Peripartální život ohrožující krvácení

Z WikiSkript

Peripartální život ohrožující krvácení (PŽOK) je krvácivý život ohrožující stav vzniklý v souvislosti s těhotenstvím a porodem. Je charakterizován jako rychle progredující krevní ztráta, jejíž objem je klinicky odhadnut na více než 1500 ml, případně jako jakákoli krevní ztráta, která je doprovázena rozvojem klinických či laboratorních známek šoku nebo tkáňové hypoperfuze.

Etiologie[upravit | editovat zdroj]

PŽOK vzniká v důsledku poruchy alespoň jednoho ze čtyř základních mechanismů, které se shrnují pod označením „4T“: tonus, trauma, tkáň, trombin.

Etiologie Příklady
Tonus Hypotonie nebo atonie dělohy v důsledku poruchy retrakce myometria Nadměrně rozepjatá děloha (polyhydramnion, vícečetné těhotenství), „vyčerpání“ myometria (protrahovaný porod), intraamniální infekce, funkční nebo anatomické změny dělohy
Trauma Porodní poranění Lacerace hrdla dělohy, pochvy, perinea, ruptura nebo lacerace hysterotomie u císařského řezu, ruptura dělohy, inverze dělohy
Tkáň Retence reziduí v děloze Zadržené plodové obaly, kotyledon nebo přídatná placenta, krevní koagula
Trombin Poruchy krevní srážlivosti Vrozené nebo získané poruchy koagulace, DIC, terapeutická antikoagulace

Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]

Vzhledem k fyziologickému nárůstu objemu krve v průběhu těhotenství jsou příznaky hemoragického šoku zpočátku méně vyjádřené. Krevní ztráta mezi 1000–1500 ml se obvykle projeví Symptom ikona.svg tachykardií, Symptom ikona.svg tachypnoí a Symptom ikona.svg lehkým poklesem krevního tlaku. Při ztrátách nad 1500 ml dochází k výraznějším projevům – systolický tlak klesá pod 80 mmHg a objevuje se Symptom ikona.svg tachykardie, Symptom ikona.svg tachypnoe a Symptom ikona.svg změny vědomí. V úvodních hodinách krvácení se obvykle ještě neprojevuje pokles hemoglobinu. Pokud je krvácení skryté (např. do retroperitonea), může na závažnou krevní ztrátu upozornit výrazný vzestup počtu leukocytů spolu s uvedenými klinickými příznaky.

Prevence[upravit | editovat zdroj]

Ženy s rizikovými faktory pro PŽOK by měly rodit ve zdravotnických zařízeních vybavených k jeho řešení. U pacientek s vysokým rizikem (při abnormální placentaci) je vhodné s dostatečným předstihem připravit plán péče ve spolupráci multidisciplinárního týmu.

Léčba anémie by měla být zahájena již před porodem. U těhotných žen se doporučuje podávat železo při poklesu hemoglobinu pod 110 g/l v prvním trimestru nebo pod 105 g/l ve 28. týdnu. U žen se sideropenickou anémií, které nereagují na perorální suplementaci, je vhodné zvážit parenterální podání železa. Příčina anémie by měla být vždy došetřena nejpozději po ukončení těhotenství.

Pro snížení rizika poporodního krvácení a PŽOK se u všech vaginálních porodů doporučuje profylaktické podání uterotonik ve třetí době porodní, nejlépe oxytocinuMediately: oxytocinu, ihned po porodu dítěte před podvazem pupečníku. U žen po císařském řezu je podání uterotonik rovněž doporučeno. U pacientek se zvýšeným rizikem PŽOK lze zvážit použití karbetocinuMediately: karbetocinu a současně i jednorázové podání kyseliny tranexamovéMediately: kyseliny tranexamové

Hlavní předpoklady minimalizace[upravit | editovat zdroj]

Hlavními předpoklady, kterými minimalizujeme vznik peripartálního život ohrožujícího krvácení je prevence, včasná diagnóza a efektivní léčba. Efektivní léčba peripartálního krvácení si žádá přesnou koordinaci a multidisciplinární přístup. Cílem léčby není pouze záchrana života, ale nejlépe i možné zachování reprodukčního zdraví.

Organizace[upravit | editovat zdroj]

Základy možného rychlého řešení nastalé situace jsou:

  • vypracovaný krizový plán;
  • vymezení jednotlivých pozic a práce odborných členů krizového plánu;
  • vedení průběžné dokumentace o peripartálním život ohrožujícím krvácení;
  • řízení veškeré organizace práce a pokynů jedním člověkem s odborností.


Stabilizace stavu rodičky[upravit | editovat zdroj]

Nejzákladnější je zjištění příčiny vzniku peripartálního krvácení a odstranění její odstranění. Dále lokalizujeme zdroj krvácení prostřednictvím vyšetření v zrcadlech, ultrazvukem či palpačně bimanuálním vyšetřením. Zhodnotíme a zajistíme životní funkce. Podáme kyslík. Pomocí žilního vstupu podáme náhrady tekutin. Cestou i.v. podáme uterotonika. Musíme zajistit, aby rodička netrpěla hypotermií, popřípadě zahájíme její léčbu. Zavedeme močový katétr a zvážíme druh další léčby peripartálního život ohrožujícího krvácení.

Laboratorní vyšetření[upravit | editovat zdroj]

Odebraný vzorek krve pošleme na:


Postup první pomoci při hypotonii až atonii dělohy[upravit | editovat zdroj]

Postup č.1: masáž dělohy, podání uterotonik i.v. (oxytocin, karbetocin, methylergometrin), podání prostaglandinů i.v. infuzí či i.m. do děložního svalu, provedení instrumentální nebo digitální revize dutiny děložní.

Postup č.2 (při selhání postupu č.1): odstraníme koagula, podáme uterotonika i.v., aplikace Bakriho balónkového katétru nebo provedení poševní tamponády.

Postup č.3 (při selhání postupu č.2): provedení chirurgické intervence (podvaz aa.uterinae a aa.ovaricae, B-Lynchova sutura dělohy, apod.), provedení selektivní katetrizační embolizace arterieae uterinae, můžeme zvážit podání rekombinantního aktivovaného faktoru VII.

Postup č.4 (při selhání všech předchozích postupů): zde se přikláníme k hysterektomii z důvodu devastujícího poranění celé dělohy a z důvodu možného zdroje sepse, které představuje sama děloha.

Podpora koagulace[upravit | editovat zdroj]

Abychom obnovili celkovou účinnost hemostatického mechanismu a koagulaci podpořili, je potřeba dodržet opatření:


Optimální hodnoty koagulačních faktorů[upravit | editovat zdroj]

Erytrocyty[upravit | editovat zdroj]

Minimální hodnota hemoglobinu by měla představovat 70g/l. Poměr podaných transfuzních jednotek plazmy ku tranfuzním jednotkám erytrocytů by měla být 1:1, nejvýše 1:1,5.

Plazma[upravit | editovat zdroj]

Minimální hodnota podané plazmy na úvod se předpokládá mezi 15 až 20 ml/kg.

Trombocyty[upravit | editovat zdroj]

Pokud by došlo k poklesu množství trombocytů v těle pod 70x 109l doporučuje se podání trombocytů.

Fibrinogen[upravit | editovat zdroj]

Pokud dojde k poklesu fibrinogenu v těle pod 1,5-2 g/l doporučuje se podání fibrinogenu.

Rekombinantní aktivovaný faktor VII(rFVIIa)[upravit | editovat zdroj]

Když se setkáme se selháním všech dosud možných postupů, přikláníme se k podání rekombinantního aktivovaného faktoru VII (rFVIIa) zejména i z důvodu možného zamezení zničení dělohy, kdy bychom museli být nuceni provést hysterektomii. Úvodní dávka i.v. představuje 90-120 μg/kg.


Po zajištění životního stavu rodičky se dále provádí tromboprofylaxe ve formě nízkomolekulárního heparinu.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]


Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • HÁJEK, Zdeněk, Evžen ČECH a Karel, a kolektiv. MARŠÁL. Porodnictví. 3.přepracované a doplněné vydání vydání. Praha. 2014. 576 s. ISBN 978-80-247-4529-9.