Portál:Otázky z biochemie (1. LF UK, VL)/86. Otázka


			86. Otázka
			Fibrin, fibrinolýza. Mechanismus účinku antikoagulačních látek.
			Otázky z biochemie (1. LF UK, VL)
			⏪️ ⏩️

Fibrin

[ upravit vložený článek

]

Fibrin je aktivní forma koagulačního faktoru I. Vzniká proteolytickým působením trombinu na fibrinogen (neaktivní forma koagulačního faktoru I). Trombin štěpí fibrinogen na fibrin-monomer a malé fibrinopeptidy, které nemají koagulační aktivitu. Molekuly fibrin-monomeru poté spontánně polymerizují, čímž vznikají fibrinová vlákna, která tvoří základ krevní sraženiny.

Fibrinolýza

[ upravit vložený článek

]

Fibrinolýza je vedlejším, ale ne méně důležitým, dějem hemostázy. Je nutná pro odstranění fibrinové (hemostatické) zátky. Při fibrinolýze dochází ke štěpení fibrinu plazminem. Celý systém má čtyři složky: plazminogen, plazmin, aktivátory plazminogenu, inhibitory plazminogenu. ^[1] Plazmin vzniká z plazminogenu proteolytickým štěpením.

Aktivátory a inhibitory

Aktivátory plazminogenu jsou:

tkáňový aktivátor (t-PA);
aktivátor izolovaný z moče (urokinázového typu; u-PA).

Inhibitory plazminogenu jsou:

z α-granul krevních destiček – ochraňuje primární hemostatickou zátku;
inhibitory již vytvořeného plazminu;
- α₂-antiplazmin;
- α₂-makroglobulin.

Jsou produkovány buňkami vaskulárního endotelu a placenty.

Produkty fibrinolýzy

Plazminogen je aktivován na plazmin a ten posléze štěpí fibrin na fragmenty různé velikosti, tzv. fibrin degradační produkty (FDP). Konečným produktem štěpení jsou D-dimery.

Fibrinolytika

[ upravit vložený článek

]

Fibrinolytika^[2], též trombolytika, jsou léčiva používaná k rozpouštění již vytvořených trombů. Účinkují aktivací fibrinolytického systému, který je funkčním protikladem koagulačního systému.

Fibrinolytický systém

Nejprve je proenzym plazminogen (přítomný ve sraženině a v plazmě) přeměněn na plazmin. Za to jsou zodpovědné aktivátory plazminogenu (tkáňový aktivátor plazminogenu t-PA a aktivátor plazminogenu urokinázového typu u-PA), jejichž funkčním antagonistou je inhibitor aktivátoru plazminogenu 1 (PAI-1). Plazmin působí jako proteáza štěpící fibrin na degradační produkty (působí ale s malou substrátovou specifitou a dokáže štěpit i fibrinogen). Fibrinolytika tedy fungují jako aktivátory plazminogenu.

Za normálních okolností je fibrinolýza omezena na trombus, volný plazmin je rychle neutralizován α₂-antiplazminem. Pokud by došlo k systémové aktivaci fibrinolytického systému, nastala by nerovnováha a krvácení. Úspěšnost fibrinolýzy záleží na stáří trombu – čím je starší, tím je lýza obtížnější.

Podrobnější informace naleznete na stránce Fibrinolýza.

Ideální fibrinolytikum

Je podáváno intravenózně.
Působí selektivně na trombus.
Neaktivuje plazminogen na plazmin v plazmě.

Indikace

Trombolytika se užívají k rozpuštění již vytvořené sraženiny (venózní i arteriální) – u akutních stavů:

rozsáhlá plicní embolie,
trombóza velkých žilních systémů,
arteriální uzávěr, embolie v systémovém řečišti,
Celosvětově je trombolýza používána i u akutních srdečních infarktů^[3], ale v ČR je používána převážně koronarografie s angioplastikou.

Kontraindikace

Krvácivý stav či riziko krvácení
Operace, punkce tepny nebo trauma v nedávné době
Vředová choroba
Recentní iktus / TIA (<2 měsíce; ne ale akutní)
Nádorové onemocnění. ^[3]

Nežádoucí účinky

Krvácení

Užívaná léčiva

Základní skupiny fibrinolytik

fibrinolytika I. generace	streptokináza, urokináza	neselektivní, indukuje systémovou fibrinolýzu
fibrinolytika II. generace	t-PA, anistrepláza, altepláza	selektivní vazba na fibrin, není systémová fibrinolýza
fibrinolytika III. generace	retepláza, tenektepláza	selektivní vazba na fibrin, není systémová fibrinolýza, rychlejší nástup než II. generace

Streptokináza

Podrobnější informace naleznete na stránce Streptokináza.

je neenzymatický protein z β-hemolytických streptokoků, působící jako nepřímý aktivátor plazminogenu (tvoří s plazminogenem komplex konvertující volný plazminogen na plazmin). Plazmatický poločas má 20 minut. Je velmi účinná, levná, ale je antigenní a má hypotenzní účinek^[3]. Z nežádoucích účinků se mohou vyskytnout krvácení, alergie, horečka, případně i anafylaktický šok.

Urokináza

Podrobnější informace naleznete na stránce Urokináza.

je lidská proteáza syntetizovaná v ledvinách, přímo aktivuje plazminogen. Vzhledem ke svému původu v ledvinách není antigenní, má však nižší účinnost.

Tkáňový aktivátor plazminogenu (t-PA)

působí selektivně na trombus, ale má kratší poločas než streptokináza (5–10 min), což je spojeno s vyšším výskytem reokluze. Je vysoce účinný. Využívá se jako rekombinantní rt-PA neboli altepláza.

Anistrepláza (ASPAC – acetylated streptokinase-plazminogen activator complex)

má dlouhý poločas (90 min), takže se podává bolusově intravenózně. Účinkuje selektivněji na fibrin než na fibrinogen, nenavázaná anistrepláza je v plazmě inaktivována α₂-antiplazminem. Je antigenní. Užívá se zejména u akutního infarktu myokardu.

Reference

↑ TROJAN, Stanislav, et al. Lékařská fyziologie. 4., přeprac. a uprav vydání. Praha : Grada Publishing, a.s, 2003. 772 s. ISBN 80-247-0512-5.
↑ LINCOVÁ, Dagmar a Hassan FARGHALI, et al. Základní a aplikovaná farmakologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. s. 277–279. ISBN 978-80-7262-373-0.
↑ ^a ^b ^c BULTAS, Jan. Kurz Farmakoterapie kardiovaskulárních chorob. 3. LF UK, 2010.

[„Trojan“-1] TROJAN, Stanislav, et al. Lékařská fyziologie. 4., přeprac. a uprav vydání. Praha : Grada Publishing, a.s, 2003. 772 s. ISBN 80-247-0512-5.

[Lincová-2] LINCOVÁ, Dagmar a Hassan FARGHALI, et al. Základní a aplikovaná farmakologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. s. 277–279. ISBN 978-80-7262-373-0.

[Bultas-3] BULTAS, Jan. Kurz Farmakoterapie kardiovaskulárních chorob. 3. LF UK, 2010.

[1]

[2]

[3]