Mozkový absces

From WikiSkripta
Absces mozku – kruhovitý stín obklopený mírným edémem v oblasti ventrikulárního katetru a dilatace komor. MRI (T1 + contrast)

Mozkový absces (abscessus cerebri) je zánětlivým procesem přímo uvnitř mozkového parenchymu.

Průnik zánětu[edit | edit source]

Zánět může přejít do mozku:

Etiologická agens[edit | edit source]

Nejčastěji se uplatňuje Staphylococcus epidermidis, Staphylococcus aureus (posttraumatický absces), smíšená flóra vč. anaerobů, enterobakterie.

Symptomy[edit | edit source]

Většinou nespecifické, až vznik nitrolební hypertenze (bolesti hlavy, psychické změny, porucha vědomí) či ložiskový neurologický deficit

Diagnostika[edit | edit source]

CT, MRI (hyperdenzní pouzdro z kolagenu a hypodenzní střed s hnisem)

Diferenciální diagnostika[edit | edit source]

Laboratorní nález[edit | edit source]

Necharakteristický, hemokultura často negativní, v krevním obraze může být leukocytóza, vyšetření CSF bývá abnormální v 90 % případů, ale necharakteristický.

Terapie[edit | edit source]

Důležité je mikrobiologické vyšetření punktátu a následné zacílení ATB léčby, vzorky odesíláme k vyšetření na aerobní a anaerobní kultury, mykotické a TBC vyšetření

Chirurgická léčba

Punkce abscesu a odsátí jeho obsahu. V případě velkého abscesu na povrchu mozku otevřená resekce (vč. pouzdra).

  • pouzdro je bariérou zamezující dosažení účinných koncentrací ATB uvnitř abscesu → ATB léčba
ATB léčba

Dlouhodobá, 2–4 měsíce, s první 6 týdnů trvající intravenózní fází, efekt léčby kontrolujeme opakovanými CT vyšetřeními.

Letalita[edit | edit source]

Letalita se dnes pohybuje okolo 10 %. Neurologický deficit či epilepsie po úspěšném zaléčení přetrvává u 30 % pacientů.

Odkazy[edit | edit source]

Související články[edit | edit source]

Použitá literatura[edit | edit source]

  • SAMEŠ, M, et al. Neurochirurgie. 1. vydání. Praha : Jessenius Maxdorf, 2005. ISBN 80-7345-072-0.