí porodní hmotnost), rozvoji imunity, zrání mozku… V tomto období jsou nutriční nároky velké a karence má často trvalé následky.

Některé zásady výživy dítěte[upravit | editovat zdroj]

Polysacharidy jsou zaváděny nejdříve jako příkrm v podobě obilné kaše
  • Živočišné bílkoviny mají vyšší biologickou hodnotu než rostlinné;
  • naopak lipidovou složku nepokryjí jen živočišné tuky;
  • výhodnější jsou polysacharidy než monosacharidy a disacharidy (kromě energie poskytují vlákninu, minerály a vitamíny).

Podíl živin na krytí celkové energetické potřeby závisí na věku – např. u kojence mají tuky krýt více než 50 %, u staršího dítěte ne víc než 30 %.

Doporučené výživové dávky[upravit | editovat zdroj]

Doporučené výživové dávky energie, živin a látek přídatných stanovuje Ministerstvo zdravotnictví. Je to množství potravy, které je dostatečné k tomu, aby pokrylo potřebu 97–98 % jedinců téhož věku a pohlaví a zamezilo vzniku deficitu. Tyto normy jsou důležité hlavně v sestavování jídelníčků pro kolektivy dětí. Nejsou už tak vhodné pro jednotlivce pro velké individuální rozdíly.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]