Obtížná intubace

Z WikiSkript

Cormack and Lehane scoring

Definice[upravit | editovat zdroj]

  • Stav, kdy potřebujeme k běžné laryngoskopii a intubaci více než tři pokusy nebo trvá déle něž 10 minut.
  • Obtížná laryngoskopie: pokud struktury laryngu viditelné při běžné laryngoskopii nejsou viditelné nebo identifikovatelné.
    • Incidence přibližně 0,5–5 %.
    • Hodnocení pomocí skóre Cormack and Lehane (1984) hodnotami I–IV
      • Cormack I – hlasové vazy jsou dobře viditelné;
      • Cormack II – viditelný pouze zadní okraj hlasové štěrbiny;
      • Cormack III – viditelná pouze epiglotis;
      • Cormack IV – viditelné pouze měkké patro (epiglotis není viditelná).

Kdy můžeme očekávat obtížnou intubaci[upravit | editovat zdroj]

Obtížnou intubaci předpokládáme u pacientů s následujícími diagnózami a anatomickými poměry:

  • Těhotenství,
  • omezená pohyblivosti krční páteře (např. Morbus Bechtěrev, primární chronická polyartritida),
  • monstrózní struma, prodloužená trachea,
  • předkus nebo prominující řezáky,
  • epiglotitis,
  • makroglosie u akromegalie,
  • malá dutina ústní (pod 2 cm při maximálně otevřené),
  • anatomické varianty, tumory v oblasti krku, poranění krku a obličeje,
  • stavy po ozařování laryngu,
  • popáleniny.
Klinický odhad obtížné intubace při předoperačním vyšetření
Cormack and Lehane scoring
  • Důkladná anamnéza – zaměřená na nemoci nebo traumata v oblasti krku a krční páteře a ORL oblasti.
  • Předchozí úspěšné nebo neúspěšné intubace u předešlých operací.
  • Hodnocení podle Mallampatiho: aspekce dutiny ústní a viditelnost jednotlivých struktur. Dobře viditelné jsou:
  1. měkké patro, zadní stěna pharyngu, uvula, přední a zadní patrový oblouk;
  2. měkké patro, zadní stěna pharyngu, uvula;
  3. měkké patro, baze uvuly;
  4. měkké patro pouze obtížně viditelné.

Postup při obtížné intubaci[upravit | editovat zdroj]

Vybavení pro intubaci, nahoře bužie, uprostřed vzduchovod

Při očekávaně obtížné intubaci můžeme provést elektivní fibroskopickou intubaci při vědomí, případně při nižším očekávaném riziku primárně připravit videolaryngoskop či jiné pomůcky.

Při neočekávané obtížné intubaci můžeme využít následující postupy:

  • Maximálně dva až tři pokusy – polohování hlavy pacienta, použití různých laryngoskopických lžic, použití vodiče tubusu (bužie), tlak na štítnou chrupavku (Sellickův manévr). Při každém pokusu bychom měli něco změnit.
  • Pokud na tři pokusy nezaintubujeme pacienta, dále ventilujeme a včas voláme o pomoc zkušenějšího kolegu.
  • Pro intubaci lze použít videolaryngoskop.
  • Pokud neuspěje ani kolega, pokusíme se zavést laryngeální masku nebo jiný prostředek k zajištění dýchacích cest (zhodnotíme, zda je vhodné s takto zajištěnými cestami vést celou anestezii; pokud ano pokračujeme dále, pokud ne vyvedeme pacienta z anestezie).
    • Je možnost se také pokusit o zavedení intubační kanyly skrz supraglotickou pomůcku, buď přímo, nebo pomocí fibroskopu.
  • Při obtížné ventilaci maskou lze použít vzduchovody.
  • Can ventilate, can’t intubate pokud lze dýchat maskou, ale nelze intubovat, ačkoliv je to třeba a operace je neodkladná, musíme intubovat pomocí flexibilního bronchoskopu.
  • CAVE!!! Can’t ventilate, can’t intubate je akutní život ohrožující stav, pacienta nemůžeme intubovat ani ventilovat maskou (selhaly pokusy o intubaci a zavedení laryngeální masky, pacienta nelze prodýchat ani maskou), ihned voláme tým k provedení tracheotomie, nebo provedeme koniopunkci.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • KRETZ, Franz-Josef a Frank TEUFEL. Anästhesie und Intensivmedizin. 1. vydání. Heidelberg : Springer, 2006. 695 s. ISBN 3-540-62739-1.
  • HECK, Michael a Michael FRESENIUS. Repetitorium Anästhesiologie. 5. vydání. Heidelberg : Springer, 2007. 642 s. ISBN 978-3-540-46575-1.