Úrazy jícnu

Z WikiSkript

Úrazy jícnu vznikají nejčastěji per vias naturales z lumina, ale též i jako součást poranění tkání krku

Dle mechanismu dělíme poranění jícnu na:

  • chemická (poleptání)
  • termická (opaření)
  • mechanická

Dle míry poškození dělíme poranění jícnu dělíme na:

  • penetrující
  • nepenetrující

Poleptání jícnu[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Rentgenová pasáž jícnem pomocí kontrastní baryové suspenze.
  • = oesophagitis corrosiva
  • dochází k nim nejčastěji v domácnostech požitím čistících, hygienických či dezinfekčních prostředků
  • často u dětí i dospělých, v důsledku záměny či ze sebevražedného úmyslu
  • rozsah poškození závisí na množství a koncentraci požité látky
  • druhy:
    • po požití kyseliny – vznik koagulační nekrózy
    • po požití louhu – kolikvační nekrózy, hůře ohraničené
  • příznaky:
    • hned po požití vzniká krutá šokující bolest
    • rozvoj dysfágie a odynofágie
    • při otoku aditus laryngis – dušení a stridor
  • při perforaci jícnu hrozí nebezpečí mediastinitidy – podezření na perforaci jícnu je na místě, dojde-li k prudkému vzestupu teploty, třesavce, bolesti mezi lopatkami či pod sternem, popřípadě vzniká-li na krku podkožní emfyzém
  • látky mohou mít i celkový účinek ve smyslu alkalózy či acidózy (alkalóza je vzácnější, louh se obvykle v žaludku zneutralizuje HCl)
  • vyšetření:
    • všímáme si známek poleptání v krku a v dutině ústní
    • běžně se provádí rentgen polykacího aktu a rigidní ezofagoskopie
    • při perforaci zavedeme nazogastrickou sondu
  • první pomoc:
    • naředění škodliviny – výplach úst, vypití vody nebo mléka (nepít po pozření kyseliny ještě louh!)
    • nevyvolávat zvracení, došlo by k dalšímu poškození jícnu
    • protišoková opatření a transport na ORL pracoviště
    • hrozí zde riziko stenóz – podáváme kortikoidy (účinek na stenózy nebyl přímo potvrzen)
    • tlumení bolesti a krytí širokospektrými antibiotiky
    • mediastinitida: zevní chirurgická revize
    • sledování vnitřního prostředí

Opaření[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • nejčastěji u dětí
  • poškození obvykle nedosahuje rozsahu poškození při poleptání
  • příznaky:
    • dysfágie, odynofágie
    • otok laryngeálního vchodu (inspirační dušnost, stridor)
    • ve faryngu je hyperémie a otok sliznice (vzácně až nekrózy)
  • první pomoc:
    • požití studených tekutin, případně cucání kostek ledu
    • analgetika, ATB, zřídka kortikoidy

Mechanické poranění, cizí tělesa[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Mechanická poranění
  • nejčastěji při náhodném pádu s otevřenými ústy na cizí tělesa (zubní kartáček, příbor, větev, apod.), nebo iatrogenně při endoskopii či polknutí ostrých těles
Cizí tělesa
  • v polykacích cestách jsou častá
  • u dětí – součásti hraček, knoflíky
  • u dospělých – pecky, kosti
  • u starších – zubní protézy
  • u psychiatrických pacientů – často různá uměle vytvořená tělesa upravená pro znesnadnění extrakce (tzv. kotvy)
  • příznaky:
    • mechanické poškození: krvácení, dysfágie, odynofágie, otok
    • při perforaci: emfyzém, parafaryngeální či retrofaryngeální absces či mediastinitida
    • u cizího tělesa závisí na jeho lokalizaci a současném poranění
    • zpravidla vzniká dysfágieafágie
    • malá cizí tělesa (rybí kosti) uvíznou často již ve faryngu – v tonzilách, na kořeni jazyka apod.
    • větší tělesa se zaseknou nejčastěji v horním jícnovém ústí (při vyšetření laryngoskopií nejsou patrná – nacházíme jen stagnaci slin v piriformních recesech)
  • diagnostika:
    • rtg: buď je těleso přímo kontrastní nebo vyšetříme pasáž jícnem
    • pokud je těleso napříč a kolem tekutina volně protéká, necháme pacienta spolknout vatičku napuštěnou kontrastem → kontrastní látka musí být vstřebávatelná z mediastina (ne baryum)
  • terapie:
    • menší mechanická poraněníkonzervativní terapie:
      • lokálně dezinfikujeme, případně podáváme ATB
      • při edému hrtanu ordinujeme kortikoidy, při bolestech analgetika
    • u větší lacerace provádíme suturu
    • cizí tělesa v orofaryngu přímo odstraníme v lokální anestézii
      • v hypofaryngu za využití přímé laryngoskopie
      • v jícnu za využití rigidní ezofagoskopie v celkové anestézii
    • odstranění provádíme co nejdříve, aby nevznikla tlaková nekróza

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Zdroj[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • KLOZAR, Jan, et al. Speciální otorinolaryngologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2005. 224 s. ISBN 80-7262-346-X.