Krvácení během těhotenství, při porodu a v šestinedělí

From WikiSkripta

V minulosti tvořilo krvácení během těhotenství a porodu k nejčastějším příčinám mateřského úmrtí. V dnešní době tomu je stejně tak, ale s rozdílem mnohem nižší incidence, z tohoto důvodu je potřeba na krvácení pomýšlet vždy.

Charakteristika krevní ztráty[edit | edit source]

  • náhlá, povětšinou prudká a velká
  • možnost špatného odhadu (pomůcky, které mohou krevní ztrátu přesněji určit)
  • resuscitace v těhotenství - komplikace aortokavální komprese a břišního kompartmentového syndromu
  • vyšší riziko hemoragického šoku
  • únik krve do malé pánve ⇒ vznik retroperitoneum


Život ohrožující krvácení[edit | edit source]

Jedná se o vysokou krevní ztrátu, která představuje ztrátu 50% krevního objemu do 3 hodin. Za život ohrožující krvácení považujeme krevní ztrátu vyšší než 1500 ml.

Příčiny v těhotenství[edit | edit source]

Placenta praevia[edit | edit source]

Možné příčiny vzniku:

  • vyšší počet císařských řezů,
  • vrozené vývojové vady dělohy,
  • výskyt placenty praevie v minulosti.

Hlavní příznak je počínající krvácení z důvodu odlučování placenty. Diagnostikujeme ji pomocí ultrazvuku. Typ placenty praevie nám pomáhá určit magnetická rezonance.

Vasa praevia[edit | edit source]

Hlavní příznak je okamžité krvácení po odtoku plodové vody. Je to z důvodu porušení cév, které se nacházející v plodových blanách. Tato komplikace je spojena s patologickým kardiotokografickým záznamem a možnou následující fetální mortalitou.

Abrupce placenty[edit | edit source]

Abrupce placenty neboli předčasné odloučení placenty je závažný stav, který může ohrozit život rodičky i dítěte. Při abrupci placenty je jedinou volbou vedení porodu akutní císařský řez.
Rozdělení abrupce placenty:

  • marginální abrupce placenty - porušení marginálních placentárních vén, odloučení většinou plodových obalů než placenty samotné
  • retroplacentární abrupce placenty - porušení spinálních arterií ⇒ formace retroplacentrárního hematomu.
Ruptura jater[edit | edit source]

Ruptura jater hrozí nejčastěji u žen s preeklampsií. Dochází k náhlé epigastrické bolesti nebo bolesti nacházející v horní části břicha. Může být doprovázena s nauzeou a zvracením. Při porušení Glissonova pouzdra dochází ke krvácení do břišní dutiny a rozvíjí se hemoragický šok.

Příčiny během porodu[edit | edit source]

Ruptura dělohy[edit | edit source]

Ačkoliv se s rupturou dělohy nesetkáme tak často, jedná se o velice nebezpečnou situaci s letální peripartálními komplikacemi a perinatální mortalitou. Hrozící rupturu dělohy můžeme odhalit s prohlubující se Brandlovou rýhou.
Rizika vzniku:

  • porody po císařském řezu,
  • porody po předchozím zásahu na děložní stěně - např. myomektomie.
Císařský řez[edit | edit source]

V dnešní době císařský řez může zachránit mnoho životů žen i novorozenců, stále se ale jedná o velkou břišní operaci a s ní spojené komplikace. Po vyjmutí plodu je nutné bez čekání uzavření děložní dutiny. Komplikace císařské řezu viz. Císařský řez.

Příčiny po porodu[edit | edit source]

Retence placenty[edit | edit source]

Retence placenty vzniká při spazmu děložního hrdla. Nedochází k přirozenému odloučení placenty.Žena je tak ohrožena vyšší krevní ztrátou. Řešením retence placenty je její manuální vybavení vedené v celkové anestezii - tj. manuální lýza placenty.

Porodní poranění[edit | edit source]

U porodního poranění může dojít i k porušení objemnějších cév. Mohou tak vzniknout supralevátorové nebo infralevátorové hematomy či další závažnější komplikace. Po porodu je nutné vyšetření porodními zrcadly. Musíme myslet i na možný výskyt více než jednoho zdroje krvácení.

Hypotonie a atonie dělohy[edit | edit source]

Hypotonie a atonie dělohy patří k nejčastějším příčinám vyšších krevních ztrát po porodu.
Rizikové faktory:

  • vícečetné těhotenství,
  • multiparita,
  • placenta praevia,
  • překotný nebo naopak protrahovaný porod,
  • vrozené vývojové vady dělohy, apod.
Inverze dělohy[edit | edit source]

U inverze dělohy dochází k vchlípení děložního fundu do děložní dutiny a může dojít až k vystoupení před zevní branku.

Poruchy placentace - placenta accreta, increta, percreta.[edit | edit source]

Kromě placent praevie, neboli patologicky uložených placent rozlišujeme ještě tři druhy placent, které se vyznačují svou prorostlostí do jednotlivých vrstev dělohy. Placenta accreta se povrchově ukotvuje do myometria. Placenta incrleta prorůstá myometria. Placenta percreta se šíří přes myometrium i do okolních struktur. V prvním případě je možné dělohu zachovat, u zbývající dvou druhů placent je veden porod císařským řezem s následnou hysterektomií.

Těhotenská hydremie[edit | edit source]

V těhotenství je nárůst objemu cirkulující krve až o 1,5 litru vyšší než u dospělého člověka. Zvýšený přírůstek objemu však nepokryje přírůstek objemu erytrocytů, který se dostává do nepoměru - tento je těhotenská hydremie.
Díky vyššímu objemu krve proto těhotné ženy tolerují vyšší krevní ztrátu lépe než ostatní. Často při vyšších krevních ztráta tak nedochází ke změně krevního tlaku nebo ke změně srdeční frekvence.

Odkazy[edit | edit source]

Související články[edit | edit source]


Použitá literatura[edit | edit source]

  • PAŘÍZEK, Antonín, a kolektiv. Kritické stavy v porodnictví. 1. vydání vydání. Praha. 2012. 285 s. ISBN 978-80-7262-949-7.

Zdroje[edit | edit source]