Fórum:Seminární práce/Biofyzika/2. LF/2015-16/Kruh 2
< Fórum:Seminární práce | Biofyzika | 2. LF | 2015-16
Podstatné info[upravit | editovat zdroj]
- Pravidla a postup práce - každý si to před prací projděte!
- Základy formátování - tipy pro psaní na Wikiskriptech
Kruh 2 – zpracovávaná témata[upravit | editovat zdroj]
- Zpracování úloh řešených na biofyzikálním praktiku na 2. LF UK (viz Portál:Biofyzikální_praktikum_(2. LF UK) ):
- Podotázky k dořešení:
Rozpis participujících studentů[upravit | editovat zdroj]
Wikiskriptoři: VladaD (Vladimír Dudlíček), MarekStastny (Marek Šťastný)
Biofyzikální praktika
| Úloha (odkaz na úlohu) |
Vypracovávají username (Jméno Příjmení) |
Započato[1] | Ke kontrole[1] |
Zkontro- lováno[1] |
Poznámka |
| Dopplerovská sonografie (2. LF UK) | Katerina.sedlackova (Sedláčková Kateřina) 86037478 (Bocán Andrej) Kopecka.kristyna (Kopecká Kristýna) |
2015-10-28 | 2015-12-07 | 2015-- | Drobné připomínky viz Diskuse:Dopplerovská sonografie (2. LF UK) |
Články k revizi a doplnění
| Článek (odkaz na článek) |
Vypracovávají username (Jméno Příjmení) |
Započato[1] | Ke kontrole[1] |
Zkontro- lováno[1] |
Poznámka |
| Základní částice hmoty + Hadrony | Hoai Anh Tranová 74036203 (Kulhavá Eliška) hornik02 (Horník Tomáš) |
2015-11-14 | 2015-11-28 | 2015-- | Základní částice hmoty: Věcné nedostatky, viz Diskuse. Základní částice jsou jen leptony a kvarky, část Hadrony vyhodit, ta už je v jiném článku Hadrony, takže je možno článek rozdělit do dvou článků Leptony a Kvarky, dle schematu na stránce Stavba hmoty; upřesnit, rozšířit, wikifikovat. Hadrony: Viz Diskuse; článek zpřehlednit, celkově působí dost nesrozumitelně pro studenty medicíny. |
| Působení nízkých teplot na organismus | Barabara (Jírovcová Barbora) Johanna.M (Mazánková Johana) DominikaZagibova (Zagibová Dominka) |
2015-10- | 2015-- | 2015-- | Samá fyziologie, skoro žádná biofyzika, slabá wikifikace, viz Diskuse |
| Typy světelných zdrojů - srovnání principu a spekter | Eva Šafránková (Šafránková Eva) Irenagagyor (Irena Pečinková) |
2015-11-16 | 2015-11-30 | 2015-- | Drobné připomínky, viz Diskuse:Typy světelných zdrojů |
| Biologická membrána | Matouš Žáček (Žáček Matouš) vandzu (Vandasová Zuzana) Michaela Kajsova (Kajšová Michaela) |
2015-10- | 2015-- | 2015-- | Biologická membrána je důležitá věc z hlediska biofyziky, avšak právě toto hledisko je zde velmi nedostatečně i chybně zpracováno – např. podivné tvrzení Přes membránu se uskutečňuje tok hmoty, energie a informací. Jedná se o uzavřený termodynamický systém a v této části chybí i wikifikace, např. odkaz na termodynamický systém aj. |
| Tepelná pohoda organismu | baracker1 (Bartoš Kryštof) Strauss (Holeček Adam) |
2015-11-16 | 2015-11-28 | 2015-- | Článek se Vašimi "wikifikacemi" víc pokazil, než zlepšil, proto jsem ho musel vrátit do původního stavu. Viz Diskuse:Tepelná pohoda organismu |
Všeobecné nedostatky[upravit | editovat zdroj]
Zpracování článků by se mělo řídit WikiSkripta:Pokyny pro přispěvatele. Velká část článků však trpí různými všeobecnými nedostatky, které je nutno napravovat. Je možné, že někteří studenti si jako úkol vyberou projít všechny biofyzikální články a nalezené nedostatky budou systematicky opravovat:
Citace[upravit | editovat zdroj]
Citacemi rozumíme odkazy na zdroje, ze kterých jsme čerpali při zpracování článku. U mnoha článků nejsou citace uvedeny pomocí citačních šablon a to je třeba napravit. Pokud byly použity informace převzaté např. z Wikipedie, samozřejmě budou mezi zdroji rovněž uvedeny (odkazem na konkrétní článek), ovšem Wikipedie je pouze terciálním zdrojem – může sloužit jako jakési prvotní vodítko, ale brát a spoléhat se na informace pouze z ní je naprosto nedostatečné. Čerpat z různých bulvárních zdrojů je pak už vyloženě nevhodné. Kromě sekundárních pramenů (např. učebnic, monografií apod.) je vhodné čerpat i z primárních zdrojů, tedy z článků v odborných časopisech. Není snad třeba připomínat, že pokud se v našem případě jedná o biofyzikální témata, měly by mezi zdroji a odkazy být zastoupeny zdroje z tohoto oboru. WikiSkripta mají zabudovaný nástroj, který nám pomůže jednoduše vyplnit celou citační šablonu, pokud zadáme ISBN. Bližší informace viz Nápověda:Citace#Samostatná citace
Reference[upravit | editovat zdroj]
Pokud článek tvrdí nějaký konkrétní údaj (dejme tomu, že normální krevní tlak činí tolik a tolik), měla by u každého takového tvrzení být uvedena reference – bližší info rovněž Nápověda:Citace.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Ke každému článku je možno najít články s podobnou či související tematikou či další články a zdroje, které informace daného článku dále rozšiřují. V první řadě uvádíme interní odkazy (tj. odkazy do WikiSkript), ve další řadě externí odkazy (ven do Internetu), případně odkazy na doporučenou literaturu, dosud neuvedenou mezi citacemi. Formálně i zde používáme citační šablony.
Wikifikace[upravit | editovat zdroj]
V článcích bývá nedostatek hypertextových odkazů na další články ve WikiSkriptech, např [[olovo|olověná]] destička se zobrazí jako olověná destička (a přitom rovnou článek olovo doplníme např. o informaci, že se používá pro stínění různých druhů záření a doplníme tam odkaz třeba na článek Radioaktivita (2. LF UK)). Pokud se v článcích vyskytují termíny, které nemají až tak úzký vztah k medicíně (či konkrétně k biofyzice) jsou dobře vysvětleny např. na Wikipedii a pro které asi nemá smysl vytvářet zvláštní stránky na WikiSkriptech, je možno na ně odkazovat např. následovně: [[w:cs:Albert Einstein|Einstein]]ova teorie, což se následně zobrazí jako Einsteinova teorie. Viz Nápověda:Interwiki.
Kategorizace[upravit | editovat zdroj]
Každý článek musí mít uvedenu jednu či více kategorií, do kterých věcně spadá. Např. všechny články se vztahem k biofyzice musí mít dole uvedenu kategorii Kategorie:Biofyzika, případně i další kategorie – pokud se jedná o zkouškovou otázku či podotázku, pak Kategorie:Zkouškové otázky z biofyziky (2. LF UK) , pokud se jedná o praktikum, pak Kategorie:Biofyzikální praktikum (2. LF UK) apod. Další informace viz Nápověda:Kategorie.
Jazyk[upravit | editovat zdroj]
Jazykem článku může být čeština anebo slovenština, ale není možné v jednom článku míchat dva jazyky najednou. Pokud je třeba z nějakého článku odkázat na článek v jiném jazyce, vytvoříme tzv. REDIRECT (přesměrování). Není snad třeba připomínat, že články mají být psány spisovným jazykem podle platných jazykových norem – v případě pochyb můžeme použít např. Internetovou jazykovou příručku. Pokud norma povoluje varianty, měly by být rovněž uplatněny v celém článku jednotně – zpravidla zachovat styl, který použil původní autor článku (například psát stále diskuse anebo diskuze).
Ilustrace[upravit | editovat zdroj]
Mnoho článků by se stalo srozumitelnějšími, kdyby je doplnil vhodný obrázek nebo graf. Použitelné obrázky, které můžeme vkládat přímo do článků, najdeme např. v úložišti Wikimedia Commons, kam můžeme rovněž vlastní obrázky nahrát a poté opět použít v článcích. Redakce WikiSkript rovněž nabízí pomoc s vytvářením vhodných obrázků. Každý obrázek musí mít popis v jazyce článku a rovněž z textu článku musí být zřejmé, co má daný obrázek ilustrovat. Do článku můžeme vkládat i další multimediální soubory, viz Nápověda:Obrázky, Nápověda:Video, Nápověda:Ogghandler a Nápověda:Nahrávání a přesouvání souborů na Wikimedia Commons.
Vzorce[upravit | editovat zdroj]
Základem fyziky je vzorec, který v krátkosti vysvětlí, co bychom museli opisovat mnoha větami. Viz Nápověda:Math, Nápověda:Chemické vzorce.
Tabulky[upravit | editovat zdroj]
Mnoho věcí můžeme zpřehlednit formou tabulek, viz Nápověda:Tabulky.
Typografie[upravit | editovat zdroj]
Hodně nešvarů je v oblasti typografie – jsou možná nevýrazné, ale v lepším případě lehce hyzdí celé dílo, v horším případě ubírají jeho přesnosti a srozumitelnosti. Přitom text WikiSkripta je v kódování unicode, které nám dává na výběr bezpočet různých interpunkčních a dalších znamének, která můžeme použít. Například pomlčku nepíšeme jako rozdělovník takto „-“, ale takto „–“; přitom si všímáme i českých uvozovek. Kdyby to nedalo tolik práce, měli bychom správně všechny jednopísmenné předložky oddělovat nezalomitelnými mezerami. Pokud je nedovedeme napsat do textu pomocí naší klávesnice či vložit jiným způsobem přímo v kódování utf-8, vložíme je jako entitu – viz Nezlomitelná mezera. V každém případě bychom ale nezalomitelné mezery měli používat k oddělení fyzikálních jednotek, aby se nestalo, že se při nějaké velikosti okna číslo ocitne na konci řádku a jednotka na začátku dalšího. Rovněž dáváme pozor na rozdíl mezi tím, když napíšeme, že něco obnáší například 10 % a mezi tím, že se jedná např. o 10% roztok. Viz např. Typografie na počítači.
