Transport organických látek v ledvinách

Transport organických látek je založen na činnosti sodno-draselné pumpy. Z organických látek jsou transportovány aminokyseliny, močovina, glukóza, laktát, fosfáty, bílkoviny nebo kyselina močová. Organické látky jsou resorbovány v první části proximálního tubulu.

Glukóza

Glukóza je monosacharid a do buněk se dostává spolu se sodíkem, mechanismus je založen na symportu se sodnými ionty. Sodík je tedy neustále z buňky odčerpáván a vytváří se koncentrační gradient. Princip je založen na sekundárně aktivním transportu, kdy je jako zdroj energie využito spřažení s přenosem jiné látky ve směru koncentračního gradientu. Na konci tubulu je tedy koncentrace glukózy v moči za fyziologických podmínek nulová. Glukóza se označuje jako tzv. prahová látka - to je taková látka, která se vyloučí do moči až po překročení určité prahové koncentrace v plazmě. Pokud buňka překročí svou resorpční schopnost, tak se glukóza objeví v moči - glykosurie - tzv. ledvinný práh pro glukózu je 10 mmol/l. Do intersticia se dostává glukóza pomocí přenašeče, který již není na sodíku závislý. Koncentrace glukózy v krvi (glykémie) je za fyziologických podmínek udržována v rozmezí 3,9–5,6 mmol/l.

Aminokyseliny

Aminokyseliny se resorbují podobným způsobem jako glukóza. Na luminární straně je transport spřažen se sodíkem a na bazolaterální straně je přestup aminokyseliny do intersticia stejně jako u glukózy na sodíku nezávislý. Pro zpětnou resorpci se předpokládá existence asi 7 transportních systémů, které mají různou afinitu pro jednotlivé aminokyseliny.

Bílkoviny

Za fyziologických podmínek se bílkoviny nepřefiltrují při glomerulární filtraci. Hemourinární bariéra, přes kterou se filtruje moč, je tvořena endotelovými buňkami kapilár, které obsahují četné fenestrace. Dále v bariéře nacházíme bazální membránu, která je tvořena sítí kolagenních vláken. Poslední složkou filtrační bariéry jsou výběžky podocytů. Celkově má bariéra negativní náboj a díky tomu skrze ní neprojdou velké bílkoviny, které mají také záporný náboj - jsou odpuzovány. Pokud je záporný náboj porušen, tak to vede k poškození glomerulů. Jestliže se do filtrátu dostanou peptidy či malé proteiny jako například albumin, tak jsou v první polovině proximálního tubulu resorbovány pomocí endocytózy.

Močovina

Močovina

Močovina je diamid kyseliny uhličité a vzniká jako degradační produkt metabolismu bílkovin. Močovina je schopná tubulárními buňkami volně procházet. Resorpce močoviny je závislá na množství resorbované vody. Moč je v průběhu všech tubulů zahušťována, protože dochází k postupné resorpci vody. Nejvyšší koncentrace močoviny je v konečné části nefronu. Nakonec hodnota překročí koncentraci v pertiubulárním prostředí a močovina začne difundovat ven z tubulů. Vysoká koncentrace močoviny v dřeni vytváří hypertonicitu dřeně.

Odkazy

Související odkazy

Použitá literatura

  • KITTNAR, O, et al. Lékařská fyziologie. 1. vydání. Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3068-4.
  • SILBERNAGL, Stefan a Agamemnon DESPOPOULOS. Atlas fyziologie člověka. 6. vydání. Praha : Grada, 2003. ISBN 80-247-0630-X.