Nádory jater

Z WikiSkript

Nádory jater rozumíme nádory

  • primární (benigní a maligní) a
  • sekundární (metastázy − především z GIT).

Benigní nádory[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Patologická klasifikace[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Podle tkáně, ze které nádory jater vychází, je dělíme na epitelové, mezenchymální, smíšené.

Epitelové nádory
  • hepatocelulární – nodulární transformace, fokulární nodulární hyperplázie, hepatocelulární adenom,
  • cholangiocelulární – adenom žlučníku, biliární cystadenom.
Mezenchymové nádory

Do této skupiny patří nádory vycházející z intersticia a perivaskulárních tkání:

Smíšené nádory
  • mezenchymový hamartom,
  • benigní teratom.

Fokální nodulání hyperplazie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Je těžko odlišitelná od malignity (makroskopicky i mikroskopicky). Tvoří ji nahromadění hepatocytů, Kupfferových buněk a drobných žlučovodů s překrvenými vazivovými septy. Vyskytuje se 2–8x častěji u žen, mezi 20.–50. rokem. Výrazně stoupá pravděpodobnost vzniku v pubertě a těhotenství. Dává se proto do souvislosti s hormonálními vlivy a s užíváním hormonální antikoncepce.

Klinický obraz

  • neprojevuje se, obvykle objeven náhodně,
  • 80 % totiž nepřesáhne velikost 5 cm,
  • větší se mohou projevit jako jiné tumory.

Diagnostika

Terapie

  • u malých nádorů je léčba konzervativní (sleduje se), při nejasné diagnóze je indikována resekce části jater.
Jaterní adenom.

Adenom jater[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Adenom jater neboli hepatocelulární adenom se také dává do souvislosti s užíváním perorálních kontraceptiv, postihuje především ženy ve věku 30−40 let. Ve 30 % se perforuje a dochází k hemoragii. Může se maligně zvrhnout, je to prekanceroza (možnost malignizace 10 %)!

Léčba

  • odstranění je indikováno, protože při spontánní perforaci s krvácením je letalita až 20 %.

Hemangiom[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Mikroskopický obraz kavernózního hemangiomu.

Díky USG ho dnes diagnostikujeme mnohem častěji, hlavně u lidí ve věku 30–60 let, častěji u žen. Velikost se pohybuje mezi 4–30 cm. Ruptury jsou zřídka. Obvykle před odhalením nečinil nositeli žádné problémy. Nikdy se neprovádí biopsie, hrozí masivní krvácení.

Léčba

  • hemangiom patří mezi tumory, které zpravidla pouze sledujeme,
  • pokud by vedl ke komplikacím, léčíme:
    • resekcí u tumorů nad 4 cm,
    • u menších embolizacií přívodných a odvodných cév (intervenční radiologie).
Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Hemangiom.
_fetch_thumbnail.php?img=Liver%20hemangioma.US.1_0001.jpg Ultrazvuk: hemangiom jater

Maligní nádory[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Video v angličtině, definice, patogeneze, příznaky, komplikace, léčba.

Dělíme je na primární a sekundární. Patří sem hepatocelulární karcinom, fibrolamelární karcinom, cholangiokarcinom, hepatoblastom, mezenchymové malignity (angiosarkom, fibrosarkom) a ostatní (karcinoid, …).

Hepatocelulární karcinom[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Hepatocelulární karcinom (HCC) je nejčastější primární maligní nádor jater. [1] Celosvětově je hepatocelulární karcinom pátým nejčastějším nádorem u mužů a osmým u žen.[2] K rozvoji tohoto karcinomu dochází nejčastěji u pacientů s chronickým jaterním onemocněním, obvykle v terénu cirhózy různé etiologie (abúzus alkoholu, chronická hepatitida B a hepatitida C). Celosvětově je hepatocelulární karcinom třetí nejčastější onkologickou příčinou úmrtí. [3] V naší populaci patří mezi méně časté nádory s incidencí 5–7/100 000 obyvatel.[2] Jedinou potenciálně kurativní terapií je chirurgická léčba (resekce nebo transplantace).

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Hepatocelulární karcinom.

Fibrolamelární karcinom[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Vysoce diferencovaný hepatocelulární karcinom. Je těžko odlišitelný od adenomu a nodulární hyperplázie. Obvykle nasedá na cirhózu. Bývá v 75 % resekovatelný, má tedy lepší prognózu.

Cholangiogenní karcinom[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Postihuje intrahepatální žlučovody. Projevuje se zřídka jako zánět žlučovodů. Častěji se vyskytuje u primární sklerozující cholangitidy. Hlavním projevem je ikterus. Prognóza je často špatná, nádor bývá odhalen až když je neresekabilní.

Jaterní metastázy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

CT metastázy jater a sleziny
Jaterní metastázy karcinomu pankreatu.

Metastázy způsobují až 90 % jaterních malignit. Ve 20 % jsou to metastázy z karcinomu žaludku, 25 % z colon, v 50 % metastázy z karcinomu pankreatu. U solitárních a nečetných (do počtu 3) je indikace anatomické a neanatomické resekce (hlavně u kolorektálního karcinomu).

Terapie nádorů jater[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Konzervativní[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Provádí se hlavně u metastáz z kolorektálního karcinomu a karcinomu prsu, pokud není významná cirhóza:

  • cholecystektomie (profylaxe toxické cholecystitidy), sondáž a. gastroduodenalis a zavedení katetru,
  • vysazení antikoncepce nebo estrogennových preparátů u adenomu, pokud adenom neustoupí → operace,
  • mnohočetné jaterní metastázy se léčí lokální intraarteriální CHT (přes a. hepatica) subkutánně implantovaným port-systémem na 14 dní, léčba má jen minimální systémový efekt.

Chirurgická[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Operační řešení je indikováno u benigních tumorů (adenomy, krvácející tumory nebo velké hemangiomy) a některých maligních. Tumor musí být ohraničen na jeden lalok (T1–T3).

Operace je jediná možnost léčby, jen 20 % pacientů je kurativně operabilních (pozdní nástup příznaků). Používáme tyto přístupy:

  • příčná nebo střední laparotomie, nebo řez podél oblouku,
  • hemihepatektomie – orientuje se v linii vena cava – žlučník,
  • rozšířená hemihepatektomie vpravo – podle ligamentum falciforme hepatis,
  • resekce jaterního laloku vlevo – levý lalok až po lig. falciforme,
  • periferní resekce.
Jaterní metastázy

Periferní resekce bez orientace dle anatomických struktur. Ultima ratio indikuje transplantaci jater u hepatocelulárního karcinomu, pokud ještě nevytvořil metastázy.


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Zdroj[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. POVÝŠIL, Ctibor, Ivo ŠTEINER a Pavel DUŠEK, et al. Speciální patologie :  interakce škodlivých látek s živými organismy, jejich mechanismy, projevy a důsledky. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. 430 s. s. 209-210. ISBN 978-807262-494-2.
  2. a b BRŮHA, Radan. Hepatocelulární karcinom [online]. ©2012. Poslední revize 2012-10-05, [cit. 2015-11-03]. <https://web.archive.org/web/20160331222721/http://zdravi.e15.cz/clanek/postgradualni-medicina/hepatocelularni-karcinom-466724>.
  3. CICALESE, Luca. Hepatocellular carcinoma [online]. ©2015. Poslední revize 2015-08, [cit. 2015-11-03]. <https://emedicine.medscape.com/article/197319-overview>.

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • ČEŠKA, Richard, et al. Interna. 1. vydání. Praha : Triton, 2010. 855 s. ISBN 978-80-7387-423-0.