Fórum:Seminární práce/Biofyzika/2. LF/2015-16/Kruh 2

Podstatné info


Kruh 2 – zpracovávaná témata

Rozpis participujících studentů

Wikiskriptoři: VladaD (Vladimír Dudlíček), MarekStastny (Marek Šťastný)

Biofyzikální praktika

Úloha
(odkaz na úlohu)		 Vypracovávají
username (Jméno Příjmení) 		Započato[1] Ke
kontrole[1]		 Zkontro-
lováno[1]		 Poznámka
Dopplerovská sonografie (2. LF UK) Katerina.sedlackova (Sedláčková Kateřina)
86037478 (Bocán Andrej)
Kopecka.kristyna (Kopecká Kristýna)
 2015-10-28 2015-12-07 2015-- Drobné připomínky viz Diskuse:Dopplerovská sonografie (2. LF UK)

Články k revizi a doplnění

Článek
(odkaz na článek)		 Vypracovávají
username (Jméno Příjmení) 		Započato[1] Ke
kontrole[1]		 Zkontro-
lováno[1]		 Poznámka
Základní částice hmoty + Hadrony Hoai Anh Tranová
74036203 (Kulhavá Eliška)
hornik02 (Horník Tomáš)		 2015-11-14 2015-11-28 2015-- Základní částice hmoty: Věcné nedostatky, viz Diskuse. Základní částice jsou jen leptony a kvarky, část Hadrony vyhodit, ta už je v jiném článku Hadrony, takže je možno článek rozdělit do dvou článků Leptony a Kvarky, dle schematu na stránce Stavba hmoty; upřesnit, rozšířit, wikifikovat.

Hadrony: Viz Diskuse; článek zpřehlednit, celkově působí dost nesrozumitelně pro studenty medicíny.
Působení nízkých teplot na organismus Barabara (Jírovcová Barbora)
Johanna.M (Mazánková Johana)
DominikaZagibova (Zagibová Dominka)		 2015-10- 2015-- 2015-- Samá fyziologie, skoro žádná biofyzika, slabá wikifikace, viz Diskuse
Typy světelných zdrojů - srovnání principu a spekter Eva Šafránková (Šafránková Eva)
Irenagagyor (Irena Pečinková)		 2015-11-16 2015-11-30 2015-- Drobné připomínky, viz Diskuse:Typy světelných zdrojů
Biologická membrána Matouš Žáček (Žáček Matouš)
vandzu (Vandasová Zuzana)
Michaela Kajsova (Kajšová Michaela)		 2015-10- 2015-- 2015-- Biologická membrána je důležitá věc z hlediska biofyziky, avšak právě toto hledisko je zde velmi nedostatečně i chybně zpracováno – např. podivné tvrzení Přes membránu se uskutečňuje tok hmoty, energie a informací. Jedná se o uzavřený termodynamický systém a v této části chybí i wikifikace, např. odkaz na termodynamický systém aj.
Tepelná pohoda organismu baracker1 (Bartoš Kryštof)
Strauss (Holeček Adam)		 2015-11-16 2015-11-28 2015-- Článek se Vašimi "wikifikacemi" víc pokazil, než zlepšil, proto jsem ho musel vrátit do původního stavu. Viz Diskuse:Tepelná pohoda organismu

Všeobecné nedostatky

Zpracování článků by se mělo řídit WikiSkripta:Pokyny pro přispěvatele. Velká část článků však trpí různými všeobecnými nedostatky, které je nutno napravovat. Je možné, že někteří studenti si jako úkol vyberou projít všechny biofyzikální články a nalezené nedostatky budou systematicky opravovat:

Citace

Citacemi rozumíme odkazy na zdroje, ze kterých jsme čerpali při zpracování článku. U mnoha článků nejsou citace uvedeny pomocí citačních šablon a to je třeba napravit. Pokud byly použity informace převzaté např. z Wikipedie, samozřejmě budou mezi zdroji rovněž uvedeny (odkazem na konkrétní článek), ovšem Wikipedie je pouze terciálním zdrojem – může sloužit jako jakési prvotní vodítko, ale brát a spoléhat se na informace pouze z ní je naprosto nedostatečné. Čerpat z různých bulvárních zdrojů je pak už vyloženě nevhodné. Kromě sekundárních pramenů (např. učebnic, monografií apod.) je vhodné čerpat i z primárních zdrojů, tedy z článků v odborných časopisech. Není snad třeba připomínat, že pokud se v našem případě jedná o biofyzikální témata, měly by mezi zdroji a odkazy být zastoupeny zdroje z tohoto oboru. WikiSkripta mají zabudovaný nástroj, který nám pomůže jednoduše vyplnit celou citační šablonu, pokud zadáme ISBN. Bližší informace viz Nápověda:Citace#Samostatná citace

Reference

Pokud článek tvrdí nějaký konkrétní údaj (dejme tomu, že normální krevní tlak činí tolik a tolik), měla by u každého takového tvrzení být uvedena reference – bližší info rovněž Nápověda:Citace.

Odkazy

Ke každému článku je možno najít články s podobnou či související tematikou či další články a zdroje, které informace daného článku dále rozšiřují. V první řadě uvádíme interní odkazy (tj. odkazy do WikiSkript), ve další řadě externí odkazy (ven do Internetu), případně odkazy na doporučenou literaturu, dosud neuvedenou mezi citacemi. Formálně i zde používáme citační šablony.

Wikifikace

V článcích bývá nedostatek hypertextových odkazů na další články ve WikiSkriptech, např [[olovo|olověná]] destička se zobrazí jako olověná destička (a přitom rovnou článek olovo doplníme např. o informaci, že se používá pro stínění různých druhů záření a doplníme tam odkaz třeba na článek Radioaktivita (2. LF UK)). Pokud se v článcích vyskytují termíny, které nemají až tak úzký vztah k medicíně (či konkrétně k biofyzice) jsou dobře vysvětleny např. na Wikipedii a pro které asi nemá smysl vytvářet zvláštní stránky na WikiSkriptech, je možno na ně odkazovat např. následovně: [[w:cs:Albert Einstein|Einstein]]ova teorie, což se následně zobrazí jako Einsteinova teorie. Viz Nápověda:Interwiki.

Kategorizace

Každý článek musí mít uvedenu jednu či více kategorií, do kterých věcně spadá. Např. všechny články se vztahem k biofyzice musí mít dole uvedenu kategorii Kategorie:Biofyzika, případně i další kategorie – pokud se jedná o zkouškovou otázku či podotázku, pak Kategorie:Zkouškové otázky z biofyziky (2. LF UK) , pokud se jedná o praktikum, pak Kategorie:Biofyzikální praktikum (2. LF UK) apod. Další informace viz Nápověda:Kategorie.

Jazyk

Jazykem článku může být čeština anebo slovenština, ale není možné v jednom článku míchat dva jazyky najednou. Pokud je třeba z nějakého článku odkázat na článek v jiném jazyce, vytvoříme tzv. REDIRECT (přesměrování). Není snad třeba připomínat, že články mají být psány spisovným jazykem podle platných jazykových norem – v případě pochyb můžeme použít např. Internetovou jazykovou příručku. Pokud norma povoluje varianty, měly by být rovněž uplatněny v celém článku jednotně – zpravidla zachovat styl, který použil původní autor článku (například psát stále diskuse anebo diskuze).

Ilustrace

Mnoho článků by se stalo srozumitelnějšími, kdyby je doplnil vhodný obrázek nebo graf. Použitelné obrázky, které můžeme vkládat přímo do článků, najdeme např. v úložišti Wikimedia Commons, kam můžeme rovněž vlastní obrázky nahrát a poté opět použít v článcích. Redakce WikiSkript rovněž nabízí pomoc s vytvářením vhodných obrázků. Každý obrázek musí mít popis v jazyce článku a rovněž z textu článku musí být zřejmé, co má daný obrázek ilustrovat. Do článku můžeme vkládat i další multimediální soubory, viz Nápověda:Obrázky, Nápověda:Video, Nápověda:Ogghandler a Nápověda:Nahrávání a přesouvání souborů na Wikimedia Commons.

Vzorce

Základem fyziky je vzorec, který v krátkosti vysvětlí, co bychom museli opisovat mnoha větami. Viz Nápověda:Math, Nápověda:Chemické vzorce.

Tabulky

Mnoho věcí můžeme zpřehlednit formou tabulek, viz Nápověda:Tabulky.

Typografie

Hodně nešvarů je v oblasti typografie – jsou možná nevýrazné, ale v lepším případě lehce hyzdí celé dílo, v horším případě ubírají jeho přesnosti a srozumitelnosti. Přitom text WikiSkripta je v kódování unicode, které nám dává na výběr bezpočet různých interpunkčních a dalších znamének, která můžeme použít. Například pomlčku nepíšeme jako rozdělovník takto „-“, ale takto „–“; přitom si všímáme i českých uvozovek. Kdyby to nedalo tolik práce, měli bychom správně všechny jednopísmenné předložky oddělovat nezalomitelnými mezerami. Pokud je nedovedeme napsat do textu pomocí naší klávesnice či vložit jiným způsobem přímo v kódování utf-8, vložíme je jako entitu   – viz Nezlomitelná mezera. V každém případě bychom ale nezalomitelné mezery měli používat k oddělení fyzikálních jednotek, aby se nestalo, že se při nějaké velikosti okna číslo ocitne na konci řádku a jednotka na začátku dalšího. Rovněž dáváme pozor na rozdíl mezi tím, když napíšeme, že něco obnáší například 10 % a mezi tím, že se jedná např. o 10% roztok. Viz např. Typografie na počítači.

Poznámky a reference

  1. ↑ a b c d e f Datum ve formátu ISO zadáváme ve tvaru: YYYY-MM-DD