Psychofarmaka
Z WikiSkript
![]() | Článek neobsahuje vše, co by měl. | |||
Můžete se přidat k jeho autorům a doplnit jej. | ||||
O vhodných změnách se lze poradit v diskusi. | ||||
Psychofarmaka jsou látky, které ovlivňují mozkové funkce a vedou ke změnám vnímání, nálady, vědomí, kognice a chování. Řadíme mezi ně různá anestetika, analgetika, antidepresiva, ale také například halucinogeny.
Užití v medicíně[upravit | editovat zdroj]
Využití mají především v psychiatrii, ale také v jiných klinických oblastech (zejména neurologie), např. při léčbě ADHD, nespavosti, chronických bolestí, Parkinsonovy poruchy aj.
Mechanismus účinku[upravit | editovat zdroj]
Mezi ovlivněné funkce mozku patří zejména:
Vigilita[upravit | editovat zdroj]
Označuje stav bdělosti a stav vědomí.
- Psychostimulancia − pozitivně ovlivňují bdělost, léčebně např. při narkolepsii a ADHD;
- kofein, efedrin, met/amfetamin.
- Hypnotika/sedativa − negativně ovlivňují bdělost, navozují spánek;
- midazolam, nitrazepam, zopiclon, zolpidem.
- Celková anestetika i.v. propofol, thiopental, midazolam, isofluran, N2O.
Afektivita[upravit | editovat zdroj]
Patří mezi parametry nálady.
- Antidepresiva – pozitivně;
- Anxiolytika – pozitivně;
- Antimanika − negativně,
- pro určitou fázi (patologické) maniodeprese, upravují patologicky nadnesenou náladu.
Psychická integrace[upravit | editovat zdroj]
- Antipsychotika (neuroleptika) – pozitivně;
- Halucinogeny – negativně.
Paměť[upravit | editovat zdroj]
- Kognitiva − zlepšují pozornost a paměť, mají tzv. antiamnestické látky (Alzheimerova choroba);
- Dementogeny – negativně.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- HYNIE, Sixtus. Farmakologie v kostce. 2. vydání. Praha : Triton, 2001. 520 s. ISBN 80-7254-181-1.
- LINCOVÁ, Dagmar, et al. Základní a aplikovaná farmakologie. 1. vydání. GALÉN, 2002. 601 s. ISBN 80-7262-168-8.