Péče o novorozence v prvních dnech života

Z WikiSkript

Narození živého dítěte je jeho úplné vypuzení nebo vynětí z těla matky, jestliže projevuje alespoň jednu ze známek života (dech, akce srdeční, pohyb) a má porodní hmotnost ≥ 500 g nebo < 500 g, přežije-li 24 hodin po porodu. Novorozence musíme ihned po porodu ošetřit, aby například neprochladl.

Péče o fyziologického novorozence v prvních dnech života[upravit | editovat zdroj]

Mekonium.

Výživa novorozence[upravit | editovat zdroj]

Močení[upravit | editovat zdroj]

  • novorozenci často poprvé močí již po porodu, ale je ještě v normě, pokud se vymočí do 48 hod. po porodu (92 % novorozenců močí do 24 hod., 99 % do 48 hod. po narození);
  • objem vyloučené moči je 50–150 ml/kg/den;[1]
  • v prvních dnech je diuréza malá, později stoupá s přísunem potravy.

Vyprazdňování[upravit | editovat zdroj]

  • mekonium neboli smolka (černá, vazká, bez zápachu) odchází v 94 % do 24 hod. po narození (v 99 % do 48 hod.);
    • přítomnost mekonia v plodové vodě je známkou hypoxie plodu;
  • s nástupem kojení se objevuje tzv. přechodná stolice – zelenočerná, řidší;
  • stolice plně kojeného dítěte – žlutá, řidší (jako „míchaná vajíčka“);
    • frekvence je velmi variabilní (např. 10krát za den až jednou za 10 dní);
  • novorozenci na umělé výživě mají stolici zelenou (zelená značí přítomnost redukujících látek), měli by mít stolici denně
  • u dětí s cystickou fibrózou se vyskytuje mekoniový ileus.

Ošetřování pupku[upravit | editovat zdroj]

  • je důležité v prevenci omfalitidy a šíření infekce touto cestou;
  • po porodu se podvázaný pupeční pahýl překrývá sterilním mulovým čtvercem;
    • pahýl se buď 3.–4. den chirurgicky snese (dle zvyklostí pracoviště),
    • nebo se nechá zaschnout a spontánně odpadnout;
  • pupeční pahýl či pupek se ošetřuje lokálním desinficiens (lihem, Framykoinovým zásypem, Cutaseptem, chlórhexidinem, 98 % alkoholem; nedoporučují se jodové preparáty).

Novorozenecký screening[upravit | editovat zdroj]

  • odběr suché kapky krve na screeningovou kartičku;
  • screening hyperfenylalaninémií a fenylketonurie, kongenitální hypotyreózy, kongenitální adrenální hyperplazie, cystické fibrózy a dalších dědičných metabolických poruch.

Screening vrozené katarakty[upravit | editovat zdroj]

  • vyšetření reflexu očního pozadí (tzv. červený reflex) pomocí oftalmoskopu jako screening vrozené katarakty.

Vyšetření sluchu[upravit | editovat zdroj]

  • v některých porodnicích se provádí screening sluchu novorozenců pomocí vyšetření otoakustických emisí.

Ultrazvukové vyšetření ledvin[upravit | editovat zdroj]

  • na některých pracovištích se provádí USG ledvin a močových cest jako screening vrozených vývojových vad uropoetického traktu.

Vyšetření kyčlí[upravit | editovat zdroj]

  • cílem je odhalit vrozenou luxaci a případně včas zahájit její léčbu;
  • vyšetření metodou trojího síta (3 po sobě jdoucí kontroly):
    • první vyšetření: v 1. týdnu života, tj. ještě v porodnici – provádí ho pediatr (klinické vyšetření) nebo ortoped (vč. UZ);
    • pokud není první ultrazvukové vyšetření provedeno ihned v porodnici, tak se posouvá do 2.–3. týdne věku;
    • druhé vyšetření: v 6.–9. týdnu – UZ vyšetření dětským ortopedem;
    • třetí vyšetření: v 12.–16. týdnu – dtto;
  • novorozence nestahujeme do zavinovaček;
  • ohroženější jsou děti rozené koncem pánevním.

Váhová křivka[upravit | editovat zdroj]

  • průběh váhové křivky je typický:
    • poporodní váhový pokles (10–15 %) – maximum kolem 4. dne života;
    • porodní hmotnosti dosáhne dítě asi 10. dne;
    • týdenní přírůstek v prvním půlroce života je asi 100–200 g.

Podávání vitaminů[upravit | editovat zdroj]

  • vitamin K – podáváme jako prevenci krvácivé choroby novorozence
    • 1 mg i.m. (Kanavit® 1 mg = 0,1 ml) nebo
    • 2 mg p.o. (1 kapka = 1 mg), u plně kojených nutno 1× týdně opakovat 1 mg p.o. do stáří 10–12 týdnů věku[2]
  • vitamin D (Vigantol® či Infadin®) – donošeným novorozencům podáváme 1 kapku denně, nedonošeným 2 kapky denně, kojencům a dětem 1–2 kapky denně od 2. týdne života min. po dobu 1 roku (u dětí narozených na podzim či v zimě až do jara). 1 kapka obsahuje 500 IU vitaminu D3.
    • lze ho podávat i parenterálně (Calciferol® i.m.)[3]

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. MUNTAU, Ania Carolina. Pediatrie. 4. vydání. Praha : Grada, 2009. s. 3. ISBN 978-80-247-2525-3.
  2. Česká neonatologická společnost České lékařské společnosti J.E.Purkyně. Prevence krvácení z nedostatku vitaminu K (krvácivé nemoci novorozenců) : Doporučené postupy v neonatologii [online]. ©2010. [cit. 2010-10-26]. <http://www.neonatologie.cz/fileadmin/user_upload/Doporuceni_CNEOS/Vitamin_K_2010.pdf>.
  3. BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2007. [cit. 2009]. <http://www.jirben.wz.cz/>.