Doporučený příjem živin

Z WikiSkript

Voda[upravit | editovat zdroj]

  • Základní složka života, její chybění vede ke smrti během dní;
  • čím je dítě mladší, tím má větší procento tělesné vody (novorozenec 75–80 %);
  • spotřeba vody závisí na energetickém příjmu a na vodních ztrátách;
  • kojenec potřebuje podstatně víc vody na 1 kg než dospělý;
  • zdravý kojenec potřebuje denně vody 10–15% své hmotnosti (dospělci stačí 2–4 %);
  • malý kojenec tedy potřebuje 85−170 ml/kg/24h (oproti 40–50 ml/kg/24h u dospělého jedince).


Potřeba tekutin v dětském věku
Dětem nabízíme neslazené nápoje
Věk Potřeba tekutin
ml/kg/den ml/den
10 dnů 125–150 400–500
3 měsíce 140–160 750–850
6 měsíců 130–155 950–1100
9 měsíců 125–145 1100–1250
1 rok 120–135 1150–1300
2 roky 115–125 1350–1500
4 roky 100–110 1600–1800
6 let 90–100 1800–2000
10 let 70–85 2000–2500
14 let 50–60 2200–2700
18 let 40–50 2200–2700

Energie[upravit | editovat zdroj]

Energetická potřeba se výrazně mění s věkem a životními okolnostmi (horečka, aktivita…).

  • U 6–12-ti letých dětí je 50 % energie spotřebována na bazální metabolismus, 12 % na růst, 25 % na fyzickou aktivitu a asi 8 % jsou ztráty;
  • energetický příjem má větší vztah k povrchu těla než k hmotnosti, ale závisí na růstu, výdeji, pohybu…;
  • orientačně: 335–500 kJ/kg/den u kojenců, pak každé tři roky pokles o 42 kJ/kg;
  • v pubertě potřeba energie přechodně narůstá;
  • 9–15 % energie z bílkovin, 45–54 % ze sacharidů a 35–45 % z tuků;
  • celková energetická potřeba (počet J potřebných za den) s věkem dítěte stoupá: novorozenec 2600–3600 kJ, dospělý 10000–12000 kJ;
  • energetický ekvivalent (počet J na kg a den) s věkem dítěte klesá: kojenec 400 kJ/kg/den, dospělý 125–210 kJ/kg/den;
  • asimilací 1 g tuku získáme 33,5 kJ, 1 g bílkovin nebo sacharidů pouze 16,7 kJ.

Bílkoviny[upravit | editovat zdroj]

  • Potřeba bílkovin závisí na jejich složení;
  • jeden gram bílkoviny představuje asi 17 kJ;
  • nejvýhodnější jsou bílkoviny s vysokou biologickou hodnotou (dána zastoupením a poměrem jednotlivých AMK v polypeptidovém řetězci), protože čím má bílkovina vyšší biologickou hodnotu, tím menší je její spotřeba k zajištění proteinových potřeb dítěte (složením se nejvíce blíží proteinovým potřebám dítěte):
    • bílkoviny s vysokou biologickou hodnotou jsou bílkovina mateřského mléka, vaječného bílku a masa;
    • kojenec tak vystačí s 1 g bílkovin mateřského mléka na kg a den, u uměle živeného kojence je ale potřeba bílkovin až dvojnásobná (nižší biologická hodnota bílkovin v umělé výživě);
    • plně kojený kojenec je proto méně zatěžován dusíkatými zplodinami metabolismu a šetří se tak jeho ledviny;
  • u kojence má být poměr živočišných a rostlinných bílkovin 80/20, u adolescenta 53/47.
Doporučené denní dávky
Výživový faktor Kojenci Předškolní věk Školní věk
0–6 měs. 7–12měs. 1–3 roky 4–6 let 7–10 let 11–14 let
chlapci děvčata
Energie (kJ) 2600 3600 5500 7000 9000 10500 9500
Živočišné bílkoviny (g) 16 22 30 40 45 50 45
Rostlinné bílkoviny (g) 4 8 15 20 30 40 45
Sacharidy (g) 68 117 193 234 316 368 330
Tuky (g) 30 30 40 55 65 75 70
Vláknina (g) 2 4 10 14 17 20 18
Vápník (mg) 700 900 900 900 1100 1200 1200
Železo (mg) 8 10 10 12 14 16 18


Patologické stavy zvyšující nutriční potřebu dítěte

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]