Dyzentérie (preparát)

Z WikiSkript

Přehledné zobrazení
Přehledné zobrazení
Zvětšení
Zvětšení

Histologie[upravit | editovat zdroj]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Žaludek fundus (preparát).
Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Histologie jater.
Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Tenké střevo (preparát).
Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Tlusté střevo (preparát).

Příčina[upravit | editovat zdroj]

Dyzenterie neboli bacilární dyzentérie je onemocnění způsobené bakterií Shigella dysenteriae. Ta proniká do epitelu sliznice střeva, kde produkuje enterotoxin. Bakterie útočí především na sestupný tračník, esovitou kličku, méně často na tenké střevo.

Patogeneze[upravit | editovat zdroj]

Infikované buňky působením toxinů zanikají a vznikají eroze. Dyzenterie začíná jako katarální zánět, který postupně přechází v pablánový. Na distální části řas jsou povlaky šedé a někdy mají až zelený nádech. Sliznice je edematózní a hyperemická. Enterotoxin působí na cévy a vyvolá u nich zánětlivou exsudaci, která se projeví jako průjem s příměsí krve. U pacientů se mohou vyskytnout neurotoxické příznaky, pokud se toxin vstřebá do krve a doputuje až k cévám mozku.

Makroskopie[upravit | editovat zdroj]

Edematózní sliznice, na povrchu řas jsou šedavé pablány, někdy se zelenavým nádechem. Pablány se mohou spojovat a pokrýt sliznici v celém obvodu.

Mikroskopie[upravit | editovat zdroj]

Pablány jsou složené z fibrinu a ukotveny v nekrotické sliznici. Zevní vrstva je bohatá na bakterie. Pod pablánou se nachází zánětlivý infiltrát s makrofágy a neutrofilními leukocyty.

Klinické projevy[upravit | editovat zdroj]

Inkubační doba je 1–4 dny. Klinické příznaky bacilární dyzentérie jsou

  • teplota,
  • bolestivé nutkaní na stolici,
  • vysoká frekvence stolice s hlenem a krví.

Infekce trvá 2–3 dny. Po pár dnech se pablány odlučují demarkací spodiny. Vznikají vředy, které mají navalité okraje a jejich spodina je kryta zbytky pablán, může mírně krvácet. U těžších případů zasahují vředy do submukózy. Sekundární infekce vyvolá flegmonózní zánět nebo peritonitidu. Toxin se může vstřebat do krve a působením na cévy mozku vyvolá neurotoxické příznaky. Shiga(like) toxin, při zanesení do krve, je vysoce specifický k epitopům na kapilárách ledvinných glomerulů – vazba → zesítění fibrinu → rozvoj HUS.

Výskyt[upravit | editovat zdroj]

Dekontaminované vodní zdroje. Špinavé ruce v nižších socioekonomických vrstvách.

Prognóza[upravit | editovat zdroj]

Většinou postačí dieta a střevní antiseptika. Použití ATB je nevyhnutelné jen u malých dětí a starších lidí.


Odkazy =[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • POVÝŠIL, Ctibor, Ivo ŠTEINER a Jan BARTONÍČEK, et al. Speciální patologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. 430 s. ISBN 978-807262-494-2.
  • BRYCHTOVÁ, Svetlana a Alice HLOBILKOVÁ. Histopatologický atlas. 1. vydání. Praha : Grada, 2008. 112 s. ISBN 978-80-247-1650-3.