Nádory oka
Nádory nejsou stejně časté ve všech očních strukturách. Nádory sklery a čočky se prakticky nevyskytují. Nádory oka se liší u dětí a dospělých četností, typem i distribucí.
U dospělých rozlišujeme nádory víček, nádory nitroočních struktur (nitrooční nádory) a nádory očnice.
Nádorová onemocnění oka[edit | edit source]
V oku se mohou vyskytnou primární i sekundární nádory (metastázy). Primární nádory mohou být jak benigní, tak maligní. Maligní nádory mohou postihovat choroideu, sítnici, duhovku nebo řasnaté těleso.
Benigní nádory oka[edit | edit source]
Mezi benigní nádory oka řadíme pigmentový névus mající šedavé zbarvení, melanocytom (což je varianta pigmentového névu) vyskytující se na terči zrakového nervu se silnou pigmentací, dále papilom (často na spojivkách) a hemangiom.
Hemangiom u dospělých je obvykle ohraničený a projevuje se pomalým snižováním zrakové ostrosti. Je červeno-oranžový a výrazně prominuje. Často je spojen s exudativní amocí sítnice.
Léčba benigních nádorů (pokud je vyžadována) probíhá laserovou koagulací, radioterapií nebo enukleací. Při konzervativní terapii je pacient sledován.
Maligní nádory oka[edit | edit source]
Z primárních maligních nádorů oka je významný především melanom. Incidence melanomu v této lokalizaci je asi 100 pacientů v ČR za rok. Z oka nejčastěji metastazuje do jater, plic, kůže či CNS. Duhovka je postižena v 8 %, ciliární těleso v 15 % a nejčastěji (80 %) je postižena choroidea.
Melanom duhovky[edit | edit source]
Na vznik melanomu duhovky má vliv UV záření. Většinou se melanom vyskytuje v dolní polovině duhovky, jelikož horní je od přímého slunečního osvitu zastíněna řasami.
Je-li melanom duhovky ohraničený, řeší se excizí. Difuzní forma vyžaduje radikálnější léčbu (iridektomie, enukleace).
Melanom v této lokalizaci má relativně dobrou prognózu díky časnému záchytu (pacient si brzy všimne, že má na duhovce skvrnu).
Melanom ciliárního tělesa[edit | edit source]
Oproti melanomu duhovky má melanom ciliárního tělesa horší progózu kvůli pozdějšímu nálezu. Dlouho je bezpříznakový, případně se může projevovat dilatací episklerálních cév, kataraktou, hemoftalmem, prorůstáním do přední komory či šířením přes emisaria a iridokorneální úhel.
Pokud roste melanom překotně, může být amelanotický.
Melanom choroidei[edit | edit source]
Melanom choroidei je ze všech melanomů oka nejčastější. Častěji poskytuje muže a stejně jako melanom ciliárního tělesa je zpočátku bezpříznakový.
Melanom spojivky[edit | edit source]
Melanom spojivky má velice špatnou prognózu kvůli výbornému prokrvení této oblasti, které napomáhá brzkému zakládání hematogenních metastáz.
Sekundární maligní nádory oka[edit | edit source]
Metastázy do oka mají v 54 % případů původ v prsu, ve 23 % případů v plicích. Pokud pozorujeme pouze jednu metastázu, léčime jí jako primární nádor. K vícečetným metastázám přistupujeme jako ke generalizovanému onemocnění.
Při léčbě se snažíme o zachování zraku, jistou naději poskytuje biologická léčba.
Léčba maligních nádorů[edit | edit source]
Dostupné metody pro léčbu maligních nádorů oka jsou laserová fotokoagulace, transpupilární termoterapie, kryoterapie (trojnásobná) či chirurgická léčba (parciální lamelární sklerektomie nebo enukleace).
Dále se využívá radioterapie, která může mít formu teleterapie, radiochirurgie (Leksellův gamma nůž) či brachyterapie (106Ru, 125I). U melanomu je však problémem jeho radiorezistence. Možnou komplikací radioterapie je katarakta, retinopatie, makulopatie, hemoftalmus či glaukom.
Nádorová onemocnění očnice[edit | edit source]
Nádory očnice mohou být primární (60–70 %) nebo sekundární (30–40 %). Mezi primární nádory patří nádory z cév, gliom, plexiformní neurofibrom, případně nádory ze slzných žláz, primární meningeom či lymfom.
Primární nádory očnice[edit | edit source]
Do této skupiny patří dermoidy (jsou hluboké, manifestují se v dospělosti, s kostním defektem a granulomatózním zánětem). Dále hemangiomy, jak kavernózní (u žen ve 4.–5. dekádě), tak racemózní (krvácejí a tvořejí čokoládové cysty). Lymfangiomy se vyskytují též, ale jsou vzácné.
Z nádorů z nervové tkáně můžeme nalézt gliom (typicky gliom optiku), plexiformní neurofibrom (nemetastazuje, ale stále pomalu roste) a meningeom (z pochvy optiku či mozkových obalů).
Maligní nádory slzné žlázy mají vysokou mortalitu. Adenokarcinom má špatnou prognózu a bolestivou protruzi, dochází k dislokaci žlázy. Z benigních nádorů se zde může nacházet adenom. Kvůli špatné prognóze se nesmí při podezření na maligní nádor nikdy ze slzné žlázy dělat biopsie, která by mohla šíření nádoru usnadnit. Je-li potřeba vzorek na vyšetření, odebírá se celá žláza.
Lymfom se v očnici vyskytuje nejčastěji v 6.–8. dekádě, a to kdekoli v orbitě i bilaterálně. Palpačně dává vjem gumové hmoty. Léčí se radioterapií, je li lokalizovaný, nebo chemoterapií při diseminaci.
Sekundární nádory očnice[edit | edit source]
Většina sekundárních nádorů očnice do ní prorůstá z okolních struktur (meningeomy, spinaliomy, bazaliomy, melanomy). Metastatický rozsev je zodpovědný pouze za asi desetinu všech nádorů očnice a nejčastěji má původ v prsu, plicích nebo prostatě.
Nádory očních víček[edit | edit source]
Benigní nádory očních víček[edit | edit source]
Mezi benigní nádory očních víček řadíme xantelesmata (drobná tuková depozita), kavernózní hemangiom (může být problematický u dětí kvůli působení ptózy a možné amblyopii), dermoidní cysty, naevus flammeus či cornu cutaneum (prekanceróza).
Maligní nádory očních víček[edit | edit source]
Do této skupiny patří bazaliom (může progredovat až do ulcus rodens a být lokálně destruktivní), spinaliom (metastazuje), adenokarcinom, melanom či Kaposiho sarkom.
Neurokutánní syndromy (fakomatózy)[edit | edit source]
Odkazy[edit | edit source]
Související články[edit | edit source]
Reference[edit | edit source]
Masarykova Univerzita. Nádorová onemocnění oka a očních adnexočních adnex [online]. [cit. 2024-12-15]. <https://is.muni.cz/el/med/jaro2016/VLOL7X1/um/Tumory_oka.pdf>.