T-lymfocyty

Z WikiSkript

(přesměrováno z T-lymfocyt)

T-lymfocyty (T-ly) jsou buňky bílé krevní řady, které jsou součástí imunitního systému. T-lymfocyty se vyvíjejí z prekurzorů v thymu. Ty do brzlíku vcestovaly z krvetvorných tkání (především z kostní dřeně) během prenatálního vývoje.

Cytokinové interakce mezi buňkami imunitního systému

V thymu probíhá selekce nezralých T-ly. Buňky retikulárního epitelu předkládají nezralým lymfocytům antigeny. Přežití T-ly záleží na jejich schopnosti rozeznávat HLA vlastního těla. Nereagující nebo příliš agresivní buňky jsou zničeny (asi 95 %). Ostatní vstupují do krve. Krví jsou dopraveny do sekundárních lymfatických orgánů, kde se setkávají se svými specifickými antigeny. Tím dochází k jejich aktivaci a následnému rozvoji zánětu.

Specificita T-ly je dána vývojem jejich TcR (T-celulárních receptorů). Ty ovšem samy k aktivaci (přenosu signálu) lymfocytu nestačí, nezbytný je membránový komplex TcR a CD-3.

Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Genetika Ig, B a T receptorů.

Po ukončení imunitní reakce kolují lymfocyty mezi krví a sekundárními lymfatickými tkáněmi a v klidové formě čekají na další setkání s antigenem.

Podle funkce jednotlivých T-lymfocytů a podle CD znaků, které se vyskytují na jejich povrchu, rozlišujeme tyto základní skupiny T-lymfocytů:

Helperské (pomocné), TH-lymfocyty[upravit | editovat zdroj]

CD4+, produkují mnohé cytokiny. Reagují na antigeny předkládané na APCs v souvislosti s HLA II. třídy. Zahajují specifickou imunitní odpověď. Podle arsenálu cytokinů, které produkují, rozlišujeme:

Jsou cílem HIV.

Cytotoxické, TCyt-lymfocyty[upravit | editovat zdroj]

CD8+, schopné donutit buňku k apoptóze, popřípadě ji přímo zničí za pomoci cytotoxických mechanismů. Reagují na HLA I. třídy. Kontrolují stav buněk v organismu (protinádorová imunita).

Supresorové TSup-lymfocyty[upravit | editovat zdroj]

Nejednotná skupina T-lymfocytů, v průběhu zánětu se pravděpodobně vyvíjejí z helperských T-ly, proto jsou někdy označovány jako TH3(r) subset. Nemají typický CD znak, některé jsou CD-4+ a CD-8+, jiné nesou jen jeden, nebo ani jeden z těchto znaků. Jejich hlavním úkolem je moderovat a tlumit průběh imunitní reakce. K tomu jim slouží interleukiny IL-10 a částečně i IL-4. Reparaci tkáně a stimulaci fibroblastů pak urychlují pomocí TGF-β (transformační růstový faktor).

Natural killers, NK[upravit | editovat zdroj]

Hlavní část cytotoxické buněčné imunity. Jsou schopni ničit i bez předchozího setkání s antigenem (to se uplatňuje u novorozenců). Ač se jedná o lymfocyty, jsou řazeny do přirozené imunity. Nenesou CD-3 znak. Morfologicky se jedná o velké lymfocyty (12–14 μm).

Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce NK buňky.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • KONRÁDOVÁ, Václava, Jiří UHLÍK a Luděk VAJNER. Funkční histologie. 2. vydání. Jinočany : H & H, 2000. 291 s. ISBN 80-86022-80-3.
  • ŠTERZL, Ivan, et al. Základy imunologie pro zubní a všeobecné lékaře. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2005. 207 s. ISBN 978-80-246-0972-0.