Deskriptivní studie

Z WikiSkript

Deskriptivní studie jsou pozorovací studie, popisují distribuci nemoci v populaci (podle charakteristiky osoby, místa a času) a srovnávají jejich výskyt v různých geografických teritoriích, u různých ras, národů, etnik a sociálních skupin, v různých časových obdobích.

  • Jsou zdrojem hypotéz, ukazujících na možný kauzální (příčinný) vztah mezi různými faktory a rozvojem nemoci.
  • Jsou to observační studie, které shromažďují, třídí a hodnotí údaje o nemocnosti a úmrtnosti na danou nemoc. Ze všech charakteristik v této disciplíně, věk je ta proměnná, která je nejdůležitější a musí být zohledňována co nejvíce.
  • Cílem deskriptivní charakteristiky v medicíně je ukázat vztah a souvislost mezi životními podmínkami, nemocí a smrtí a důsledky způsobené výše uvedenými proměnnými charakteristikami.
  • Kauzální vztah mezi mortalitou, faktory životního prostředí a stylu, poskytují epidemiologům možnost vyvinout preventivní a kontrolní programy na potlačení dané nemoci.
  • Při pochopení kauzality se objeví místa, kde se dá zasáhnout, aby daný jev v populaci poklesl a zdravotní úroveň obyvatelstva se zvýšila.
  • Většinou v nich sledujeme incidenci, prevalenci, úmrtnost na danou chorobu ve skupinách obyvatelstva ve vztahu k různým charakteristikám osoby, místa a času.
  • Mausner a Bahn navrhují do deskriptivní epidemiologie zahrnout jako základní proměnné kromě věku taky místo a čas jako základní koncepty používané na popis událostí a aktivit, které nás obklopují, nebo můžou způsobit vypuknutí nemoci.[1]

Cíle a využití[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. Poskytují informace o tom, které osoby, kdy a kde daná nemoc s největší pravděpodobností postihne.
  2. Pomáhají při plánování zdravotní péče, tedy pro preventivní medicínu a veřejné zdravotnictví.
  3. Mohou poskytnout klíč pro objasnění etiologie, jsou základem pro formulaci hypotéz, kterými hledají vysvětlení nových faktů.
  • Využívají se různé materiály: demografické a statistické ročenky, hlášení infekčních nemocí, chorobopisy, registry nemocných, pitevní protokoly, záznamy zdravotní pojišťovny, údaje o spotřebě léků, o poskytovaných zdravotnických službách, o konzumaci a zásobování potravin, zásobování vodou, údaje o spotřebě cigaret, migraci obyvatelstva.
  • Většina těchto údajů je rutinně sbírána a dobře dostupná, a tím jsou tyto studie méně nákladné a časově nenáročné.
  • Epidemiolog při této studii sleduje charakteristické rysy osoby, místa a času – tzn. kdo, kde a kdy onemocněl.

Příklady deskriptivních studií[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Korelační studie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Zkoumání se provádí na úrovni populace:
    • porovnání různých skupin v tomtéž času,
    • porovnání stejných skupin v rozdílném čase,
  • V korelačních studiích se srovnává výskyt nemoci (jevu) ve vztahu k různým faktorům (věk, pohlaví, čas, konzumace určitých produktů, užívání léků atd..),
  • Mírou asociace mezi předpokládaným rizikem a nemocí je korelační koeficient, jehož hodnota se pohybuje od +1 do -1.

Kazuistiky a série kazuistik[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Popisují z lékařského hlediska neobvyklé jednotlivé případy nebo sérii případů s podobným projevem,
  • Mohou prezentovat první klíčové poznatky v identifikaci nových onemocnění nebo nepříznivých následků expozice.

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. TIMMRECK, Thomas. An Introduction to Epidemiology. 3. vydání. Sudbury, Massachusetts, USA : Jones and Bartlett Publishers, 2002. 505 s. s. 205–210. ISBN 0-7637-0060-6.

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • TIMMRECK, Thomas. An Introduction to Epidemiology. 3. vydání. Sudbury, Massachusetts, USA : Jones and Bartlett Publishers, 2002. 505 s. ISBN 0-7637-0060-6.
  • BENCKO, Vladimír, et al. Epidemiologie : výukové texty pro studenty 1. LF UK. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2002. 168 s. s. 16–24. ISBN 80-246-0383-7.