Parametry obstrukce žlučových cest

Z WikiSkript

Bilirubin[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • průkaz Van den Berghovou diazoreakcí – bilirubin reaguje s kys. sulfanilovou, vzniká azobarvivo – reaguje hlavně konjugovaný bilirubinpřímý bilirubin
  • při přidání akcelerátoru (alkohol) – zjistíme i nekonjugovaný (odpoutá se od albuminu)
  • důležité preanalytické podmínky – hned zpracovat, nedávat na světlo, bez hemolýzy, hodnoty ovlivňují i některé léky
  • porucha vylučování bilirubinu je až při hodně těžkých poruchách jater
  • mírná izolovaná nekonjugovaná hyperbilirubinémie – může jít o Gilbertův syndrom
  • izolovaná nekonjugovaná hyperbilirubinémie do 70 μmol/l – chronický hemolytický ikterus
  • extrahepatální cholestáza – bilirubin 200–500 μmol/l, vysoká ALP a GGT
  • intrahepatální cholestáza – bilirubin většinou do 150 μmol/l
  • kolem 300 μmol/l bývá u virových hepatitid (ale asi 50 % jich probíhá aniktericky)
  • S-bilirubin – novorozenci
    • do 24h 34–102 μmol/l
    • do 48h 102–171 μmol/l
    • 3–5dní 68–137 μmol/l
  • S-bilirubin – dospělí a děti
    • celkový 3,4–17,1
    • nekonjugovaný 3,4–13,7
    • konjugovaný 0–3,4
  • bilirubin v moči stoupá při cholestáze, u hepatitid, při cholecystitidě

Urobilinogen[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • vzniká ve střevě působením bakteriální flóry z bilirubinu
  • asi 20 % se resorbuje a vstupuje do enterohepatálního cyklu
  • normálně játra propustí z portálního do systémového oběhu jen velmi malé množství urobilinogenu, který se pak vylučuje do moči
  • vysoké koncentrace urobilinogenu v moči nacházíme u hepatocelulárního poškození a u portální hypertenze
  • v moči se stanovuje diagniostickými proužky azokopulační reakcí
Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránkách Urobilinogen, Stanovení urobilinogenu v moči.

Žlučové kyseliny[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • ukazatel poškozené buňky
  • k nejvyšším hodnotám stoupají v krvi při cholestáze z obstrukce
  • funkční test – pre a postprandiální koncentrace žlučových kyselin – normálně stoupají po jídle a pak klesnou, jestli po dvou hodinách přetrvají – známka hepatobilární poruchy

Alkalická fosfatáza (ALP)[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • celková enzymová aktivita ALP séra se skládá z kostního, jaterního a střevního izoenzymu
  • v těhotenství je též placentární ALP
  • hydrolýza fosfátových monoesterů v alkalickém prostředí – toho se užívá i při stanovení
  • aktivitu ALP inhibuje citrát, EDTA a oxalát, zvyšuje se při hemolýze
    • fS-ALP
      • děti 1,1–8 μkat/l
      • dospělí 0,6–2,6 μkat/l
  • frakcionizace isoenzymů – elektroforéza na agaru
  • ke zpomalení kostní frakce – dáme neuraminidázu – odštěpí sialový zbytek a zpomalí ho
  • v dětství je vyšší díky zvýšenému kostnímu metabolismu
  • i tak je ale kostní frakce cca 50 %
  • střevní isoenzym není u jedinců s A či AB (váže se na A), zvýšen je při silném poškození jater
  • interpretace – u celkové aktivity je důležitý hlavně dynamický obraz změn hodnot
  • nejčastější příčina 3–5x zvýšených hodnot – cholestáza při litiáze, nádorové obstrukci nebo intrahepatální cholestáza, ALT a AST jsou zvýšeny jen málo
  • u akutních virových hepatitid s cholestázou je zvýšena, u chronických forem není
  • primární biliární cirhóza – nejdříve jen vzestup ALP, pak i aminotransferásy a hyperbilirubinémie.

γ-glutamyl transferáza (GGT)[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Gama-glutamyltransferáza.
  • enzym na membráně epitelu žlučových cest, vývodů pankreatu, hepatocytů, ledvin aj.
  • navazuje glutathion na AMK, aby se dal rozštěpit (podmínka resorpce)
  • brání ztrátám glutathionu, také tím rozpadem zvyšuje osmolaritu žluči→ hnací síla sekrece
    • fS-GMT – 0,18–0,82 μkat/l
  • ke zvýšení dochází hlavně u hepatobiliárních onemocnění
  • řada toxinů dokáže v hepatocytu indukovat tvorbu GGT de novo→ desetinásobné zvýšení GMT v séru, výraznější než transaminázy
  • u chronické alkoholové hepatitidy se ještě předpokládá solubilizační účinek etanolu na membrány
  • masivní zvýšení u obstrukčního ikteru
  • mírné zvýšení i u městnání, anikterických cholelitiáz…

5´-nukleotidasa (NTS)[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • také na membráně
  • aktivita NST v séru odráží hepatobiliární poruchy
  • 2–6x stoupá při obstrukci či nádoru cest
  • při hepatitidách skoro nestoupá

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • SCHNEIDERKA, Petr, et al. Kapitoly z klinické biochemie. 2. vydání. Praha : Karolinum, 2004. ISBN 80-246-0678-X.