Patologické uložení placenty

Z WikiSkript

Mezi poruchy placentace patří stavy jako placenta praevia (vcestná placenta), vasa praevia (vcestné fetální cévy) a placenta accreta (abnormálně přirostlá placenta).

Placenta praevia


Vcestné lůžko
Placenta praevia
Placenta praevia: nahoře normálně uložená placenta, dole placenta překrývající vnitřní branku.
Placenta praevia: nahoře normálně uložená placenta, dole placenta překrývající vnitřní branku.
Rizikové faktory stav po předchozím císařském řezu, výkony v dutině děložní, multiparita, abúzus drog
Klasifikace a odkazy
MKN [https://mkn10.uzis.cz/prohlizec/P02 P02 O44, P02]
MeSH ID D010923
MedlinePlus 000900
Medscape 262063

Placenta praevia znamená uložení placenty v dolním děložním segmentu pod úponem plica vesicouterina. Její incidence se pohybuje přibližně mezi 0,5–2 %. Nález v časném těhotenství však nemusí být definitivní. S růstem dělohy a postupným formováním dolního děložního segmentu může dojít k posunu placenty směrem nahoru.

Mezi rizikové faktory patří stav po předchozím císařském řezu, výkony v dutině děložní (např. kyretáže nebo hysteroskopie), multiparita a abúzus drog.

Klasifikace

Starší klasifikace založená na palpačním vyšetření rozdělovala placenta praevia na:

  • placenta praevia centralis (completa) – placenta překrývá vnitřní branku,
  • placenta praevia marginalis (incompleta) – dolní okraj placenty zasahuje do vzdálenosti 1–2 cm od vnitřní branky, ale nepřekrývá ji,
  • nízko nasedající placenta (insertio profunda) – dolní okraj placenty se nachází přibližně 2,5–3 cm od vnitřní branky.

Další klasifikace, používaná v období dominance abdominální ultrasonografie, rozdělovala placenta praevia podle vztahu placenty k plice močového měchýře:

Klasifikace placenta praevia v ultrazvukovém obraze
Stupeň Klinická diagnóza Vztah placenty k DDS
I. Nízko nasedající lůžko Překračuje horní hranici segmentu nejvýše o 50 mm
II. Placenta praevia marginalis, partialis Zasahuje hlouběji než 50 mm, nepřekračuje na protilehlou stranu segmentu
III. Placenta praevia centralis Překračuje na protilehlou stranu segmentu, zcela jej obturuje

V současnosti se placenta praevia hodnotí podle vzdálenosti dolního okraje placenty od vnitřní branky pomocí transvaginálního ultrazvuku:

Klinická diagnóza Vztah placenty k DDS
Nízko nasedající lůžko (low-lying) 0 až 20 mm od vnitřní branky
Placenta praevia přesah vnitřní branky

Klinický obraz a management

Placenta praevia se klinicky nejčastěji projevuje krvácením ve druhé polovině těhotenství. Krvácení bývá opakované a jeho intenzita se obvykle zvyšuje s blížícím se termínem porodu. Rh negativním pacientkám se po takovém zakrvácení aplikuje anti-D imunoglobulin. V některých případech však může být placenta praevia zcela asymptomatická.

Uložení placenty ve vzdálenosti ≤ 1 cm od vnitřní branky děložního hrdla je kontraindikací vaginálního porodu. Spontánní porod při placenta praevia je spojen s vyšším rizikem porodního krvácení, zejména kvůli horší retrakci dolního děložního segmentu po porodu.

Souhrnné video

Placenta praevia: video v angličtině, definice, patogeneze, příznaky, komplikace, léčba.

Vasa praevia

Schéma vasa praevia: vlevo typ 1, vpravo typ 2

Vasa praevia jsou abnormálně probíhající fetální cévy volně uloženy v plodových obalech a přecházející přes vnitřní děložní branku. Rozlišují se dva typy vasa praevia:

  • typ 1 – při velamentózním úponu pupečníku, kdy cévy pupečníku probíhají mezi amnionem a chorionem a vedou k placentě nechráněně,
  • typ 2 – při přítomnosti cév mezi placentárními laloky, kdy cévy mohou z placenty vycházet a znovu do ní vstupovat.

Cévy nejsou chráněny pupečníkem a jsou náchylné k poškození, útlaku a trombóze. Během porodu může při spontánní ruptuře plodových obalů dojít k prasknutí cév a závažnému krvácení ohrožující život plodu. U rodičky se krvácení projeví nebolestivým vaginálním krvácením jasně červené krve. U plodu dochází k asfyxii a zpravidla k úmrtí.

Vasa praevia se dá diagnostikovat pomocí ultrazvuku a případně indikovat a plánovat císařský řez.

Placenta accreta

Placenta accreta spectrum

Placenta accreta je přirostlá placenta, u které dochází k abnormální invazi trofoblastu s prorůstáním do bazální vrstvy děložní sliznice a hlouběji.

Do PAS (placenta accreta spectrum) patří:

  • placenta accreta – invaze klků k myometriu bez jeho prorůstání (nejčastější forma),
  • placenta increta – prorůstání klků trofoblastu do myometria,
  • placenta percreta – průnik trofoblastu až k seróze a případně do okolních orgánů.

Jako placenta adhaerens se označuje stav, kdy je placenta obtížně odlučitelná a vyžaduje manuální lýzu po porodu; tento stav se neřadí mezi PAS.

Klinicky se přirostlá placenta obvykle nijak neprojevuje během těhotenství a manifestuje se až při porodu, kdy může způsobit závažné krvácení až život ohrožující hemoragii (PŽOK).

Porod u pacientky s placenta accreta vyžaduje mezioborovou spolupráci a pečlivé plánování s ohledem na reprodukční přání pacientky. Pacientka musí být předem informována o rizicích, včetně možnosti nutnosti provedení hysterektomie.

Radikálním postupem je provedení císařského řezu s následnou hysterektomií. Konzervativní postup u pacientek plánujících další graviditu zahrnuje císařský řez s pokusem o odstranění placenty. Další možností je ponechání placenty in situ po porodu s následným sledováním její vaskularizace na ultrazvuku a hladin hCG, s pozdější hysteroskopickou resekcí reziduální tkáně.

Odkazy

Související články

Použitá literatura

  • DUBOVÁ, Olga a Michal ZIKÁN. Praktické repetitorium gynekologie a porodnictví. 2. vydání. Praha : Maxdorf, 2022. ISBN 978-80-7345-716-7.