Peripartální život ohrožující krvácení
Peripartálního život ohrožujícího krvácení můžeme vysvětlit jako velice rychle narůstající krevní ztráta v odhadu přibližně nad 1500 ml.
Etiologie[edit | edit source]
V mnoha případech si můžeme pod peripartálním život ohrožujícím krvácením představit :
- primárně porodnické nechirurgické krvácení - příčina je poté nejčastěji hypotonie až atonie dělohy,
- primárně chirurgické krvácení - příčiny jsou poté poruchy odlučování placenty nebo různá porodnická poranění,
- poruchy koagulace - příčinou může být i diseminovaná intravaskulární koagulopatie.
Největším nebezpečím u krvácení je, že může probíhat tiše, proto je potřeba, aby porodní asistentka ženu pravidelně po porodu kontrolovala.
Hlavní předpoklady minimalizace[edit | edit source]
Hlavními předpoklady, kterými minimalizujeme vznik peripartálnqho život ohrožujícího krvácení je prevence, včasná diagnóza a efektivní léčba. Efektivní léčba peripartálního krvácení si žádá přesnou koordinaci a multidisciplinární přístup. Cílem léčby není pouze záchrana života, ale nejlépe i možné zachování reprodukčního zdraví.
Organizace[edit | edit source]
Základy možného rychlého řešení nastalé situace jsou:
- vypracovaný krizový plán,
- vymezení jednotlivých pozic a práce odborných členů krizového plánu
- vedení průběžné dokumentace o peripartálním život ohrožujícím krvácení
- řízením jedním odborným člověkem veškerou organizaci práce a pokynů
Stabilizace stavu rodičky[edit | edit source]
Nejzákladnější je zjištění příčiny vzniku peripartálního krvácení a odstranění této příčiny. Dále lokalizujeme zdroj krvácení prostřednictvím vyšetření v zrcadlech, ultrazvukem či palpačně bimanuálním vyšetřením. Zhodnotíme a zajistíme životní funkce. Podáme kyslík. Pomocí žilního vstupu podáme náhrady tekutin. Cestou i.v. podáme uterotonika. Musíme zajistit, aby rodička netrpěla hypotermií, popřípadě zahájíme léčbu hypotermie. Zavedeme močový katétr a zvážíme druh další léčby peripartálního život ohrožujícího krvácení.
Laboratorní vyšetření[edit | edit source]
Odebraný vzorek krve pošleme na:
- vyšetření krevního obrazu,
- vyšetření hladin fibrinogenu
- základní koagulační vyšetření
- orientační test srážlivosti krve s trombinem
- předtransfuzní vyšetření.
Postup první pomoci při hypotonii až atonii dělohy[edit | edit source]
Postup č.1: masáž dělohy, podání uterotonik i.v. (oxytocin, karbetocin, methylergometrin), podání prostaglandinů i.v. infuzí či i.m. do děložního svalu, provedení instrumentální nebo digitální revize dutiny děložní.
Postup č.2 (při selhání postupu č.1): odstraníme koagula, podáme uterotonika i.v., aplikace Bakriho balónkového katétru nebo provedení poševní tamponády
Postup č.3 (při selhání postupu č.2): provedení chirurgické intervence (podvaz aa.uterinae a aa.ovaricae, B-Lynchova sutura dělohy, apod.), provedení selektivní katetrizační embolizace arterieae uterinae, můžeme zvážit podání rekombinantního aktivovaného faktoru VII.
Postup č.4 (při selhání všech předchozích postupů): zde se přikláníme k hysterektomii z důvodu devastujícího poranění celé dělohy a z důvodu možného zdroje sepse, které představuje sama děloha.
Podpora koagulace[edit | edit source]
Abychom obnovili celkovou účinnost hemostatického mechanismu a koagulaci podpořili, je potřeba dodržet opatření:
- maximální korekce hypotermie
- maximální korekce acidózy
- korekce parametrů celé systémové homeostázy
- korekce hypokalcemie
Optimální hodnoty koagulačních faktorů[edit | edit source]
Erytrocyty[edit | edit source]
Minimální hodnota hemoglobinu by měla představovat 70g/l. Poměr podaných transfuzních jednotek plazmy ku tranfuzním jednotkám erytrocytů by měla být 1:1, nejvýše 1:1,5.
Plazma[edit | edit source]
Minimální hodnota podané plazmy na úvod se předpokládá mezi 15 až 20 ml/kg.
Trombocyty[edit | edit source]
Pokud by došlo k poklesu množství trombocytů v těle pod 70x 109l doporučuje se podání trombocytů.
Fibrinogen[edit | edit source]
Pokud dojde k poklesu fibrinogenu v těle pod 1,5-2 g/l doporučuje se podání fibrinogenu.
Rekombinantní aktivovaný faktor VII(rFVIIa)[edit | edit source]
Když se setkáme se selháním všech dosud možných postupů, přikláníme se k podání rekombinantního aktivovaného faktoru VII (rFVIIa) zejména i z důvodu možného zamezení zničení dělohy, kdy bychom museli být nuceni provést hysterektomii. Úvodní dávka i.v. představuje 90-120 μg/kg.
Po zajištění životního stavu rodičky se dále provádí tromboprofylaxe ve formě nízkomolekulárního heparinu.
Odkazy[edit | edit source]
Související články[edit | edit source]
Použitá literatura[edit | edit source]
- HÁJEK, Zdeněk, Evžen ČECH a Karel, a kolektiv. MARŠÁL. Porodnictví. 3.přepracované a doplněné vydání vydání. Praha. 2014. 576 s. ISBN 978-80-247-4529-9.