Chemické příčiny patologických stavů

Kouření tabáku

Kouření

kouření tabáku je jednou z nejběžnějších příčin morbidity a mortalty, které je možno předejít. Kouření tabáku je prokazaným faktorem v rozvoji významných chorob jako je hypertenze, ateroskleróza, karcinomy (plic, horních částí trávicí trubice, vývodných cest močových či pankreatu), CHOPN, diabetes mellitus II. typu či Bürgerova choroba. Při kouření v těhotenstvíhrozí zvyšuje riziko intauterinní růstové restrikce. Často jsou prezentovány „černé plíce kuřáka“ kouření, ale nemá s antrakotickou pigmentací plic nic společného.

Alkohol

Alkoholismus je definován jako pití takového množství etylalkoholu, které vede k sociálnímu, psychickému a fyzickému poškození jednotlivce. Dle WHO je rizikové množství 20-40 g čistého etanolu denně u žen, 40-60 g u mužů. 20 g alkoholu zhruba odpovídá půllitru piva nebo 2 deci vína. Alkohol je metabolizován v játrech alkoholdehydrogenázou na acetaldehyd, který je zodpovědný za toxické účinky.

Mezi akutní účinky alkoholu se řadí ebrieta (množství alkoholu do 1 promile = podnapilost, nad 1 promile opilost), akutní gastritida se zvracením a vznikem žaludečních vředů, akutní ezofagitida, akutní pankreatitida. Chronické pití alkoholu poškozuje řadu orgánů jako jsou játra, pankreas, GIT, CNS,kardiovaskulární, endokrynní systém a další. Alkoholická choroba jatervčetně alkoholické cirhózy je manifestována jakožto nejčastější následek chronického alkoholismu. Přestavba architektoniky jater vede ke vzniku portální hypertenze. Jako následek působení alkoholu na játra se může vyvinout i maligní nádor, hepatocelulární karcinom.

U alkoholiků je zvýšený výskyt akutní pankreatitidy. Ten může exacerbovat až do akutní haemorhagické pankreatitidy. Chronická pankreatitida je potom predispozicí ke vzniku karcinomu. Nejčastějším poškozením gastrointestinálního systému alkoholem je výskyt vředové choroby gastroduuodena, kongestivní gastropatie či vznik jícnových varixů. V připadě poškození centrálního nervového systému se rozvíjí Wernicke - Korsakovovův syndrom, mozková atrofie, mozečková degenerace a periferní neuropatie. U kardiovaskulárního syndromu hrozí zvýšené riziko výskytu dilatované kardiomyopatie. V případě systému endokrinního v zniká, v důsledku nižší schopnosti postžených jater odbourávat estrogeny, atrofie varlat, gynekomastie s následnou feminizací, ztrátou libida a impotencí. Při poškození hematopoetického systému se manifestuje sekundární megaloblastová enémie (z důvodu nedostatku kyseliny listové ve stravě alkoholiků a z důvodu přímé interference etanolu a kyseliny listové. Dále může být postižen imunitní systém, kde dochází ke koplexním změnám zahrnující střevní mikrobiom, ovlivnění funkcí cilií respiračního epitelu či pokles funkce imunitních buněk např. alveolárních makrofágů a neutrofilů – tzv. alkoholická pneumonie.

Otrava oxidem uhelnatým

K otravě oxidem uhelatým často dochází i úmyslně např. při sebevražedné otravě výfukovými plyny, nebo z důvodu neúplného hoření fosilních paliv. Při pitvě jedince s otravou oxidem uhelnatým mají orgány jasně červenou barvu.

Intoxikace organickými rozpouštědly

Další relativně častou příčinnou patologických stavů jsou intoxikace různými organickými rozpouštědly. Organická rozpoštědla jsou relativně různorodá stejně tak i jejich patologické stavy z nich pramenící. Některé z nich si nyní uvedeme:

• Etylenglykol je obsažen v nemrznoucí směsi. Nejčastěji způsobuje akutní tubulární nekrózu v ledvinách.
• Užití chloroformu má nezřídka kdy za následek nekrózu a steatózu jater.
• Metanol vede k nekróze buněk sítnice s následnou degenerací optického nervu, případně smrt.
• Benzen poškozuje krvetvornou kostní dřeň, zvyšuje riziko leukémií. Dalším neméně vážným patologickým stavem je lymfom typu plazmocytárního myelomu. Ten může vést k aplastické anémii.
• Pozření organofosfátových insekticidů inhibuje acetylcholinesterázy.
• Styk s kyselinami způsobuje koagulační nekrózu. Oproti tomu zásady mají za následek kolikvační nekrózu, což je dělá nebezpečnějšími než jsou kyseliny.

Dalšími toxickými organickými rozpouštědly jsou kovy. To je taktéž různorodá skupina látek a ne všechny mají tedy stejný patologický vliv. Například olovo může poškozovat CNS. Konktítně způsobovat encefalopatie, otoky mozku u dětí a u dospělých demyelinizační neuropatii periferních motorických nervů. V případě působení olova na hematopoetický systém může být následkem makrocytární hypochromní anemie s bazofilní tečkovitou pigmentací erytrocytů. V ledvinách působí toxicky na epitelie proximálních tubulů, čímž způspobuje nefropatii. A poškození trávicího systému se projevuje kolikovitými bolestmi břicha či šedočerným zbarvením dásní. Intoxikace arsenem a niklem vzyšuje riziko rozvoje karcinomů kůže, plic a dutiny ústní. Intoxikace rtutí poškozuje ledviny, kde způsobuje nekrózu epitelu proximálních tubulů, a CNS, kde se projevuje mozkovou a mozečkovou atrofií s poškozením zejména granulární vrstvy mozečku.

Odkazy

Související články

• Obezita • Obezita (pediatrie)
• Tabák
• Vitaminy
• Nemoc z ozáření

Použitá literatura

• POVÝŠIL, Ctibor a Ivo ŠTEINER, et al. Speciální patologie. 2.. vydání. Praha : Galén-Karolinum, 2007. s. 297-299. ISBN 978-80-7262-494-2.
• ZÁMEČNÍK, Josef, et al. Patologie I. 1. vydání. Praha : Nakladatelství LD, s.r.o. - PRAGER PUBLISHING, 2019. ISBN 978-80-270-6457-1.