Pubertas tarda

Opožděná puberta je charakterizována chyběním somatických známek dospívání u dívek do 13. roku věku, u chlapců do 14. roku věku, nebo pokud neprobíhá pohlavní vývoj přiměřeně: do 5 let od objevení se prvních známek puberty nedojde k dosažení kompletní pohlavní zralosti. Je častější u chlapců a bývá provázena retardací kostního zrání a tělesného růstu. Ve většině případů jde o pouhé fyziologické opoždění pohlavního vývoje (u 50–60 %), ale příčinou může být i klasický hypogonadismus v důsledku vrozené nebo získané poruchy osy hypotalamus-hypofýza-gonády.

Příznaky

Existují tři hlavní příčiny, které stojí za opožděním puberty. První příčinou je rozdíl mezi skutečným (matričním) věkem a věkem biologickým. Může se jednat i o rozdíl několika let. Další ani ne tak příčinou jako spíše stavem, který by nás měl upozornit, že něco není v pořádku, je nesoulad vývoje. Např. pokud se chlapci tvoří ochlupení, ale nerostou mu varlata apod. Třetí příčinou jsou poruchy hormonální či poruchy metabolické, výživové a vrozené syndromy.

Video v angličtině, definice, patogeneze, příznaky, komplikace, léčba.

Příčiny

• funkční hypogonadotropní hypogonadismus: nadměrná tělesná zátěž, malnutrice, systémová onemocnění (cystická fibróza, astma bronchiale, zánětlivá onemocnění střev, juvenilní idiopatická artritida, mentální anorexie/bulimie), chronická onemocnění ledvin, endokrinopatie (diabetes mellitus, hypotyreóza, hyperprolaktinémie, deficit růstového hormonu, Cushingův syndrom;

• permanentní hypogonadotropní hypogonadismus: nádory CNS, radioterapie/chemoterapie/operace, úrazy CNS, Kallmannův syndrom, mutace receptoru pro gonadoliberin, Praderův-Williho syndrom, septo-optická dysplázie, kongenitální hypopituitarismu;

• permanentní hypergonadotropní hypogonadismus: kryptorchismus, ageneze/dysgeneze gonád, Klinefelterův syndrom, Turnerův syndrom, galaktosémie, mukopolysacharidózy, autoimunitní polyglandulární syndromy, úraz/torze varlat, infekce gonád (příušnice, coxsackie,..);

• jiné příčiny hypogonadismu: defekty tvorby androgenů, insenzitivita k androgenům.

Diagnostika

Při diagnostice využíváme fyzikálních vyšetření. RTG nám pomůže odhalit kostní přestavbu. Dále spolupracujeme s endokrinologem, který určí, zda se nejedná o poruchu hormonální a také spolupracujeme s genetikem, který nám odhalí dědičné syndromy.

Léčba

Závisí na příčině. Někdy není terapeutický zásah ani potřebný. Jindy je indikováno podávání pohlavních hormonů a jakési „vyvolání“ puberty.

Odkazy

Související články

• Puberta • Pubertas praecox • Poruchy sexuálního vývoje

Reference

			Článek neobsahuje vše, co by měl.
			Můžete se přidat k jeho autorům a doplnit jej.
			O vhodných změnách se lze poradit v diskusi.