Pátá nemoc

Z WikiSkript

(přesměrováno z Pátá dětská nemoc)

Pátá nemoc
Fifth Disease
Erythema infectiosum
Erythema infectiosum u 16měsíčního dítěte
Erythema infectiosum u 16měsíčního dítěte
Původce parvovirus B19
Přenos vzdušnou cestou, krví a krevními deriváty, vertikálně z matky na plod[1]
Inkubační doba 10–18 dní[1]
Klinický obraz exantém na tvářích, později na trupu a vnějších stranách končetin, jindy exantém na dlaních a plantách, lymfadenopatie, u pacientů s chronickou hemolytickou anémií až aplastická krize, závažná anémie u pacientů se zkráceným přežíváním erytrocytů[1]
Diagnostika klinický obraz, průkaz specifických protilátek, izolace viru[1]
Léčba symptomatická
Komplikace artritida, myokarditida, hepatitida, trombocytopenie, neutropenie, encefalitida [1]
Klasifikace a odkazy
MKN-10 B08.3
MeSH ID D016731
MedlinePlus 000977
Medscape 1132078

Pátá nemoc či pátá dětská nemoc (erythema infectiosum) je virové infekční onemocnění způsobené parvovirem B19. Přenáší se kapénkami a postihuje častěji děti než dospělé.

Manifestuje se obvykle do 14 dní od nákazy, symptomy jsou mírné a patří mezi ně horečka, sekrece z nosu, bolest hlavy a exantém, který může být svědivý. V obličeji se může objevit erytém tváří („slapped cheeks“). Exantém bývá především na trupu, pažích, hýždích, stehnech a obvykle vymizí do 7 – 10 dní. Někdy onemocnění provází také bolesti a otoky kloubů (polyartropatie), zejména rukou, nohou či kolen. Nemocní jsou nejvíce nakažliví na počátku infekce, při rozvoji exantému či polyartropatie již infekční nebývají.

Obvykle se jedná o nezávažné onemocnění, někdy však může vést k rozvoji chronické anémie. Infekce se přenáší také krví (z těhotné ženy na plod) a krevními deriváty. Léčba je pouze symptomatická, očkování neexistuje. Po proběhlé infekci obvykle zůstává doživotní imunita proti parvoviru B19. Pátá nemoc může mít závažný průběh u osob s oslabeným imunitním systémem, například při leukémii, onkologickém onemocnění, po orgánové transplantaci či při HIV infekci.[2]

Epidemiologie[upravit | editovat zdroj]

Objevuje se nejčastěji na jaře, frekvence je vyšší i v zimě. K přenosu dochází nejčastěji kapénkami z dýchacích cest, ale i krví a krevními deriváty. Možný je také vertikální přenos krví z těhotné ženy na plod. Parvovirus může způsobit závažnou anémii plodu – asfyxii, hydrops plodu až vzácně smrt plodu na těžkou anémii.

Parvovirus B19 napadá prekurzory červené krevní řady, proto může u nemocných s chronickou hemolytickou anémií (např. deficit G6PD) či imunodeficitem vyvolat aplastickou krizi[3]. V menší míře napadá i endotelie, fetální monocyty, proniká do kůže i kloubů.

Onemocnění zanechává dlouhodobou imunitu.

Klinické příznaky[upravit | editovat zdroj]

Horečka[4][5], bolest hlavy, myalgie. Asi po týdnu nastupuje výsev makulopapulózní vyrážky – nejprve na tváři ("slapped cheek disease[6]"), odkud se šíří přes trup na končetiny, kde vytváří síťovitou kresbu. Exantém může být lokalizován na dlaních a ploskách nohou ("gloves and socks syndrome[6]"). Typická je proměnlivost intenzity exantému dle zevních podmínek (teplo, chlad)[6].

Mohou nastat různé komplikace např. artritida, myokarditida, hepatitida, neuropatie, encefalopatie[6]. U některých jedinců může onemocnění proběhnout bez zevních projevů, asymptomaticky.

Diagnóza[upravit | editovat zdroj]

Etiologii potvrdí izolace viru či průkaz specifických protilátek[6].

Terapie[upravit | editovat zdroj]

Léčba je symptomatická. Při aplastické krizi se podávají krevní transfuze, u pacientů s těžkým imunodeficitem i.v. imunoglobuliny[6].


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

[3] [6]

  1. a b c d e BENEŠ, Jiří, et al. Infekční lékařství. 1. vydání. Galén, 2009. 651 s. s. 166, 167. ISBN 978-80-7262-644-1.
  2. NATIONAL CENTER FOR IMMUNIZATION AND RESPIRATORY DISEASES,. Parvovirus B19 and Fifth Disease [online]. Centers for Disease Control and Prevention, Poslední revize 2015-11-02, [cit. 2018-08-07]. <https://www.cdc.gov/parvovirusb19/fifth-disease.html>.
  3. a b LISSAUER, Tom a Graham CLAYDEN. Illustrated Textbook of Paediatrics. 3. vydání. Spain : Elsevier, 2007. s. 226. ISBN 978-07234-3398-9.
  4. SERVEY, Jessica T, Brian V REAMY a Joshua HODGE. Clinical presentations of parvovirus B19 infection. Am Fam Physician [online]. 2007, vol. 75, no. 3, s. 373-6, dostupné také z <https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/17304869>. ISSN 0002-838X. 
  5. BEHRMAN, Richard E a Robert KLIEGMAN. Nelson textbook of pediatrics. 17. vydání. Philadelphia : Saunders, 2004. ISBN 0721695566.
  6. a b c d e f g BENEŠ, Jiří, et al. Infekční lékařství. 1. vydání. Praha : Galén, 2009. 651 s. ISBN 978-80-7262-644-1.

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • BENEŠ, Jiří, et al. Infekční lékařství. 1. vydání. Praha : Galén, 2009. 651 s. ISBN 978-80-7262-644-1.
  • LISSAUER, Tom a Graham CLAYDEN. Illustrated Textbook of Paediatrics. 3. vydání. Spain : Elsevier, 2007. s. 226. ISBN 978-07234-3398-9.