Halucinogeny

Z WikiSkript

Halucinogenem může být přírodní i syntetická látka. Užívané jsou při kultovních obřadech při účasti šamana nebo pro vyvolání psychóz.

Projevy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Halucinogeny způsobují zrakové i sluchové halucinace, a také změny vnímání skutečnosti. Člověk jedná nekontrolovatelně a neočekávaně, proto může představovat ohrožení pro sebe i jiné.

Mají obvykle rychlý nástup účinku. Doba odeznění se pohybuje v rozmezí několik hodin po několik dnů. Příznaky jsou podobné schizofrenii, odcizení, hysterie, deliria.

Předávkování může způsobit i smrt (př. DOB – 2,5-dimethoxy-4-bromoamfetamin).[1] Při chronickém abuzu může nastat psychická závislost, tolerance a můžou se objevit flashbacky.[1]

Dělení[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Halucinogenní látky dělíme dle původu na přírodní a syntetické.

Syntetické, polosyntetické látky[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Fencyklidin, rajský prach;
  • LSD – syntéza z námelu;
  • MDMA, TMA, PMA, DOB,....[1]

Přírodní látky[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Můžeme je najít v rostlinách a živých organismech.

  • Kanabinoidy
  • Psilocybin, psilocin (Psilocybe mexicana, Psilocybe bohemica…).
  • Mescalin (Peyotl kaktus).
  • Dimethyltryptamin, DMT (Rákos obecný, některé akácie aj.).
  • Ibogain (Tabernanthe iboga).
  • Scopolamin/Atropin (Atropa belladona, Hyoscyamus niger, Datura stramonium aj.).
  • Bufotenin (sekret ropuch BUFO, semena cebílu např. Anadenanthera colubrina...).[1]

Staré kultovní obřady[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Halucinogenní látky používané v kultovních obřadech v Asii, Africe a Jižní Americe. Anticholinergní látky v rostlinách s čarovnou mocí:

  • Indiánský nápoj Ayahuasca
- harmalin, harmin, harmalol, DMT, scopolamin, atropin.
  • Šňupací prášek „cohoba, yopo“
- bufotenin, DMT.
  • Amanita muscaria – sibiřské národy
- muskarin, kyselina ibotenová - muscimol.}}

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. a b c d BALÍKOVÁ, Marie. Abuzus a intoxikace [online]. [cit. 2012-03-09]. <https://el.lf1.cuni.cz/p56355604/>.