Kožní adnexa

Z WikiSkript

(přesměrováno z Vlas)

Latinsky nexus znamená spojení, adnexa jsou připojené orgány a jako kožní adnexa označujeme přídatné orgány kůže, deriváty epidermis: potní a mazové žlázky, nehty, vlasy. Podle lokalizace patří mezi kožní adnexa i mléčná žláza.

Mazové žlázy

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Mazové žlázy.
Mazová žláza


Jedná se o žlázy holokrinní – maz vzniká rozpadem buňky. Nachází se v horní polovině koria, ústí do infunfibula vlasových folikulů (ale i bez vlasu), spolu s ním tvoří tzv. pilosebaceózní jednotku. Je pro ně typická seboroická lokalizace - tzn. obličej (nos a okolí), horní části prsou a zad, naopak nejsou na dlaních a ploskách. Patří k nim také glandulae Meibomi et praeputiales Tysoni. Jejich sekrece je ovlivňována hormony (převážně androgeny).

Apokrinní žlázy

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Apokrinní žlázy.


Aromatická žláza.jpg

Apokrinní (aromatické) žlázy jsou stočené tubulózní žlázy s dlouhým vývodem, které se vyskytují v axille, perigenitálně, perianálně a v okolí prsní bradavky. Stávají se aktivními až po dosažení pohlavní zralosti. Složení sekretu je pod hlavním vlivem pohlavních hormonů. Jsou uloženy hluboko, na rozhraní koria a podkoží, obvykle ustí do vlasového folikulu. Olejovitý produkt aromatických žláz obsahuje proteiny, lipidy a steroidy a nemá zápach. Látky. které jsou vnímáné jako aromatické, vznikají až po aktivaci produktu kožnimi mikroby.

Ekrinní potní žlázy

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Ekrinní potní žlázy.


Ekrinní potní žlázy (žlutě)

Ekrinní potní žlázy jsou důležité pro termoregulaci a hydrataci stratum corneum. Produkují isotonický roztok NaCl, jehož ionty zpět vstřebává epitel vývodů. Tyto žlázy jsou všude kromě nehtového lůžka, červeně rtů, glans penis, prepucia, labia minora a klitoris. Nejvíce jich najdeme na plantě, dlani a čele. Sekreční část je uložena v pars reticularis dermis, stočená do klubíčka. Je tvořena jednovrstevným epitelem a myoepitelovými buňkami. Vývod je spirálovitě stočený, vystlaný dvouvrstevným kubickým epitelem a ústí v epidermis.

Chlupy a vlasy

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Chlupy a vlasy.
Schematický průřez kůží

Chlupy a vlasy jsou vláknité keratizované struktury nacházející se po celém těle kromě palma manus, planta pedis, červeně rtů, labia minora, clitoris a glans penis.

Na povrchu těla je přibližně 60 chlupů na cm2. Vlasy jsou nejdelší chlupy na lidském těle, vyrůstají na vlasaté části hlavy v množství cca 600 vlasů na cm2. Charakter vlasu (barva a tloušťka) jsou rozdílné v závislosti na lokalizaci, rase a mohou se měnit dle věku a pohlaví.

  • Lanugo (chmýří) – fetální a terminální (chloupky), velusový vlas, terminální vlas;
  • pilli longi – vlasy kštice, vousy, chlupy podpaží, ohanbí a další ochlupení;
  • pilli breves – obočí, chloupky v nose, chloupky v ústí zevního zvukovodu.


Makroskopická struktura

Chlup má dvě hlavní části, část volnou (scapus pilli) a část zanořenou do kůže, tzn. kořen (radix pilli). V hloubce končí ztluštěním, tzv. vlasovou cibulkoubulbus pilli se zárodečnou matrix. Do vlasové cibulky se zespodu noří část vazivové pochvy – vlasová papila, která obsahuje četné cévy.

Mikroskopická struktura

Buňky vlasové cibulky obklopující vlasovou papilu jsou cylindrické, nasedají na dobře vyvinutou bazální laminu a jsou ekvivalentní buňkám stratum basale epidermismitoticky se dělí a jejich dceřiné buňky se dostávají do vyšších oblastí vlastního vlasu a jeho vnitřní epitelové pochvy. Další částí je dřeň vlasu (medulla pilli), kterou tvoří velké vakuolizované, neúplně keratizované buňky. Tyto buňky jsou lokalizované ve střední části bulbus pilli nad vlasovou papilou.

Poslední částí je kůra vlasu (cortex pilli), kterou tvoří buňky těsně obklopující centrální oblast bulbus pilli. Ty se diferencují na buňky vřetenovitého tvaru, keratinizují a zůstávají pevně spojené. Vrstva kubických buněk směrem dále k periferii bulbus pilli se postupně mění na buňky cylindrické, ve směru vertikální osy se oplošťují a úplně keratinizují. Ukládají se vzájemně svými konci přes sebe, takže jejich volné konce směřují apikálně ke konci volného vlasu, což připomíná uložení "tašek na střeše".

Melanocyty

Melanocyty jsou dendritické buňky původem z neurální lišty uložené mezi epitelovými buňkami na bazi bulbus pilli. Tyto buňky tvoří melanin, který je syntetizován v melanozmech z tyrozinu a vyskytuje se ve dvou formách - eumelanin (nejběžnější forma, hnědočerný polymer) a feomelanin (podmiňuje zrzavé vlasy a pihy). Na aktivitě melanocytů závisí barva vlasu. Pigment je předávaný buňkám kůry a dřeně vlasu – stejným způsobem jako keratinocytům v epidermis.

Vlasový folikul

Struktura vlasu

Je tvořen kořenem, který je obalený vnější a vnitřní epitelovou pochvou. Vnější epitelová pochva je vrstva buněk okolní kůže, která se zanořuje do dermis okolo kořene vlasu a jeho vnitřní epitelové pochvy.

Vnitřní epitelová pochva se diferencuje z okraje bulbus pilli a kompletně obaluje počáteční úsek radix pilli. Její buňky postupně degenerují a deskvamují (ztrácí se na úrovni, kde do vlasového folikulu ústí mazová žláza). Vnitřní epitelová pochva se skládá ze tří vrstev:

  • Kutikula pochvy – obdobná struktura jako kutikula vlasu, avšak volné konce směřují opačně, tedy směrem k bulbus pilli; buňky obou kutikul jsou do sebe zaklíněné a společně jsou posouvány apikálním směrem.
  • Huxleyova vrstva – 1–3 řady oploštělých kubických buněk, které mají v cytoplazmě výrazné eosinofilní trichohyalinové granule.
  • Henleyova vrstva – ploché epitelové buňky, které mají charakter stratum lucidum epidermis.

V okolí apikální oblasti folikulu se nachází plně vyvinutá epidermis, která se v hlubších partiích ztenčuje a nacházíme zde vrstvy odpovídající stratum germinativum epidermis. Buňky epidermis jsou velké světlé a bohaté na glykogen. Kolem vnější epitelové pochvy nacházíme vazivovou pochvu složenou z vnitřních cirkulárně a vnějších longitudinálně uspořádaných elementů vazivové tkáně, mezi oběma vrstvami se jsou uloženy kapiláry a nervová vlákna.

Po vypadnutí vlasu se na konci provazců buněk vnější epitelové pochvy vytvoří nový bulbus pilli, do této struktury vroste nově vytvořená vazivová papila s cévami a je zahájen růst nového vlasu.

Musculus arrector pilli

Je svazek hladkých svalových buněk, který přemosťuje mazovou žlázu. Je připojený k vazivové pochvě a do stratum papillare corii a svou kontrakcí napřimuje vlas. Navíc ulehčuje vyprázdnění mazové žlázy a způsobuje depresi kůže v místě, kde je v dermis zakotvený („husí kůže)“.

Odkazy

Související články

Zdroj

Použitá literatura

  • ŠTORK, Jiří, et al. Dermatovenerologie. 1. vydání. Praha : Galén, Karolinum, 2008. ISBN 978-80-7262-371-6.

</noinclude>

Nehty

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Nehty.
Nehet

Nehet je rohová ploténka vyrůstající z nehtové matrix, skládá se z tvrdého keratinu, který se neolupuje. Prosvítající nehtová matrix je viditelná jako proximální bílá skvrna – lunula. Nehtové lůžko propůjčuje nehtu růžovou barvu díky bohaté síti kapilár. Kožní val nehtu (paronychium) vzadu přechází v eponychium. Nehet roste 0,12 mm denně. [1]

Na rukou odrůstá za 3–4 měsíců a na nohou za 8–12 měsíců.

Odkazy

Související články

Zdroj

Použitá literatura

  • ŠTORK, Jiří, et al. Dermatovenerologie. 1. vydání. Praha : Galén, Karolinum, 2008. ISBN 978-80-7262-371-6.
  • ŠTORK, Jiří, et al. Dermatovenerologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2013. 502 s. ISBN 978-80-7262-898-8.