Portál:Otázky z anatomie (1. LF UK, VL)/165. Otázka

			165. Otázka
			Nervus ischiadicus (klinický obraz obrny n. peroneus comm.)
			Otázky z anatomie (1. LF UK, VL)
			Předchozí • Další

Nervus ischiadicus

Nervus ischiadicus dostává vlákna z kořenů L4–S3 a je největším nervem sakrálního plexu. Prochází úžinou v místě foramen infrapiriforme. Je vulnerabilní zejména po výstupu z foramen infrapiriforme (i.m. aplikace léků do gluteální krajiny) a při anomálním průběhu skrze m. piriformis. Vysílá motorická vlákna pro flexory zadní strany stehna a pro svaly bérce a nohy, senzitivně inervuje laterální a dorzální části lýtka a nohu samotnou. Ve svém průběhu se dělí na 2 hlavní větve — n. peroneus communis a n. tibialis.^[zdroj?]

Obrna nervus ischiadicus

Nervus ischiadicus

Obraz obrny

• nohu nelze flektovat v koleni (poškození flexorů na zadní straně stehna)
• při úplném poškození obou hlavních větví je projevem oslabení dorzální i plantární flexe nohy
• častější je izolované poškození n. peroneus (lokalizace blíže k povrchu těla, k jeho velikosti nepoměrně menší cévní zásobení a větší trakce v jeho průběhu)

Příčiny

1. trauma – luxace a zlomeniny pánve, zadní luxace kyčelního kloubu
2. iatrogenní poškožení – peroperačně při aloplastikách kyčelního kloubu (mechanismus komprese, trakce nebo ischemie), chybná aplikace i.m. injekce do hýžďové oblasti (zejména u kachektických pacientů a dětí)
3. útlak – pacienti v bezvědomí, hematomy v gluteální oblasti, nádory
4. syndrom m. piriformis – projevuje se bolestí v oblasti hýždí s vyzařováním do kyčle a stehna

Obrna nervus peroneus communis

Nervus peroneus communis

N. peroneus dostává vlákna z kořenů L4–S1. Z n. ischiadicus se odděluje jako společný kmen n. peroneus communis a v oblasti prostupu do m. peroneus se dělí na povrchovou a hlubokou větev. Při svém průběhu obkružuje hlavičku fibuly, kde je uložen velice povrchově a je v tomto místě často zraňován.

Sezitivně inervuje zevní stranu lýtka. Motoricky řídí everzi nohy, extenzory přední strany bérce a drobné svaly dorza nohy.

Obraz obrny

• Postižení extensorů (dorsální flexe nohy) a peroneálních svalů (pronace nohy), nemocný nemůže zvednout špičku, postavit se na patu – chůze je charakteristická – z obrny svalů by pacient vláčel špičku a laterální okraj nohy o podložku a zakopával by o ně, tak kompensačně aby tomu zabránil nadměrně ohýbá DK v kyčli a koleni – tzv. kohoutí chůze (čapí chůze, peroneální chůze), navíc stepuje – podložky se dotýká nejprve špičkou a vnějším okrajem nohy, pak teprve patou
• Poruchy sensitivity v inervační oblasti (hlavně hřbet nohy)

Příčiny

1. Útlak v oblasti hlavičky fibuly – nerv může být ke kosti přitlačen a zhmožděn (např.: sádrová fixace, dlouhodobě imobilizovaní, operační poloha na boku, dlouhodobá pozice v dřepu při práci na zahradě)
2. Poranění trakcí – následek luxace kolene nebo distorze kotníku
3. Úžinový syndrom – útlak vazivovým pruhem ve fibulárním tunelu, přední syndrom tarzálního tunelu
4. Kompartment syndrom
5. Systémové polyneuropatie – vaskulitidy, amyotrofická laterální skleróza