Kožní testy

From WikiSkripta

Kožní testy se používají ke sledování specifické buněčné imunity, neboli reakce pozdní přecitlivělosti. Můžeme jimi určovat úspěšnost imunizace pacienta po očkování nebo podpořit diagnózu proběhlé či probíhající infekce. Testy se provádí in vivo aplikací antigenu do kůže pacienta zpravidla v oblasti předloktí.

Příklady testů[edit | edit source]

Mezi využívané kožní testy řadíme například tuberkulinový test, Ducreyův a Shickův test, dále můžeme využít leprominový test, brucelinový test nebo Freiův test.

Tuberkulinový test[edit | edit source]

Tuberkulinový test – aplikace

Tuberkulinový test (Mantoux test) se používá většinou pro zjištění účinnosti očkování proti TBC v dětském věku. K 1. 11. 2010 došlo v ČR ke zrušení celoplošného povinného očkování novorozenců proti tuberkulóze, proto se zde test stále častěji používá při diagnostice probíhající infekce. Pro aplikaci byla kdysi používána směs proteinů produkovaných mykobakteriemi (tuberkulin), dnes se používá PPD (purified protein derivative). Dávka způsobí zánětlivou reakci se začervenáním a ztvrdnutím v místě vpichu.

Průměr léze se po 48–72 hodinách změří a je vyhodnocen
  • do 5 mm – negativní,
  • 6–10 mm – odpovídá to alergii postvakcinační,
  • nad 15 mm – odpovídá to alergii postinfekční,
  • mezi 10 mm a 15 mm mohou zasahovat oba typy alergie.

Ducreyův test[edit | edit source]

Ducreyův test spočívá v podání suspenze inaktivovaných hemofilů. Pozitivní výsledek značí prodělanou infekci Haemophilus ducreyi.

Schickův test[edit | edit source]

Schickův test slouží k průkazu antitoxické imunity proti Corynebacterium diphtheriae. Po intradermální aplikaci u imunních osob není patrná žádná reakce, u neimunních se objeví začervenání v místě vpichu (erytematózní reakce).

Leprominový test[edit | edit source]

Leprominový test (Mitsuda test) se užívá při diagnostice lepry. Antigen (lepromin) se získává z lézí.

Brucelinový test[edit | edit source]

Brucelinový test používá jako antigen inaktivované brucely nebo brucelin či brucelergen. Výsledek není příliš hodnotný v oblastech s výskytem brucelózy a při podezření na inaparentně proběhlé infekce.

Freiův test[edit | edit source]

Freiův test se využívá při diagnostice lymphogranuloma venereum respektive pro průkaz infekce Chlamydia trachomatis.


Odkazy[edit | edit source]

Související články[edit | edit source]

Použitá literatura[edit | edit source]

  • JULÁK, Jaroslav. Úvod do lékařské bakteriologie. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2006. 404 s. ISBN 8024612704.