Tracheostomie
Z WikiSkript
Tracheostomie je chirurgický výkon nebo stav po něm, kdy je průdušnice uměle vyústěna na povrch těla. Cílem je zajištění průchodnosti dýchacích cest pro umožnění ventilace (spontánní nebo s pomocí přístroje). Může být trvalá (např. po totální laryngektomii) nebo dočasná.
Obsah
Možnosti zprůchodnění dýchacích cest[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]
- endotracheální intubace – orální, nasální,
- stomie – laryngostomie, tracheostomie.
- Tracheostomie (umělé spojení průdušnice s povrchem těla) – vzniká z:
- tracheotomie – rozříznutí stěny průdušnice,
- tracheopunkce – punkce průdušnice.
- Laryngostomie (umělé spojení laryngu s povrchem těla) – vzniká z:
- koniotomie – rozříznutí lig. conicum (membrana cricothyroidea), ne conus elasticus – ten musí zůstat netknutý,
- koniopunkce – punkce přes lig. conicum.
V případě potřeby akutního zajištění dýchacích cest je metodou volby endotracheální intubace, při její nemožnosti se provádí koniotomie nebo koniopunkce, tracheostomie je prováděna až následně, jsou-li pro ni indikace.
Indikace tracheostomie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]
- Obstrukce dýchacích cest – nádory, vrozené anomálie, těžká traumata devastují obličej, pooperační stavy – ORL a stomatochirurgické výkony, syndrom spánkové apnoe, paréza rozvěračů hlasivek, cizí tělesa v hrtanu,
- dlouhodobá umělá plicní ventilace,
- zajištění dýchacích cest bez nutnosti ventilační podpory – poruchy vědomí při kterých nemusí být zcela zachovány obranné reflexy a může dojít k aspiraci.
U nemocných s potřebou dlouhodobého zavedení orotracheální intubace bývá tracheostomie prováděna mezi 7. až 10. dnem (předtím je pacient zaintubován), kdy hrozí poškození hlasivkových svalů a vazů vlivem atrofií při intubaci.
Základní výkony[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]
- Chirurgická tracheostomie (horní, střední, dolní – podle výše protětí průdušnice vzhledem k isthmu štítné žlázy),
- koniotomie, koniopunkce,
- punkční dilatační tracheostomie (PDT) – modifikace Seldingerovy techniky.
Chirurgická tracheostomie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]
- Kožní řez je dlouhý 6 až 8 cm a může být:
- horizontální – uprostřed vzdálenosti dolního okraje prstenčité chrupavky a horního okraje sterna,
- vertikální – ve střední čáře mezi dolním okrajem prstenčité chrupavky a jugulem.
- Další postup je shodný jak u horizontálního, tak u vertikálního řezu:
- protnutí m. platysma a povrchového listu krční fascie,
- dostáváme se k infrahyoidním svalům, které jsou zaobaleny ve středním listu krční fascie zesílené ve střední čáře v linea alba colli – tu vertikálně protínáme a infrahyoidní svaly odsouváme do stran,
- pronikáme k pouzdru štítné žlázy a uvolníme její istmus (přerušení fascia laryngothyroidea – vazivové spojení mezi pouzdrem štítné žlázy a prstenčitovou chrupavkou), istmus pak odpreparujeme od přední stěny průdušnice,
- isthmus poté přerušíme a jeho pahýly zachytíme opichy,
- incize přední stěny průdušnice (obecná pravidla – nikdy nepřerušujeme 1. tracheální prstenec, nikdy nepřerušujeme více jak 2 tracheální prstence):
- okénko vystřižením přední stěny 2. nebo 3. prstence,
- U-lalok, H-řez, T-řez,
- následuje zavedení tracheostomické kanyly a sutura rány.
- Anatomické struktury, které mohou stát v cestě při tracheotomii
- Horní tracheotomie:
- lobus pyramidalis glandulae thyroideae.
- Dolní tracheotomie:
- arcus venosus juguli (vv. jugulares anteriores) ve spatium suprasternale,
- plexus thyroideus impar (vv. thyroideae inferiores) ve spatium praeviscerale,
- a. thyroidea ima ve spatium praeviscerale, za plexus venosus impar,
- velké cévy vycházející z apertura thoracis superior (zvláště u dětí, kde jsou uloženy výš).
Punkční dilatační tracheostomie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]
- Provádí se za endoskopické kontroly.
- Principem je punkce průdušnice speciální jehlou, po odstranění mandrénu je přes ni zaveden vodič, jehla se odstraní a po vodiči se postupně zavádějí dilatátory o zvětšujícím se průměru, nakonec je zavedena kanyla a vodič se odstraní (existuje řada modifikací, jednou z nich je i translaryngeální tracheostomie, kde je dilatace trachey a měkkých tkání krku prováděna z lumen průdušnice, punkce a zavedení vodiče se přitom provádí standardně z vnějšku, kovový vodič je však povytažen až do dutiny ústní).
Komplikace tracheostomie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]
- Peroperační:
- krvácení, poranění průdušnice nebo hrtanu, vzduchová embolie,
- pneumothorax, pneumomediastinum,
- repirační insuficience (krvácení do dýchacích cest, dislokace nebo obstrukce tracheální rourky, bronchospasmus),
- chybné zavedení punkční jehly u PDT.
- Pooperační:
- dislokace tracheostomické kanyly,
- infekce v okolí tracheostomatu, infekce dýchacích cest,
- podkožní, mediastinální emfyzém,
- respirační insuficience.
- Po dekanylaci
Koniotomie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]
- Protětí lig. cricothyroideum (lig. conicum), je indikována až jako poslední možnost urgentního zajištění dýchacích cest a musí být co nejdříve nahrazena tracheostomií (se sešitím lig. conicum bez zanoření stehů do lumina dýchacích cest), je vysoké riziko stenóz hrtanu, není vhodná u dětí, kde má přednost koniopunkce.

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]
Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]
Externí odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]
Zdroj[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]
- PASTOR, Jan. Langenbeck's medical web page [online]. ©-. [cit. 2009-11-23]. <http://langenbeck.webs.com>.