Metabolická alkalóza
(přesměrováno z MAL)
Metabolická alkalóza je porucha charakterizována vzestupem standardní koncentrace hydrogenuhličitanů v krvi. V zásadě může být důsledkem:
- ztrát některého aniontu, obvykle chloridů nebo proteinů, které jsou v ionogramu kompenzovány doplněním hydrogenuhličitanů;
- vzestupu koncentrace některého kationtu, nejčastěji sodíku.
- ztrát vodikových iontov pri zvracení, nebo pri užívaní diuretik.
- podávaní bikarbonátových solí doktorem.
Alkalóza ze ztrát aniontů[upravit | editovat zdroj]
- Hypochloremická alkalóza
- Doprovází například protrahované zvracení, při němž se ztrácí velké množství chloridového aniontu vyzvrácenou žaludeční šťávou. Jinou příčinou hypochloremické alkalózy může být podávání diuretik.
- Přívod chloridových iontů do distálního tubulu ledvin je klíčovou součástí sekrece bikarbonátu. Vmeřezené buňky typu B totiž vylučují bikarbonát výměnou za chloridový aniont.
- Současně je úzce spjata se snížením extracelulárního objemu, což vede ke snížené glomerulární filtraci. To vede ke zvýšené aktivitě RAAS systému, který následně stimuluje resorpci sodíku a resorpci a tvorbu nového bikarbonátu.
- Hypoproteinémie
- Bílkoviny se chovají jako polyanionty, takže pokles jejich koncentrace se také kompenzuje doplněním hydrogenuhličitanů. Snížení onkotický tlak zároveň věde ke snížení arteriálního objemu. Typickými příklady může být selhání proteosyntézy v játrech, ztráty bílkovin při nefrotickém syndromu, či malnutrice.
Hypernatremická alkalóza[upravit | editovat zdroj]
Je nejčastěji důsledkem hyperaldosteronismu.
- K primárnímu hyperaldosteronismu vedou např. některé nádory nadledvin, případně jiné tumory produkující tento hormon.
- Častější je sekundární hyperaldosteronismus jako následek jaterního selhání, neboť aldosteron se v játrech odbourává. Častou příčinou sekundárního hyperaldosteronismu může být nadměrná aktivace systému renin-angiotensin-aldosteron.
Zvýšená hladina aldosteronu způsobí, že ledviny retinují více sodíku, což se v ionogramu kompenzuje doplněním hydrogenuhličitanového aniontu. Šetření sodíku navíc probíhá na úkor zvýšených ztrát draslíku a protonů do moči, což vede k dalšímu prohlubování alkalózy.
Retenci sodíku způsobují i kortikosteroidy, metabolická alkalóza proto provází i Cushingův syndrom.
Sekundární hyperaldosteronismus - YouTube video
Alkalóza z nadbytku jiných kationtů[upravit | editovat zdroj]
Vzácněji může být metabolická alkalóza způsobena nadbytkem jiného kationtu, např. ionizovaného vápníku. Dochází k ní např. při nádorech kostí (mnohočetný myelom, metastázy karcinomu prsu, prostaty apod.). Při odbourávání kostní tkáně se uvolňuje velké množství Ca2+, ale i HCO3-.
Selhání jater[upravit | editovat zdroj]
Selhání jater typicky bývá provázeno metabolickou alkalózou. Její příčinou jsou:
- hypoproteinémie při selhání proteosyntézy;
- sekundární hyperaldosteronismus s retencí sodíku – aldosteron se normálně odbourává játry;
- zpomalení ureasyntetického cyklu – metabolického děje, který produkuje proton na každou molekulu vzniklé močoviny.
Hypokalémie[upravit | editovat zdroj]
Hypokalémie a deplece draslíku se u metabolické alkalózy často vyskytují. Sekundární hyperaldosteronismus zvyšuje sekreci draslíku a vede k jeho depleci. To způsobuje přesun draslíkových kationtů z buněk do krve výměnou za vodíkové kationty, což prohlubuje alkalózu.
Renální reakce[upravit | editovat zdroj]
Hypochloremické formy vedou ke zvýšené resorpci sodíku, chlóru a bikarbonátu v tubulech. Ta je v distálních tubulech spojena se sekrecí draslíku a vodíku. Následná deplece draslíku dále stimuluje sekreci vodíku. Ve výsledku je tak moč "paradoxně" kyselá a obsahuje nízkou koncentraci iontů. Avšak po akutním zvýšení alkalémie (např. zvracení) může být překročena resorpční kapacita tubulů, což vede k cyklickému střídání kyselé a alkalické moči, přičemž množství chlóru v ní je nadále nízké.
Primární hyperaldosteronická forma má naopak koncentraci sodíku a chlóru v moči relativně vysokou, avšak hypervolemie inhibuje aktivitu vmezeřených buněk typu B. Způsobená hypokalemie se také podílí na patogenezi.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Externí zdroje[upravit | editovat zdroj]
MAL - YouTube video
Související články[upravit | editovat zdroj]
- Parametry acidobazické rovnováhy
- Mechanismus udržování acidobazické rovnováhy
- Laboratorní vyšetření acidobazické rovnováhy
- Poruchy acidobazické rovnováhy
- Korekce a kompenzace poruch acidobazické rovnováhy
- Principy léčby poruch acidobazické rovnováhy
- Vztahy mezi acidobazickou rovnováhou a ionogramem
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
SCHNEIDERKA, Petr, et al. Kapitoly z klinické biochemie. 2. vydání. Praha : Karolinum, 2004. ISBN 80-246-0678-X.
Nekompletní citace webu. CONNOR, MD, SENIOR DIRECTOR OF CLINICAL CONTENT FOR UPTODATE, Rebecca, et al. Wolters Kluwer, ©2024. <https://www.uptodate.com/contents/pathogenesis-of-metabolic-alkalosis?search=metabolic+alkalosis&source=search_result&selectedTitle=4%7E150&usage_type=default&display_rank=4#H3115230564>.

