Transplantace v diabetologii

V současné době existuje stále více možností a postupů při terapii diabetu:

1) edukace pacienta

podpořit změnu životního stylu, t.j. vhodné stravovací návyky, pohybová aktivita, vyhnout se kouření a alkoholu,..
informovat o možných rizicích, pokud se pacient nebude dostatečne řídit pokyny lékaře (hypertenze,ateroskleróza,ICHS,CMP a další)

motivace

2)farmakologická terapie

nejlepší v kombinaci se změnou životního stylu, když nefarmakologická terapie selhá
v závislosti od typu DM ( DMI- insulin-dependentní, DM2- insulin-nondependentní)

3)chirurgický zákrok

operace komplikací vznikajících následkem diabetu
bariatrické výkony (obezita)
operace kardiovaskulární a oftalmologické (diabetická retinopatie)
transplantace ledvin (renální selhání), pankreatu (DMI)

Transplantace slinivky břišní[upravit | editovat zdroj]

Transplantace slinivky břišní je chirurgická procedura která nahrazuje nefunkční orgán pacienta s ťežkou formou diabetu zdravým orgánem od vhodného dárce. Mezi transplantacemi ostatních orgánů má výjimečné postavení. Provádí se především u pacientů se závážnými komplikacemi. Slinivka břišní má dvě části : endokrinní a exokrinní. Endokrinní část obsahuje Langerhansovy ostrůvky produkující hormon inzulin, nutný k regulaci hladiny glukózy v krvi.U řady pacientů se v mladém věku vyvíjí komplikace spojené s cévním postižením jako je diabetická retinopatie, nefropatie, ketoacidóza, diabetické kóma, onemocnění cév končetin (zejména bércové vředy na DK až nekróza atd.), které může vyústit až v její ztrátu.

Výběr příjemce[upravit | editovat zdroj]

Transplantace slinivky není indikací pro všechny pacienty s diabetem. Po transplantaci pacient musí užívat s ilnouimunosupresivní léčbu která snižuje obranyschopnost organismu příjemce vůči dárcovskému orgánu a výrazně zvyšuje riziko infekcí. Je nutná převážne při alotransplantacích. Předpokládalo se, že je vhodné nejdříve transplantovat ledvinu a teprve později slinivku. V současné době se transplantuje slinivka současně s ledvinou. Jsou získané od téhož zemřelého dárce (donora). Výhodou tohoto postupu je, že příjemce podstupuje úvodní imunosupresivní léčbu vysokými dávkami jen jednou.

Výběr dárce[upravit | editovat zdroj]

dárci ve věku 10 – 55 let
bez poruchy metabolismu
minimální přijem alkoholu
zdravý životní styl
co největší shoda v HLA systému ( tým nižší riziko odhojování)

Operace[upravit | editovat zdroj]

Transplantovat můžeme celou slinivku neboj jen její část.V současné době se zdá být nejslibnější metodou transplantace celé slinivky s vyústěním části dvanáctníku se slinivkovým vývodem do močového měchýře. Trávicí šťáva slinivky je drénována do močového měchýře, a inzulin se dostává do krevního oběhu příjemce napojením pánevních cév příjemce s cévami dárcovského orgánu. Slinivka je uložena v podbřišku. Vlastní slinivka může být ponechána. Neprodukuje sice inzulin, ale dokáže sekretovat enzymy důležité pro trávení. Nicméně, každý operační zákrok má určitá rizika. Je nutné zvážit potřebu operace a poměr mezi benefitem a rizikem operace pro pacienta.

Výhody a nevýhody transplantace[upravit | editovat zdroj]

Výhody

udržení normální hladiny glukózy bez potřeby aplikace inzulinu
prevence nebo zpomalení progrese komplikací spojených s diabetem
poškození nervů se nezhoršuje, někdy dokonce vykazuje zlepšení

Nevýhody

hostitel reaguje na transplantát jako na cizí materiál, aktivuje svůj imunitní systém a způsobuje rejekci nahrazené slinivky
pacienti musí užívat silnou imunosupresivní léčbu k zabránění rejekce
imunosuprese má řadu komplikací

Imunosupresivní terapie, komplikace[upravit | editovat zdroj]

azathioprin, mykofenolát mofetil, metotrexát, cyklosporin, cyklofosfamid
úspěšnost terapie 70-80%
komplikace : rejekce, poruchy metabolismu, častější infekce močového ústrojí,infekce břišní dutiny a pankreatitid, bakteriální a virová onemocnění, riziko nádorového bujnění a další

Transplantace Langerhansových ostrůvků[upravit | editovat zdroj]

extrakce ostrůvků ze slinivky mnoha dárců
vpravení buňek do portální žíly po proplachu v roztoku kolagenázy
centrifugace
lokální umrtvení
nevyžaduje velký zásah do organizmu

stále obtížné získat životaschopné buňky

KOMPLIKACE[upravit | editovat zdroj]

málo dárců
imunitní systém ničí buňky – imunosupresiva!
nutno opakovat
nedostatečné množství buněk

Budoucnost[upravit | editovat zdroj]

BioHub

mini orgán implantovaný mezi vrstvy omenta
snaha o přirozenou produkci inzulinu
obsahuje skutečné inzulin produkující buňky citlivé na hladinu cukru v krvi a uvolňují přesné množství inzulinu potřebné k úpravě glykémie
omezena pro závažné případy
Překážky: potřeba velkého počtu buněk pro transplantaci
nutnost přijmout ostruvky dlouhodobě, bez potřeby imunosupresiv
určení optimálního místa těle pro transplantaci

Kmenové buňky

na úrovni experimetu na myších
pacienti by nemuseli být závislí na dárcích, snížilo by se podávaní imunosupresiv a riziko infekcí z toho plynoucích
progenitorové buňkyby se vložili do těla a produkovali by zralé buňky sekretující inzulin

Odkazy[upravit | editovat zdroj]