Nádory jater

Z WikiSkript

Nádory jater rozumíme nádory

  • primární (benigní a maligní) a
  • sekundární (metastázy − především z GIT).

Benigní nádory[upravit | editovat zdroj]

Patologická klasifikace[upravit | editovat zdroj]

Podle tkáně, ze které nádory jater vychází, je dělíme na epitelové, mezenchymální, smíšené.

Epitelové nádory
  • hepatocelulární – nodulární transformace, fokální nodulární hyperplázie, hepatocelulární adenom,
  • cholangiocelulární – adenom žlučníku, biliární cystadenom.
Mezenchymové nádory

Do této skupiny patří nádory vycházející z intersticia a perivaskulárních tkání:

Smíšené nádory
  • mezenchymový hamartom,
  • benigní teratom.

Fokální nodulání hyperplazie[upravit | editovat zdroj]

Je těžko odlišitelná od malignity (makroskopicky i mikroskopicky). Tvoří ji nahromadění hepatocytů, Kupfferových buněk a drobných žlučovodů s překrvenými vazivovými septy. Vyskytuje se 2–8x častěji u žen, mezi 20.–50. rokem. Výrazně stoupá pravděpodobnost vzniku v pubertě a těhotenství. Dává se proto do souvislosti s hormonálními vlivy a s užíváním hormonální antikoncepce.

Klinický obraz

  • neprojevuje se, obvykle objeven náhodně,
  • 80 % totiž nepřesáhne velikost 5 cm,
  • větší se mohou projevit jako jiné tumory.

Diagnostika

Terapie

  • u malých nádorů je léčba konzervativní (sleduje se), při nejasné diagnóze je indikována resekce části jater.
Jaterní adenom.

Adenom jater[upravit | editovat zdroj]

Adenom jater neboli hepatocelulární adenom se také dává do souvislosti s užíváním perorálních kontraceptiv, postihuje především ženy ve věku 30−40 let. Ve 30 % se perforuje a dochází k hemoragii. Může se maligně zvrhnout, je to prekanceroza (možnost malignizace 10 %)!

Léčba

  • odstranění je indikováno, protože při spontánní perforaci s krvácením je letalita až 20 %.

Hemangiom[upravit | editovat zdroj]

Mikroskopický obraz kavernózního hemangiomu.

Díky USG ho dnes diagnostikujeme mnohem častěji, hlavně u lidí ve věku 30–60 let, častěji u žen. Velikost se pohybuje mezi 4–30 cm. Ruptury jsou zřídka. Obvykle před odhalením nečinil nositeli žádné problémy. Nikdy se neprovádí biopsie, hrozí masivní krvácení.

Léčba

  • hemangiom patří mezi tumory, které zpravidla pouze sledujeme,
  • pokud by vedl ke komplikacím, léčíme:
    • resekcí u tumorů nad 4 cm,
    • u menších embolizacií přívodných a odvodných cév (intervenční radiologie).
Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Hemangiom.
_fetch_thumbnail.php?img=Liver%20hemangioma.US.1_0001.jpg Ultrazvuk: hemangiom jater

Maligní nádory[upravit | editovat zdroj]

Video v angličtině, definice, patogeneze, příznaky, komplikace, léčba.

Dělíme je na primární a sekundární. Patří sem hepatocelulární karcinom, fibrolamelární karcinom, cholangiokarcinom, hepatoblastom, mezenchymové malignity (angiosarkom, fibrosarkom) a ostatní (karcinoid, …).

Hepatocelulární karcinom[upravit | editovat zdroj]

Hepatocelulární karcinom (HCC) je nejčastější primární maligní nádor jater. [1] Celosvětově je hepatocelulární karcinom pátým nejčastějším nádorem u mužů a osmým u žen.[2] K rozvoji tohoto karcinomu dochází nejčastěji u pacientů s chronickým jaterním onemocněním, obvykle v terénu cirhózy různé etiologie (abúzus alkoholu, chronická hepatitida B a hepatitida C). Celosvětově je hepatocelulární karcinom třetí nejčastější onkologickou příčinou úmrtí. [3] V naší populaci patří mezi méně časté nádory s incidencí 5–7/100 000 obyvatel.[2] Jedinou potenciálně kurativní terapií je chirurgická léčba (resekce nebo transplantace).

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Hepatocelulární karcinom.

Fibrolamelární karcinom[upravit | editovat zdroj]

Vysoce diferencovaný hepatocelulární karcinom. Je těžko odlišitelný od adenomu a nodulární hyperplázie. Obvykle nasedá na cirhózu. Bývá v 75 % resekovatelný, má tedy lepší prognózu.

Cholangiogenní karcinom[upravit | editovat zdroj]

Postihuje intrahepatální žlučovody. Projevuje se zřídka jako zánět žlučovodů. Častěji se vyskytuje u primární sklerozující cholangitidy. Hlavním projevem je ikterus. Prognóza je často špatná, nádor bývá odhalen až když je neresekabilní.

Jaterní metastázy[upravit | editovat zdroj]

CT metastázy jater a sleziny
Jaterní metastázy karcinomu pankreatu.

Metastázy způsobují až 90 % jaterních malignit. Ve 20 % jsou to metastázy z karcinomu žaludku, 25 % z colon, v 50 % metastázy z karcinomu pankreatu. U solitárních a nečetných (do počtu 3) je indikace anatomické a neanatomické resekce (hlavně u kolorektálního karcinomu).

Terapie nádorů jater[upravit | editovat zdroj]

Konzervativní[upravit | editovat zdroj]

Provádí se hlavně u metastáz z kolorektálního karcinomu a karcinomu prsu, pokud není významná cirhóza:

  • cholecystektomie (profylaxe toxické cholecystitidy), sondáž a. gastroduodenalis a zavedení katetru,
  • vysazení antikoncepce nebo estrogennových preparátů u adenomu, pokud adenom neustoupí → operace,
  • mnohočetné jaterní metastázy se léčí lokální intraarteriální CHT (přes a. hepatica) subkutánně implantovaným port-systémem na 14 dní, léčba má jen minimální systémový efekt.

Chirurgická[upravit | editovat zdroj]

Operační řešení je indikováno u benigních tumorů (adenomy, krvácející tumory nebo velké hemangiomy) a některých maligních. Tumor musí být ohraničen na jeden lalok (T1–T3).

Operace je jediná možnost léčby, jen 20% pacientů je kurativně operabilních (pozdní nástup příznaků). Používáme tyto přístupy:

  • příčná nebo střední laparotomie, nebo řez podél oblouku,
  • hemihepatektomie – orientuje se v linii vena cava – žlučník (Rex-Catlieho linie),
  • rozšířená hemihepatektomie vpravo – podle ligamentum falciforme hepatis,
  • resekce jaterního laloku vlevo – levý lalok až po lig. falciforme,
  • periferní resekce.
Jaterní metastázy

Periferní resekce bez orientace dle anatomických struktur. Metastazektomie je nejčastěji indikována pro metastázy kolorektálního karcinomu. Tradičně uváděné kontraindikace (n>3, resekční okraj pod 1cm, Met v obou lalocích) už dnes neplatí, pouze zhoršují celkovou prognózu. Našim cílem je vždy, pokud je to možné, dosáhnout tzv. R0 resekce (bez makro i mikroskopického rezidua). U metastáz v jaterní tkáni musíme zvažovat celkovou funkční rezervu jater. Pokud bychom provedli rozsáhlou kurativní R0 resekci Met ale přitom by byla odstraněna velká část funkční jaterní tkáně, pacient by záhy dekompenzoval na jaterní selhání.

Ultima ratio indikuje transplantaci jater u hepatocelulárního karcinomu, pokud ještě nevytvořil metastázy.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. POVÝŠIL, Ctibor, Ivo ŠTEINER a Pavel DUŠEK, et al. Speciální patologie :  interakce škodlivých látek s živými organismy, jejich mechanismy, projevy a důsledky. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. 430 s. s. 209-210. ISBN 978-807262-494-2.
  2. a b BRŮHA, Radan. Hepatocelulární karcinom [online]. ©2012. Poslední revize 2012-10-05, [cit. 2015-11-03]. <https://web.archive.org/web/20160331222721/http://zdravi.e15.cz/clanek/postgradualni-medicina/hepatocelularni-karcinom-466724>.
  3. CICALESE, Luca. Hepatocellular carcinoma [online]. ©2015. Poslední revize 2015-08, [cit. 2015-11-03]. <https://emedicine.medscape.com/article/197319-overview>.

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • ČEŠKA, Richard, et al. Interna. 1. vydání. Praha : Triton, 2010. 855 s. ISBN 978-80-7387-423-0.