Refeeding syndrom

Z WikiSkript

Refeeding syndrom (RFS) je označení souboru metabolických abnormalit vznikajících jako důsledek obnovení příjmu potravy, zejména při podání většího množství glukózy u podvyživených nebo hladovějících pacientů. Vyšetření krve zpravidla odhalí prudký pokles sérové hladiny fosfátů, magnézia a kalia, což se projeví klinickými příznaky, jako jsou psychické změny a parestezie, a může rezultovat až v životu nebezpečný stav ohrožující pacienta maligní arytmií a srdečním selháním.

Příznaky[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • změny psychického stavu (až delirantní stavy)
  • parestézie a svalová paralýza
  • retence tekutin
  • maligní arytmie
  • kardiorespirační insuficience až srdeční selhání

Historie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

První zmínky o náhlých úmrtích pacientů, u nichž byla zahájena realimentace, se objevily po druhé světové válce, kdy se vojáci s vysokým stupněm podvýživy vraceli z válečného zajetí. Příčiny tohoto jevu však byly objasněny až v 70. letech, kdy bylo možné monitorovat vnitřní prostředí a iontovou rovnováhu. V té době také byla stanovena jednoznačná etiologie RFS, kterou je hypofosfatémie, hypomagnezémie a hypokalémie.

Projevy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Prudký pokles sérové hladiny fosfátů, magnézia a kalia, i přes to, že plazmatická hladina iontů před realimentací je blízká normě či zcela normální. Snížené hodnoty by bylo možné nalézt intracelulárně. Mezi další projevy patří retence vody a sodíku.

Rizikové skupiny[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Mezi rizikové skupiny, u nichž by se mělo nebezpečí výskytu RFS brát na zřetel, patří onkologičtí pacienti, pacienti závislí na alkoholu, kterým alkohol nahrazuje plnohodnotnou stravu, pacienti s malabsorpčním syndromem a pacienti trpící mentální anorexií, u nichž je zahájení realimentace často spojeno s nevůlí přijmout podávanou výživu. Záměrné, často nerozpoznané snižování dávek potravy může paradoxně pacienty od vzniku RFS zachránit. Další rizikovou skupinou jsou pacienti s dlouhodobě narušeným příjmem potravy (geriatričtí pacienti), senioři s těžkým depresivním syndromem, drogově závislí a špatně kontrolovaní pacienti s diabetem. Nutno poznamenat, že RFS se zřídka objeví u pacienta, který je vyživován perorálně. Důvodem je to, že se málokdy podaří docílit pětidenního příjmu potravy, která obsahuje 300–400 g sacharidů za 24 hod[1].

Léčba a prevence[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Prevencí rozvinutí závažných příznaků RFS je permanentní sledování vnitřního prostředí u rizikových pacientů. V druhé fázi je totiž zcela zásadní včasná detekce rozvratu iontové rovnováhy a její znovuobnovení. Přínosné může být také sledování denního odpadu sodíku, draslíku a fosfátů v moči. (U pacientů trpících anorexií může sledování sodíku pomoci odhalit utajované zvracení a nepřijímání potravy[2].)

Patofyziologie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Dlouhodobé hladovění s sebou nese metabolické změny. Kromě erytrocytů, mozku, kůže a oční čočky, kterým slouží jako energetický substrát glukóza, přechází tkáně po vyčerpání cukerných zásob na metabolizmus mastných kyselin. Postupně dochází k odbourání veškerého svalového a jaterního glykogenu a glykémie je udržována glukoneogenezí z glukoplastických aminokyselin a z glycerolu. Při klesající úrovni buněčného metabolizmu nastává stav vyčerpání energetických zásob z fosfátových vazeb nezbytných pro základní buněčné funkce, jako je transmembránový přenos natria a kalia (pomocí Na+/K+ ATPázy). Opětovné doplnění glukózy vede k obnovení metabolizmu, který vyžaduje dodávku fosfátů. Nastartování anabolických procesů vede k přesunu fosfátů a glukózy (vlivem inzulinu) do buňky. Spolu s fosforem a glukózou se do buňky přesune i kalium a magnezium, což vede k poklesu jejich plazmatické hladiny a tím i rozvoji příznaků.[1]

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. a b PLÁŠEK, Jiří, Vladimír HRABOVSKÝ a Arnošt MARTÍNEK. Refeeding syndrom - skrytá klinická hrozba. Interní medicína pro praxi [online]. 2010, vol. 12, no. 9, s. 439-441, dostupné také z <http://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2010/09/11.pdf>. ISSN 1803-5256. 
  2. NAVRÁTILOVÁ, Miroslava. Riziko refeeding syndromu u mentální anorexie. Psychiatrie pro praxi [online]. 2002, vol. 2, no. 4, s. 146-151, dostupné také z <http://www.solen.cz/savepdfs/psy/2002/04/02.pdf>. ISSN 1803-5272. 

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]