Kyselina asparagová

Z WikiSkript

Kyselina asparagová (Asp, D) je biogenní aminokyselina vyskytující se v organismu jako svá konjugovaná zásada, která se nazývá aspartát.

Kyselina asparagová

Metabolismus kyseliny asparagové[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Mezi nejvýznamnější reakce aspartátu patří transaminace spolu s oxalacetátem. Enzym aspartátaminotransferasa (AST, starší název glutamát- oxalaacetáttransaminasa, GOT), který tuto transamninaci katalyzuje se vyskytuje jak v cytoplazmě, tak v mitochondriích. Kofaktorem reakce je pyridoxalfosfát. Stanovení tohoto enzymu využívá v medicíně především k diagnostice pro poškození jater a to spolu s alaninaminotransferázou (ALT). Zvýšení tohoto enzymu bývá při onemocnění jater, infarktu myokardu, ICHS a také při svalovém poškození. AST se uvolňuje až při větším poškození hepatocytu. Uvolnění mitochondriální frakce probíhá až při nekróze.

Aspartát se účastní tvorby močoviny, kdy reaguje s citrullinem za vzniku argininsukcinátu. Asparagin se asparaginasou hydrolyzuje na aspartát. Dekarboxylací aspartátu vzniká β-alanin, který je součástí kyseliny pantothenové. Beta-alanin vzniká taktéž při degradaci pyrimidinů – uracilu a cytosinu.

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • MATOUŠ, Bohuslav, et al. Základy lékařské chemie a biochemie. 2010. vydání. Praha : Galen, 2010. 0 s. ISBN 978-80-7262-702-8.