Onemocnění jater v souvislosti s těhotenstvím

I přesto, že jaterní onemocnění komplikuje cca 3% těhotenství, patří tyto onemocnění k závažnějším stavům. Mohou přímo ohrozit život matky i plodu. Mezi nejčastější jaterní choroby v těhotenství patří:

Intrahepatální cholestáza[edit | edit source]

Podrobnější informace naleznete na stránce Těhotenská intrahepatální cholestáza.

Jedná se o heterogenní onemocnění a u některých případů může hrát roli i dědičnost.

Patogeneze[edit | edit source]

Vyšší výskyt intrahepatální cholestáza stoupá s ženskými hormony, proto se více vyskytuje u vícečetného těhotenství, u posledního trimestru těhotenství. Na její vyšší výskyt má i vliv i exogenní podávání progesteronu ve III. trimestru těhotenství.

Průběh[edit | edit source]

V počátku anikterický průběh⇒pruritus. Později zvýšení aktivity aminotransferáz až dvacetinásobně, zvýšení ALP aktivity, někdy zvýšení i GGT, zvýšení sérových koncentrací žlučových kyselin (až na stonásobek oproti fyziologickým hodnotám).

Následky[edit | edit source]

Matka[edit | edit source]

Po porodu u ženy dochází k rychlé nápravě klinického stavu.

Plod[edit | edit source]

Před porodem zvýšené množství žlučových kyseliny, které přecházejí do plodu, zvyšují motilitu střev a mohou způsobit předčasné vyloučení mekonia do plodové vody a následnou jeho aspiraci do plic plodu. Po porodu žlučové kyseliny, které přecházejí z cirkulace matky přes planetární membránu, mají arytmogenní účinky a mohou způsobit až srdeční zástavu novorozence.

Léčba[edit | edit source]

Podání kyseliny ursodeoxycholové zlepšuje průběh intrahepatální cholestázy u těhotných. Poměr 3x po 250 mg až do porodu.

Akutní steatóza jater[edit | edit source]

Považuje se spíše za vzácnější onemocnění, které však vzniká náhle a nejčastěji ve III. trimestru. Častější je u prvorodiček a u žen s vícečetným těhotenstvím.

Patogeneze[edit | edit source]

Může vyústit z mikrovezikulární steatózy až k jaterní encefalopatii a poté k selhání jater.

Příznaky[edit | edit source]

Anorexie
Bolesti v pravém podžebří
Nauzea až zvracení
Žloutenka
Příznaky preeklampsie, DIC, ascites, apod.

Kvůli vysoké aktivitě jaterní enzymů, zvýšenému bilirubinu, hyperamonemie či hypoglykemie, apod. je nutné vyloučit závažné onemocnění - tj. HELLP syndrom, preeklamspie, virovou hepatitidu.

Léčba[edit | edit source]

Léčba akutní steatózy je komplexní a patří sem i předčasné vyvolání porodu. Podává se čerstvě mražená plazma z důvodu úpravy acidobazické rovnováhy a stabilizace koagulopatie.

Hyperemesis gravidarum[edit | edit source]

Podrobnější informace naleznete na stránce Nauzea a zvracení v těhotenství#Hyperemesis gravidarum (nadměrné zvracení).

U hyperemesis gravidarum se setkáváme až s vyčerpávajícím zvracením, které vede téměř k dehydrataci. Nejčastěji v I. trimestru gravidity.

Patogeneze[edit | edit source]

Onemocnění propuká z hormonálních, imunologických i psychologických faktorů.

Rizikové faktory[edit | edit source]

Mezi rizikové faktory patří:

Hypertyreóza
Vyšší BMI
Diabetes, vícečetné těhotenství apod.

Léčba[edit | edit source]

Podle závažnosti se hyperemesis gravidarum léčí rehydratační a realimentační terapií, antiemetiky, náhradou vitamínů - hl. thiaminu. Můžeme se setkat i s léčbou pomocí kortikoidů.

HELLP syndrom[edit | edit source]

Podrobnější informace naleznete na stránce HELLP syndrom.

Preeklampsie[edit | edit source]

Podrobnější informace naleznete na stránce Preeklampsie.

Odkazy[edit | edit source]

Související články[edit | edit source]

Použitá literatura[edit | edit source]

PAŘÍZEK, Antonín, a kolektiv. Kritické stavy v porodnictví. 1. vydání vydání. Praha. 2012. 285 s. ISBN 978-80-7262-949-7.