Pentózový cyklus (FBLT)
Pentózový cyklus umožňuje přímou oxidaci glukózy na CO2 bez zahrnutí Krebsova cyklu a dýchacího řetězce.
Jako kofaktor dehydrogenáz se v pentózovém cyklu využívají molekuly koenzymu NADP+, jež se po přijetí redukčních ekvivalentů (atomů H) redukují na NADPH + H+. Ty se mohou v buňce uplatnit na mnoha místech − slouží jako zdroje redukčních ekvivalentů při biosyntézách (např. syntéza mastných kyselin nebo steroidních látek), napomáhají antioxidační ochraně buněk (mj. systém glutathionu), či se účastní metabolismu cizorodých látek.
V pentózovém cyklu může dále vznikat ribóza-5-P (prekurzor při syntéze nukleových kyselin) či mnoho jiných monosacharidů.
Účelem pentózového cyklu není přímý zisk energie, protože NADPH se nemůže oxidovat v dýchacím řetězci, ale spíše:
- 1) zisk NADPH – pentózový cyklus je hlavním producentem NADPH v buňce;
- 2) zisk ribóza-5-P;
- 3) vzájemné přeměny monosacharidů, užité např. při syntéze glykoproteinů.
Pentózový cyklus je lokalizován v cytosolu (zejména buněk jater, tukové tkáně, varlat, kůry nadledvin, dále pak v erytrocytech či v laktující mléčné žláze, enzymy se ale vyskytují ve všech tkáních).
V rámci pentózového cyklu můžeme rozlišit dvě základní fáze – oxidační a neoxidační (regenerační).
Podrobnější informace naleznete na stránce Oxidativní fáze pentózového cyklu.- Podrobnější informace naleznete na stránce Regenerační (neoxidační) fáze pentózového cyklu.
