Portál:Otázky z anatomie (1. LF UK, VL)/177. Otázka
 | 177. Otázka | |||
| Oční koule (nakreslit průřez), její cévy a nervy, oční komory, cirkulace komorové tekutiny | ||||
| Otázky z anatomie (1. LF UK, VL) | ||||
| Předchozí • Další | ||||
Oční koule
 | Článek byl označen za rozpracovaný, od jeho poslední editace však již uplynulo více než 30 dní | |||
| Chcete-li jej upravit, pokuste se nejprve vyhledat autora v historii a kontaktovat jej. Podívejte se také do diskuse. | ||||
Pokud vše nasvědčuje tomu, že původní autor nebude v editacích v nejbližší době pokračovat, odstraňte šablonu {{Pracuje se}} a stránku upravte. | ||||
| Stránka byla naposledy aktualizována v neděli 29. března 2026 v 14:56. | ||||
Oko je komplexní, vysoce specializovaný orgán, který umožňuje přesnou analýzu formy předmětu, intenzity světla a barev. Je uložené v orbitě. Skládá se z oční koule (bulbus oculi) a akcesorních struktur oka (organa oculi accessoria). V oční kouli (bulbus oculi) nalezneme také tzv. refrakční struktury oka.
Oční koule (bulbus oculi)
Oční koule se skládá ze 3 vrstev. Nejvíce na povrchu nalezneme tunicu fibrosu, která je tvořena rohovkou (corneae) a bělimou (sclerae). Prostřední vrstvu nazýváme tunica vasculosa. Skládá se z cévnatky (choroidey), corpus ciliare a iris. Poslední vrstvou je tunica nervosa. Ta je tvořena sítnicí. Sítnice se skládá ze 2 částí - pars caeca retinae a pars optica retinae.
Tunica fibrosa
- Bělima (sclera) je tvořena hustým kolagenním vazivem. Představuje přibližně 5/6 tloušťky tunica fibrosa. Je složena ze 3 vrstev. Nejzevnější vrstvou je episkléra, následuje stroma a vnitřní vrstvou je lamina fusca. Lamina fusca je tmavě zbarvená díky vyššímu obsahu melanocytů.
- Rohovka (cornea)
- tlustší než sclera
- bezbarvá
- transparentní
- avaskulární
- složena z 5 vrstev:
- Přední epitel rohovky – vícevrstevný dlaždicový nerohovějící (5–6 vrstev buněk)
- Bowmannova membrána – tvořena kolagenními vlákny; je acellulární
- Substantia propria corneae – 50 až 60 vrstev svazků rovnoběžných kolagenních fibril, které se přibližně v pravém úhlu kříží
- Descemetská membrána – má charakter bazální laminy
- Zadní epitel rohovky – jednovrstevný plochý
Tunica vasculosa
- vysoce vaskularizovaná vrstva
- nachází se zde i řídké kolagenní vazivo bohaté na fibroblasty, melanocyty
- Cévnatka (choroidea)
- má 4 vrstvy:
- Lamina suprachoroidea – vrstva řídkého kolagenního vaziva
- Zona vasculosa
- Lamina choriocapillaris – anastomozujíci síť kapilár
- Lamina vitrea (Bruchova membrána)
- Corpus ciliare
- Orbiculus ciliaris – musculus ciliaris
- Corona ciliaris – řídké kolagenní vazivo
- Duhovka (iris)
- skládá se ze 4 vrstev:
- Přední epitel duhovky
- Přední vrstva hraniční
- Stroma iridis
- Pars iridica retinae
Tunica nervosa
- Pars ceaca retinae
- pars ciliaris retinae
- pars iridica retinae
- Pars optica retinae
- má 10 vrstev (seřazeny od nejzevnější po nejvnitřnější)
Refrakční struktury oka
- patří mezi ně:
Čočka (lens crystallina)
- průhledná
- bikonvexní
- skládá se ze 3 částí:
- capsula lentis – pouzdro obaluje celou čočku, obsahuje kolagen typu IV
- epitel čočky – nachází se na vnitřní straně přední a ekvatoriální části pouzdra
- vlákna čočky – tvar šestibokého hranolu
Akcesorní struktury oka
- spojivka (conjuctiva)
- víčka (palpebrae)
- slzný aparát
- okohybné svaly
Spojivka (conjuctiva)
- tenká, transparentní blanka
- vystýlá spojivkový vak
- lemována vícevrstevným cylindrickým epitelem
Víčka (palpebrae)
- pohyblivé útvary
- zevně jsou kryté kůží, na vnitřní straně spojivkou
- z volného okraje odstupují řasy
- základní opěrná struktura je tarsus, která je tvořena hustým kolagenním vazivem
- nachází se zde příčně pruhovaná svalovina
- obsahuje 3 typy žláz:
- Meibomské
- dlouhé, rozvětvené, alveolární, mazové
- ústí do spojivkového vaku
- Zeissovy
- drobné, rozvětvené, alveolární, mazové
- ústí do folikulu řas
- Mollovy
- modifikované, jednoduché, tubulózní, stočené, apokrinní
- ústí do folikulu řas
- Meibomské
Slzný aparát
- skládá se ze slzné žlázy a systému vývodů
- funkce slzní žlázy je zvlhčovat povrch oka
- glandula lacrimalis – složená tuboalveolární žláza, její serózní oddíl tvoří cylindrické buňky serózního typu a její vývody se spojují do
- ductuli lacrimales, které jsou vystlány jednovrstevným kubickým epitelem a ústí do
- spojivkového vaku, ze kterého jsou slzy odváděny pomocí
- slzných kanálků (canaliculi lacrimales), ty jsou vystlány vícevrstevným dlaždicovým epitelem a spojují se v jeden kanálek a ústí do
- saccus lacrimalis, který pokračuje jako
- ductus nasolacrimalis a ústí do meatus nasi inferior
- saccus lacrimalis a ductus nasolacrimalis jsou vystlány víceřadým cylindrickým epitelem, který najdeme ve větší části výstelky respirační soustavy
Cévní zásobení a inervace oční koule
Cévní zásobení
Tepny zasobující oko jsou větvemi a. ophtalmica. Ta vzniká větvením a. carotis interna. A. centralis retinae odstupující z a. ophtalmica do očního bulbu vstupuje mediálně od n. opticus. V oblasti discus nervi optici vydává větve do celé sítnice:
- arteriola temporalis retinae superior et inferior
- arteriola nasalis retinae superior et inferior
- arteriola macularis superior, media et inferior
Tyto tepénky jsou konečnými větvemi a. centralis retinae. To znamená, že končí v sítnici a nezásobují už žádnou další část oční koule. Další větve z a. ophtalmica jsou součástí cévnatky. Zásobují tedy stěnu oční koule. Patří mezi ně:
- aa. ciliares posteriores breves
- aa. ciliares posteriores longae
- aa. cilieares anteriores.
Žíly oka jsou až na jednu výjimku analogické s tepnami. Žíly odvádějící krev z řečiště aa. ciliares posteriores breves et longae se označují jako vv. vorticosae. Nutno podotknout, že žíly nejdou vždy přesně stejně s tepnami, ale různě se s nimi překřiují.
Inervace
Inervace oka zahrnuje senzitivní i autonomní visceromotorická vlákna. Z 1. větve n. trigeminus oční bulbus zásobují nn. ciliares longi. Ty senzitivně inervují corpus ciliare, rohovku a duhovku. K nn. ciliares longi mohou být připojena sympatická vlákna pro m. dilatator pupilae. Nn. ciliares breves mají sympatickou a parasympatickou složku. Sympatická vlákna inervují m. dilatator pupilae s polečně s větvemi nn. ciliares longi. Autonomní sympatická vlákna nervově zásobují cévy oka. Parasympatická vlákna jdou z Edinger-Westphalova jádra. A inervují m. ciliaris a m. sphincter pupillae.
Cirkulace oční komorové tekutiny
Oční komorová tekutina difuzí vyživuje oční čočku a vyplňuje oční komory. Komorová tekutina je produkována řasnatým tělískem.
Skrze spatia zonularia se dostává do zadní oční komory. Odtud pak díky tlakovému gradientu proudí přes zornici do přední oční komory. Z přední oční komory odtéká komorová tekutina přes reticulum trabeculae do iridokorneálního úhlu. Odtud je následně vstřebávána do Schlemmova kanálu (sinus venosus sclerae). Menší část oční komorové tekutiny odtéká na přední stranu duhovky, kde je vstřebávána prostřednictvím cév.
