Syndromy předčasného stárnutí

Z WikiSkript

Syndromy předčasného stárnutí jsou vzácná geneticky podmíněná onemocnění. Hlavními projevy nemocí jsou viditelné známky typické pro proces stárnutí, které se objevují již v brzkém dětském věku. Pacienti jsou tedy zejména děti, které se často dožívají maximálně věku 20 let. Jejich fyzické vzezření často odpovídá starým lidem kolem 80 let.

Doba, kdy nemoc propuká se může lišit, ale diagnosticky zachytitelná je již u několik měsíců starých dětí. První známky onemocnění se nejčastěji objevují mezi 18–24 měsícem věku.

Symptomy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Mezi rané symptomy patří obecné neprospívání dítěte. Časté je zpomalení až zastavení růstu, objevuje se alopecie. Nemocní mívají křehkou tělesnou konstituci a charakteristické drobné vrásčité obličeje. S postupujícím vývojem onemocnění se objevují další orgánové komplikace – např.: rozvoj aterosklerózy, katarakty nebo kardiovaskulárních onemocnění.

Léčba a prognóza[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

V současnosti není známa žádná léčba a přístup terapie je založen pouze na mírnění projevů nemocí (léčba aterosklerózy, kardiovaskulárního systému, atd.). Pacienti často umírají ve věku 13–15 let na infarkt myokardu nebo mozkové mrtvice (důsledek aterosklerotických procesů). V letech 2005–2006 byly zveřejněny studie, které pojednávají o inhibitorech farnesyltransferasy, jako o možném léku budoucnosti pro postižené progérií. Testování však probíhá zatím jen na zvířecích modelech.

Příklady syndromů předčasného stárnutí[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Progérie (Hutchinson-Gilford syndrom)[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Dítě trpící Hutchinson-Gilford syndromem

Hutchinson-Gilfordův syndrom (OMIM: 176670) je způsoben de novo mutací, záměnou jedné pyrimidinové nukleové báze: cytosinu za thymin. V důsledku této mutace dochází ke změně transkripce genu LMNA (1q21.2; OMIM: 150330) a vzniku zvláštní formy laminu A – progerinu. Laminy jsou druhem intermediálních filament, která se podílejí na strukturních a transkripčních funkcích buněčných jader. Samotné slovo progerie pochází původně z řečtiny a znamená "předčasně starý". Nemoc byla poprvé popsána ve Velké Británii na konci 19. století.

Wernerův syndrom (adultní progerie)[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Jedná se o AR dědičné onemocnění způsobené mutací genu WRN (8p12-p11.2; OMIM: 604611), který kóduje DNA helikázu. Vlivem této mutace dochází pravděpodobně k vytvoření nestabilního genomu. Uvažuje se o vlivu helikázy na tvorbu inaktivních forem telomeráz. Telomerázy jsou ribonukleoproteinové komplexy, které slouží k ochraně konečných částí chromozomů (telomer). Ty se za normálních okolností během replikace pravidelně zkracují.

Projevy se často objevují až v době puberty.

Cockaynův syndrom[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

také Weber-Cockayne syndrom nebo Neill-Dingwall syndrom

AR dědičné onemocnění, kde je předčasné stárnutí pouze jedním z mnoha symptomů. Mezi další patří fotosenzitivita, poruchy nervového systému, zraku nebo sluchu. Pravděpodobně vzniká na principu poruchy DNA reparačních procesů.

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Cockaynův syndrom.

Xeroderma pigmentosum[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Xeroderma pigmentosum.


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

[zdroj?]

Externí odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]