Infarkt myokardu čerstvý (preparát)
Akutní ischemická nekróza srdeční svaloviny
Histologie
Příčina
Stenóza nebo obliterace koronární tepny.
Patogeneze
Makroskopie
Vyvinutý infarkt se jeví jako neostře ohraničené jílovité ložisko, vystouplé na řezu, někdy s hemoragickým lemem. Výskyt převážně ve stěně levé srdeční komory.
Mikroskopie
V místech úplné koagulační nekrózy je zvýšená eozinofilie cytoplazmy, se ztrátou příčného pruhování a s rozpadem jader. V intersticiu s leukocytárním infiltrátem, který je nejvýraznější druhý až třetí den. Ložisko se postupně z periferie začně organizovat nespecifickou granulační tkání až se vyvine v pevnou jizvu. Na endokardu může bát přítomna nástěnná trombóza, nad epikardem nález fibrinózního zánětu – pericarditis epistenocardiaca.
Diferenciální diagnostika
V diferenciální diagnostice akutního infarktu myokardu je třeba odlišit tyto stavy:
- disekci aorty,
- plicní embolii,
- spontánní pneumotorax,
- pleuritidu,
- mediastinitidu,
- myositidu,
- onemocnění sternokostálního skloubení,
- refluxní ezofagitidu,
- vředovou chorobu gastroduodenální,
- panickou ataku.[1]
Prognóza a komplikace
Nejčastější komplikací je kontraktilní dysfunkce a arytmie. Může dojít k ruptuře papilárního svalu, septa nebo ruptura stěny se vznikem hemoperikardu. Neletální průběh povede k jizvení a následné hypertrofii kardiomyocytů a progresivnímu pozdnímu srdečnímu selhání. Při rozsáhlém jizvení možný vznik aneurysmatu. Při trombóze je možná embolizace do systémového oběhu.
Výskyt
Výskyt infarktu myokardu stoupá s věkem.
Odkazy
Související články
Externí odkazy
Reference
- ↑ ČEŠKA, Richard, et al. Interna. 1. vydání. Praha : Triton, 2010. 855 s. ISBN 978-80-7387-423-0.
Použitá literatura
- POVÝŠIL, Ctibor, Ivo ŠTEINER a Jan BARTONÍČEK, et al. Speciální patologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. 430 s. ISBN 978-807262-494-2.
- BRYCHTOVÁ, Svetlana a Alice HLOBILKOVÁ. Histopatologický atlas. 1. vydání. Praha : Grada, 2008. 112 s. ISBN 978-80-247-1650-3.
