Patogenita a virulence

Z WikiSkript

Patogenita[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • důsledek parazitismu
  • schopnost druhu poškozovat a vyvolat onemocnění
  • vlastnost u mikroorganismů poměrně vzácná
    • schopnost proniknout do makroorganismu a udržet se v něm
    • schopnost získávat živiny
    • odolávat obranným mechanismům hostitele
  • dynamický stav – patogen se snaží množit a hostitel se ho snaží zbavit
  • tendence k vyrovnanosti vztahu, onemocnění by mělo být výjimkou – možná smrt makroorganismu je často i konec patogenu (mnohdy ale příznaky onemocnění pomáhají šíření patogenu)
  • patogenita je vlastnost druhová, týká se určitého druhu mikroba
  1. Primární patogeny (obligátní)
  2. Oportunní patogeny (fakultativní)
    • Při poškození obranných mechanismů, u oslabených jedinců, po lékařských zákrocích (kanyla), např. E. coli (průjem kojenců)

Virulence[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • vlastnost individuální, udává stupeň patogenity určitého kmene mikroba
  • LD50 (50% letální dávka) – ke stanovení virulence
  • zesílení virulence – při opakovaném přenosu kmene na stejném druhu hostitele – nozokomiální nákazy¨
  • atenuace – snižování virulence, z kmenů se sníženou virulencí (někdy i avirulencí) se připravují očkovací látky

Vztah mezi odolností hostitele a patogenitou mikroba[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • hostitel: vnímavost ⇔ rezistence
  • mikrob: primárně patogenní ⇔ oportunně pat. ⇔ nepatogenní

Faktory patogenity[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Přenosnost[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Závisí na
  • počet mikrobů vylučovaných
  • rezistence mikrobů
  • infekční dávka (nízká u Mycobacterium, Shigella)
  • chování hostitele (kašel, kýchání, průjem, změna chování)
Typy přenosu
  • sliny (respirační, aerosol), fekálně-orální cestou, pohlavně
  • zvířecí vektor, zvířecí rezervoár

Toxicita[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Schopnost mikroba poškozovat hostitele.
  1. Poškození přímé
    • buněčná smrt – vlivem toxinů, následkem intracelulárního množení, mikrobiálně indukovanou apoptózou
    • postižení metabolismu farmakologickým vlivem toxinů
    • mechanické příčiny (paraziti, záškrt)
  2. Poškození samotnou obrannou reakcí hostitele

Invazivita[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

A. Schopnost vstoupit
  • adherence
  • penetrace
    1. přímá – neporušenou kůží (leptospiry), drobné trhlinky (stafylokoky, streptokoky), pokousání, bodnutí členovce, pomocí enzymů (Clostridium perfringens)
    2. vynucenou fagocytózou – invaziny vážící se na integriny, ruptura fagocytární vakuoly a vytlačení bakterie aktinovým systémem buňky
      • Ipa – shigely
      • Internalin – listerie
    3. neznámý způsob – většina, např. meningokok
B. Schopnost se množit
Nejvýhodnější prostředí je intracelulární, v krevní plazmě brání:
  • přítomnost antibakteriálních látek – lysozym, komplement, atd.
  • nedostatek volného železa
C. Schopnost se šířit
Průnik k cílovému orgánu:
  1. LymfouMycobacterium tuberculosis, Treponema pallidum, pyogenní koky, viry
  2. KrvíSalmonella typhi, generalizované infekce, atd.
  3. Per continuitatemStreptococcus pyogenes, Clostridium perfringens, Borrelia burgdorferi, apod.
  4. Podél nervůviry herpes, vztekliny, atd.
D. Schopnost překonat obranné mechanismy hostitele
  • Rezistence ke komplementu
    • tvorba pouzdra, inhibitory aktivace komplementu – kyselina sialová (gonokoky), produkce enzymů rozkládajících složky (C3 peptidázy) komplementu
  • Rezistence k fagocytóze


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Zdroj[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]