Sialoadenitida

Z WikiSkript
Elektronmikroskopický obraz příušní žlázy infiltrované virem parotitidy
Dítě s příušnicemi

Sialoadenitidy jsou záněty slinných žláz. Lze je rozdělit na:

  1. imunosialoadenitidy;
  2. infekční sialoadenitidy;
  3. sialoadenitida z ozáření.

Imunosialoadenitidy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Do této skupiny chorob slinných žláz patří tzv. myoepiteliální sialoadenitidy, což je autoimunitní onemocnění, které se vyskytuje jako součást Sjögrenova syndromu.

Akutní virová sialoadenitida[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Příušnice.

Akutní virová sialoadenitida je způsobena virem příušnic (příušnice), který se řadí mezi tzv. paramyxoviry, eventuálně jiným sialotropním virem.

Akutní bakteriální sialoadenitida[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Jedná se o akutní bakteriální zánět gl. parotis nebo gl. submandibularis. Často vzniká při dehydrataci jakožto ascendetní duktální infekce.

  • Zánět je monoglandulární a probíhá unilaterálně.
  • Příznaky jsou zduření, bolestivost, porucha funkce, slina je vazká až hnisavá. Je možné vyhmatat rezistenci.
  • Onemocnění může být komplikováno vznikem abscesu, který je následně nutné řešit chirurgicky.
  • Léčba spočívá v rehydrataci a aplikaci ATB.

Chronická bakteriální sialoadenitida[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Mikroskopický obraz chronické sialoadenitidy

Chronická fibropruduktivní sialoadenitida[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Postihuje gl. submandibularis. Jedná se o chronický fibroproduktivní zánět, jež se klinicky manifestuje zvětšenou a ztuhlou submandibulární žlázou. Onemocnění je někdy nepříliš vhodně označováno jako tzv. Küttnerův nádor.

Chronická rekurentní parotitida (Morbus Payen; Parotitis recidivans)[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Jedná se o chronický bakteriální zánět gl. parotis, který má typický paroxyzmální průběh. Období mezi atakami jsou asymptomatická.

  • Vyskytuje se především v dětství (mezi 1. a 14. rokem), v pubertě většinou odezní.
  • Onemocnění má charakteristický sialografický obraz. Celá žláza je prostoupena množstvím kulatých dutinek zvětšujících se v nepravidelné cisterny v průběhu onemocnění.
  • V době ataky léčíme antibiotiky.

Sialoadenitida z ozáření[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Jde o patologický stav projevující se do 24 hodin po vystavení ionizujícímu záření. Jeho závažnost závisí na dávce záření, po několika dnech může dojít k návratu k původnímu stavu.

  • Dochází k edému a nekróze acinů, parenchym žlázy atrofuje, epitel se stává metaplastický nebo atypicky proliferuje.
  • Je přítomna intersticiální fibróza.
  • Onemocnění je součástí orální mukozitidy.
  • Léčba spočívá v náhradě sliny.


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Zdroj[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • KLOZAR, Jan, et al. Speciální otorinolaryngologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2005. 224 s. ISBN 80-7262-346-X.
  • KILIAN, Jan. Prevence ve stomatologii. 2. vydání. Praha : Galén, 1999. ISBN 80-7262-022-3.
  • WOTKE, Jiří. Patologie orofaciální oblasti. 1. vydání. Praha : Grada, 2001. ISBN 80-7169-975-6.