Dyzentérie (preparát)

From WikiSkripta

Přehledné zobrazení
Přehledné zobrazení
Zvětšení
Zvětšení

Histologie[edit | edit source]

Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Žaludek fundus (preparát).
Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Histologie jater.
Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Tenké střevo (preparát).
Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Tlusté střevo (preparát).

Příčina[edit | edit source]

Dyzenterie neboli bacilární dyzentérie je onemocnění způsobené bakterií Shigella dysenteriae. Ta proniká do epitelu sliznice střeva, kde produkuje enterotoxin. Bakterie útočí především na sestupný tračník, esovitou kličku, méně často na tenké střevo.

Patogeneze[edit | edit source]

Infikované buňky působením toxinů zanikají a vznikají eroze. Dyzenterie začíná jako katarální zánět, který postupně přechází v pablánový. Na distální části řas jsou povlaky šedé a někdy mají až zelený nádech. Sliznice je edematózní a hyperemická. Enterotoxin působí na cévy a vyvolá u nich zánětlivou exsudaci, která se projeví jako průjem s příměsí krve. U pacientů se mohou vyskytnout neurotoxické příznaky, pokud se toxin vstřebá do krve a doputuje až k cévám mozku.

Makroskopie[edit | edit source]

Edematózní sliznice, na povrchu řas jsou šedavé pablány, někdy se zelenavým nádechem. Pablány se mohou spojovat a pokrýt sliznici v celém obvodu.

Mikroskopie[edit | edit source]

Pablány jsou složené z fibrinu a ukotveny v nekrotické sliznici. Zevní vrstva je bohatá na bakterie. Pod pablánou se nachází zánětlivý infiltrát s makrofágy a neutrofilními leukocyty.

Klinické projevy[edit | edit source]

Inkubační doba je 1–4 dny. Klinické příznaky bacilární dyzentérie jsou

  • teplota,
  • bolestivé nutkaní na stolici,
  • vysoká frekvence stolice s hlenem a krví.

Infekce trvá 2–3 dny. Po pár dnech se pablány odlučují demarkací spodiny. Vznikají vředy, které mají navalité okraje a jejich spodina je kryta zbytky pablán, může mírně krvácet. U těžších případů zasahují vředy do submukózy. Sekundární infekce vyvolá flegmonózní zánět nebo peritonitidu. Toxin se může vstřebat do krve a působením na cévy mozku vyvolá neurotoxické příznaky. Shiga(like) toxin, při zanesení do krve, je vysoce specifický k epitopům na kapilárách ledvinných glomerulů – vazba → zesítění fibrinu → rozvoj HUS.

Výskyt[edit | edit source]

Dekontaminované vodní zdroje. Špinavé ruce v nižších socioekonomických vrstvách.

Prognóza[edit | edit source]

Většinou postačí dieta a střevní antiseptika. Použití ATB je nevyhnutelné jen u malých dětí a starších lidí.


Odkazy =[edit | edit source]

Související články[edit | edit source]

Externí odkazy[edit | edit source]

Použitá literatura[edit | edit source]

  • POVÝŠIL, Ctibor, Ivo ŠTEINER a Jan BARTONÍČEK, et al. Speciální patologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. 430 s. ISBN 978-807262-494-2.
  • BRYCHTOVÁ, Svetlana a Alice HLOBILKOVÁ. Histopatologický atlas. 1. vydání. Praha : Grada, 2008. 112 s. ISBN 978-80-247-1650-3.