Inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu

Z WikiSkript

(přesměrováno z ACEI)

Inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (inhibitory ACE, ACEI) patří do skupiny kardiofarmak. Jejich podání vede k poklesu tvorby angiotenzinu II (AGII) a ke kumulaci bradykininu. Důsledkem je dilatace arteriol i venul. V ledvinách stoupá vylučování Na+ a vody a klesá vylučování K+. Doposud ne zcela objasněným mechanismem jsou ACEI schopny bránit remodelaci myokardu po akutním infarktu myokardu. Navíc při dlouhodobém podávání dochází k regresi už rozvinutých hypertrofických změn na cévách a srdci.

Z GIT se dobře vstřebávají a až na captopril jejich absorpce není ovlivňována současnou přítomností potravy. Aplikují se buď ve formě aktivní (captopril, lisinopril) nebo v naprosté většině jako proléčiva a v játrech se metabolizují na aktivní látku (např. enalapril – enalaprilát, perindopril – perindoprilát, spirapril – spiraprilát). ACEI jsou vylučovány převážně ledvinami. Při poruše renálních funkcí je proto potřeba snižovat jejich dávku.

Pro optimalizaci dávkování je důležité dělení ACEI podle biologického poločasu eliminace na krátkodobě působící, střednědobě působící a dlouhodobě působící (viz tabulka).

Zástupci a jejich vlastnosti[upravit | editovat zdroj]

Rozdělení ACE inhibitorů podle délky účinku a dávkování (podle Widimského, 2000)[1]
léčivo doba nástupu účinku (h) trvání účinku (h) denní počáteční dávka denní udržovací dávka
krátkodobě působící
captopril 0,25 6–8 3 × 6,25 mg 2–3 × 50 mg
střednědobě působící
enalapril 4 12 2,5 mg 2 × 10 mg
quinapril 2 12 2,5–5 mg 2 × 5–10 mg
dlouhodobě působící
perindopril 3 24 2 mg 1 × 4 mg
ramipril 2 24 1,25–2,5 mg 2 × 5 mg
spirapril 1–3 24 3 mg 1 × 6 mg
trandolapril 3 24 0,5 mg 1 × 4 mg
lisinopril 6–8 24 2,5 mg 1 × 30–32,5 mg
fosinopril 1 24 5 mg 1 × 10–20 mg
moexipril 1–2 24 7,5 mg 1 × 7,5–15 mg

Indikace[upravit | editovat zdroj]

Mezi základní indikace ACE-inhibitorů patří:

Kontraindikace[upravit | editovat zdroj]

  • Stenóza ledvinné tepny – bilaterální nebo unilaterální u solitární ledviny.
  • Těhotenství, laktace a fertilní věk u ženy nepoužívající spolehlivou antikoncepci.
  • Kardiogenní šok.
  • Výskyt angioneurotického edému i po jiném inhibitoru ACE.

Nežádoucí účinky[upravit | editovat zdroj]

  • Hypotenze po první dávce – objevuje se zejména u nemocných dlouhodobě léčených vyššími dávkami diuretik. Před zahájením léčby ACEI je proto vhodné snížit dávku diuretik, nebo je na krátkou dobu (24–48 hodin) vysadit a léčbu začít s nižšími dávkami ACEI.
  • Zhoršení renálních funkcí – nutno pravidelně monitorovat hladiny kreatininu a urey. Při progresivním zhoršování je možné nejdříve snížit dávku diuretika. Jestliže pokles ledvinných funkcí pokračuje, je nutno ACEI vysadit.
  • Hyperkalémie.
  • Kašel – nepříjemný, suchý, dráždivý. Příčinou je kumulace bradykininu ve tkáních. Řešením je výměna ACEI za blokátory AT1-receptorů pro angiotenzin II.
  • Angioneurotický edém – příčina podobná jako u kašle.

Interakce[upravit | editovat zdroj]


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. MARTÍNKOVÁ, Jiřina, Stanislav MIČUDA a Jolana CERMANOVÁ. Vybrané kapitoly z klinické farmakologie pro bakalářské studium : Kardiovaskulární systém [online]. ©2000. [cit. 2010-07-01]. <https://www.lfhk.cuni.cz/farmakol/predn/bak/kapitoly/prednasky/kardio-bak.ppt/>.