Onemocnění jater v souvislosti s těhotenstvím

I přesto, že jaterní onemocnění komplikuje cca 3% těhotenství, patří tyto onemocnění k závažnějším stavům. Mohou přímo ohrozit život matky i plodu. Mezi nejčastější jaterní choroby v těhotenství patří:

intrahepatální cholestáza
akutní steatóza jater
hyperemesis gravidarum
HELLP syndrom
preeklampsie.

Intrahepatální cholestáza[upravit | editovat zdroj]

Jedná se o heterogenní onemocnění a u některých případů může hrát roli i dědičnost.

Patogeneze[upravit | editovat zdroj]

Vyšší výskyt intrahepatální cholestáza stoupá s ženskými hormony, proto se více vyskytuje u vícečetného těhotenství, u posledního trimestru těhotenství. Na její vyšší výskyt má i vliv i exogenní podávání progesteronu ve III. trimestru těhotenství.

Průběh[upravit | editovat zdroj]

V počátku anikterický průběh⇒pruritus. Později zvýšení aktivity aminotransferáz až dvacetinásobně, zvýšení ALP aktivity, někdy zvýšení i GGT, zvýšení sérových koncentrací žlučových kyselin (až na stonásobek oproti fyziologickým hodnotám).

Následky[upravit | editovat zdroj]

Matka[upravit | editovat zdroj]

Po porodu u ženy dochází k rychlé nápravě klinického stavu.

Plod[upravit | editovat zdroj]

Před porodem zvýšené množství žlučových kyseliny, které přecházejí do plodu, zvyšují motilitu střev a mohou způsobit předčasné vyloučení mekonia do plodové vody a následnou jeho aspiraci do plic plodu. Po porodu žlučové kyseliny, které přecházejí z cirkulace matky přes planetární membránu, mají arytmogenní účinky a mohou způsobit až srdeční zástavu novorozence.

Léčba[upravit | editovat zdroj]

Podání kyseliny ursodeoxycholové zlepšuje průběh intrahepatální cholestázy u těhotných. Poměr 3x po 250 mg až do porodu.

Akutní steatóza jater[upravit | editovat zdroj]

Považuje se spíše za vzácnější onemocnění, které však vzniká náhle a nejčastěji ve III. trimestru. Častější je u prvorodiček a u žen s vícečetným těhotenstvím.

Patogeneze[upravit | editovat zdroj]

Může vyústit z mikrovezikulární steatózy až k jaterní encefalopatii a poté k selhání jater.

Příznaky[upravit | editovat zdroj]

Anorexie
Bolesti v pravém podžebří
Nauzea až zvracení
Žloutenka
Příznaky preeklampsie, DIC, ascites, apod.

Kvůli vysoké aktivitě jaterní enzymů, zvýšenému bilirubinu, hyperamonemie či hypoglykemie, apod. je nutné vyloučit závažné onemocnění - tj. HELLP syndrom, preeklamspie, virovou hepatitidu.

Léčba[upravit | editovat zdroj]

Léčba akutní steatózy je komplexní a patří sem i předčasné vyvolání porodu. Podává se čerstvě mražená plazma z důvodu úpravy acidobazické rovnováhy a stabilizace koagulopatie.

Hyperemesis gravidarum[upravit | editovat zdroj]

U hyperemesis gravidarum se setkáváme až s vyčerpávajícím zvracením, které vede téměř k dehydrataci. Nejčastěji v I. trimestru gravidity.

Patogeneze[upravit | editovat zdroj]

Onemocnění propuká z hormonálních, imunologických i psychologických faktorů.

Rizikové faktory[upravit | editovat zdroj]

Mezi rizikové faktory patří:

Hypertyreóza
Vyšší BMI
Diabetes, vícečetné těhotenství apod.

Léčba[upravit | editovat zdroj]

Podle závažnosti se hyperemesis gravidarum léčí rehydratační a realimentační terapií, antiemetiky, náhradou vitamínů - hl. thiaminu. Můžeme se setkat i s léčbou pomocí kortikoidů.