Hepatorenální syndrom

Z WikiSkript

Hepatorenální syndrom je funkční selhání ledvin při jaterním onemocnění s portální hypertenzí. Vyskytuje se téměř výhradně u pacientů s ascitem.

Jaterní selhání s portální hypertenzí a ascitem

Etiologie a patogeneze[upravit | editovat zdroj]

Podkladem jsou systémové cirkulační změny při portální hypertenzi.

  • Renální arteriální vazokonstrikce (s hypoperfúzí kůry) + poškození funkcí ledvin,
  • podkladem jsou systémové cirkulační změny při portální hypertenzi (↓ periferní cévní rezistence, centrální hypovolémie, aktivace sympatiku).

Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]

  • Typ I – rychle progredující, 2x ↑ sérový kreatinin během 2 týdnů, velmi špatná prognóza,
  • typ II – pomalu progredující, k renální insuficienci dochází pomalu + stav relativně stabilizován.

Diagnostika[upravit | editovat zdroj]

Neexistuje žádný specifický test, kterým by bylo možné diagnostikovat hepatorenální syndrom. Glomerulární filtrace bývá < 0,66 ml/s (40 ml/min), sérový kreatinin > 135 μmol/l, sodík v moči < 10 mmol/l, močová osmolalita > plazmatická.

Diferenciální diagnostika[upravit | editovat zdroj]

  • Organické poškození ledvin (ATN aj.).
TIPS (transjugulární intrahepatický portosystémový shunt)

Terapie[upravit | editovat zdroj]


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • DÍTĚ, P., et al. Vnitřní lékařství. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. ISBN 978-80-7262-496-6.