Asistence u převazu

Z WikiSkript
Změněno.png

Druhy poranění[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Úmyslné – vyskytují se po dobu léčby (operace, venepunkce, radiační popáleniny),
  • neúmyslné – jsou náhodné, např. při automobilové nehodě,
  • rána otevřená (rána, kdy je povrch kůže narušený),
  • rána uzavřená (tkáně se traumatizují bez porušení kůže).

Druhy ran[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Podle mechanismu vzniku[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Otevřená rána (difterie)
Abraze - odřenina
Infikovaná bodná rána
Bodná rána
  • Kontuze (zhmoždění) – je uzavřená rána, která vzniká jako následek úderu tupého předmětu,
  • abraze (odřenina) – je otevřená rána, která vzniká následkem tření, např. po pádu na povrch cesty, toto poranění zasahuje pouze kůži,
  • bodná rána – je otevřená rána způsobená ostrým nástrojem, který penetruje přes kůži a pod ní ležících tkání (patří sem i venepunkce a i.m. injekce),
  • tržná rána (lacerace) – vzniká, kdy se tkáně odtrhnou od sebe a vytvářejí nepravidelné okraje,
  • penetrující rána – vzniká tehdy, když nástroj vnikne hluboko do tkání přes kůži, často jsou náhodné např. rány způsobené projektily nebo kovovými úlomky,
  • řezná rána (incize) – vzniká prostřednictvím ostrého nástroje, např. skalpelem nebo náhodně, ostrým nožem.

Podle pravděpodobnosti a stupně kontaminace (Garner, 1986)[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Čisté rány – jsou neinfikované, není v nich zánět a nezasahují dýchací, trávicí, pohlavní ani močové ústrojí,
  • čisté kontaminované rány – jsou chirurgické rány, při kterých jsou zasažené dýchací, trávicí, pohlavní nebo močové ústrojí, na těchto ranách nenacházíme žádný důkaz infekce,
  • kontaminované rány – zahrnují otevřené, čerstvé, náhodné rány a chirurgické rány, při kterých bylo větší narušení sterilní techniky nebo vytéká velké množství obsahu z gastrointestineálního traktu, často jsou vidět i známky infekce,
  • znečištěné nebo infikované rány – jsou staré, náhodné rány, které obsahují odumřelé tkáně a rány s důkazem klinické infekce, jako je například hnisavý výtok.

Obecné zásady při ošetřování ran[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Pečovat o psychickou pohodu pacienta,
  • poučení pacienta o zákroku, jeho průběhu a nutnosti chování pacienta po ošetření,
  • zabezpečit vhodnou polohu pacienta, vhodné prostředí a soukromí při převazu,
  • postižené místo zachovat ve fyziologické poloze,
  • obvazy přikládat podle typu indikace, vždy sterilně, v rukavicích,
  • správné přiložení obvazu (obvaz má mírně, pevně, ze všech stran, obepínat),
  • sledovat stav pacienta po celou dobu převazu,
  • kontrolovat okolí převazovaného místa (musí zůstat viditelně kontrolovatelné, dostatečně prokrvené, bez otoků),
  • pokud pacient udává bolest, pravidelně vyhodnocovat zdroj bolesti a kontrolovat ránu.

Moderní obvazové materiály[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Neadhezivní kontaktní obvazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Jsou vyrobeny z bavlněných nebo viskózních vláken nebo z nylonového materiálu,
  • jsou porézní (vzdušné), napuštěné indiferentní mastí, která brání přilnutí obvazu k ráně,
  • tyto obvazy chrání granulační tkáň, ale nevytvářejí bakteriální bariéru, nepotřebují sekundární krytí,
  • nenechávají se na ráně déle než 24 hodin,
  • používají se ke krytí povrchových ran, krytí sutur, krytí popálenin,
  • jedná se např. o ATRAUMAN ®, SILICONE ®, MELOLIN ®.

Antiseptické obvazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Jsou obvazy z netkaného porézního materiálu napuštěného antimikrobiální látkou,
  • chrání granulační tkáň, umožňují volnou pasáž exsudátu, vyžadují sekundární krytí,
  • mohou vyvolat alergickou reakci, proto musíme pečlivě zvážit, komu je přiložíme,
  • na ráně mohou zůstat i několik dní,
  • tyto materiály mají široké využití pro různé typy ran, včetně infikovaných,
  • jedná se např. o INADINE ®, IODOFLEX ®.

Obvazy s aktivním uhlím[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Jsou složeny z tkaniny, která obsahuje aktivní uhlí,
  • velice dobře čistí ránu, redukují zápach a přebytek exsudátu,
  • vhodné využití je u silně infikovaných ran, u ran silně zapáchajících, u dekubitů, píštělí, lze použít i u ran, kde byla zjištěna přítomnost kvasinek,
  • jedná se např. o ACTISORB ®, VLIWAKTIV ®, CARBONET ®.

Algináty[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Jsou obvazy, jejich základem jsou hnědé mořské řasy, které obsahují alginát sodný a vápenný,
  • tyto obvazy během svého působení vytvářejí neadhezivní gel a tím udržují ránu ve vlhkém prostředí,
  • gel je nutné posléze z rány odstranit fyziologickým roztokem ještě před hodnocením efektu obvazu.

Hydrogelové obvazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Jsou vyrobeny z hydrogelových polymérů, které obsahují až 96 % vody,
  • dobře se tvarují, chladí ránu, tlumí bolest,
  • obvaz je průhledný, tudíž je snadná kontrola defektu.

Faktory ovlivňující hojení ran[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Vnitřní faktory[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Vaskularizace – dobré krevní zásobení podporuje hojení,
  • imunitní stav – riziko hojení vyplývá ze sekundární příčiny, jako je např. infekce, diabetes mellitus, radioterapie, což zvyšuje požadavky na proces hojení,
  • stav výživy (u pacientů se špatným stavem výživy se hojení prodlužuje),
  • obezita (tukové tkáně omezují krevní zásobení a rány se těžko sešívají),
  • léky (imunosupresiva mohou ztěžovat hojení),
  • kouření (redukuje funkční hemoglobin v krevním oběhu s výsledným snížením oxygenace tělových tkání),
  • stres (klade dodatečné nároky na organizmus a nepříznivě tak ovlivňuje hojení).

Vnější faktory zahrnují[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Předoperační stav,
  • předoperační přípravu,
  • operační výkon.

Komplikace hojení ran[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Krvácení[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Přetrvávající krvácení (hemoragie) po operaci je abnormální, může být způsobeno krevní sraženinou, povolenou ligaturou, erozí krevní cévy.

Infekce[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Může se objevit za 2–10 dní po operaci, při podezření na infekci je třeba vyšetřit exsudát.

Dehiscence s možnou eviscerací[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Je částečná nebo úplná ruptura rány, často se vyskytuje po operacích břicha, kdy se oddělí i vrstvy pod kůží,
  • eviscerace je vytlačení vnitřních orgánů přes incizi.


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • KOLEKTIV AUTORŮ,. Základy ošetřování nemocných. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2005. ISBN 8024608456.
  • MIKŠOVÁ, Z, et al. Kapitoly z ošetřovatelské péče I., II.. 2. vydání. Praha : Grada, 2006. ISBN 80-247-1442-6.
  • RICHARDS, A a S EDWARDS. Repetitorium pro zdravotní sestry. 1. vydání. Praha : Grada, 2004. ISBN 80-247-0932-5.
  • ROZSYPALOVÁ, M a A ŠAFRÁNKOVÁ. Ošetřovatelství I., II.. 1. vydání. Praha : Informatorium, 2002. ISBN 80-86073-97-1.
  • WORKMAN, B a CL BENNETT. Klíčové dovednosti sester. 1. vydání. Praha : Grada, 2006. ISBN 80-247-1714-X.