Mozkový absces

Mozkový absces (abscessus cerebri) je zánětlivým procesem přímo uvnitř mozkového parenchymu.

Průnik zánětu

Zánět může přejít do mozku:

přímo přes kost při chronickém zánětu VDN a středního ucha
penetrujícím kraniocerebrálním poraněním či poúrazovou likvoreou
hematogenním přenosem ze vzdáleného zánětlivého ložiska (chronická bronchitida, bronchiektázie a plicní absces, infekční endokarditida, u mladého pacienta myslíme na HIV infekci, imunodeficit či abúzus drog)

Etiologická agens

Nejčastěji se uplatňuje Staphylococcus epidermidis, Staphylococcus aureus (posttraumatický absces), smíšená flóra vč. anaerobů, enterobakterie.

Symptomy

Většinou nespecifické, až vznik nitrolební hypertenze (bolesti hlavy, psychické změny, porucha vědomí) či ložiskový neurologický deficit

Diagnostika

významná je anamnéza

CT, MRI (hyperdenzní pouzdro z kolagenu a hypodenzní střed s hnisem)

Diferenciální diagnostika

Laboratorní nález

Necharakteristický, hemokultura často negativní, v krevním obraze může být leukocytóza, vyšetření CSF bývá abnormální v 90 % případů, ale necharakteristický.

Terapie

Důležité je mikrobiologické vyšetření punktátu a následné zacílení ATB léčby, vzorky odesíláme k vyšetření na aerobní a anaerobní kultury, mykotické a TBC vyšetření

Chirurgická léčba

Punkce abscesu a odsátí jeho obsahu. V případě velkého abscesu na povrchu mozku otevřená resekce (vč. pouzdra).

pouzdro je bariérou zamezující dosažení účinných koncentrací ATB uvnitř abscesu → ATB léčba

ATB léčba

Dlouhodobá, 2–4 měsíce, s první 6 týdnů trvající intravenózní fází, efekt léčby kontrolujeme opakovanými CT vyšetřeními.

Letalita

Letalita se dnes pohybuje okolo 10 %. Neurologický deficit či epilepsie po úspěšném zaléčení přetrvává u 30 % pacientů.

Odkazy

Související články

Použitá literatura

SAMEŠ, M, et al. Neurochirurgie. 1. vydání. Praha : Jessenius Maxdorf, 2005. ISBN 80-7345-072-0.