Hypertenzní krize

Z WikiSkript

Hypertenzní krize (HK) je velice závažný, život ohrožující stav, při kterém dochází k zvýšení systolického nad 210 mm Hg a/nebo diastolického krevního tlaku nad 130 mm Hg.

Při takto masivním zvýšení krevního tlaku dochází k poškozování nebo až k selhávání některých orgánů (srdce, ledviny, CNS, oči)[1].

Epidemiologie a etiologie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Hypertenzní krize vzniká buď jako komplikace chronické neléčené nebo špatně léčené primární hypertenze nebo jako komplikace sekundární hypertenze. Častěji hypertenzní krize vzniká jakožto komplikace sekundární hypertenze. Jelikož ale 90–95 % hypertoniků trpí hypertenzí primární, v celkovém měřítku je nejčastější příčinou hypertenzní krize právě ona[2].

Klinické příznaky[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Tyto orgány mohou být v rámci HK významně poškozeny.

Klinicky se hypertenzní krize může manifestovat příznaky:

Závažnost[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Ke stanovení závažnosti hypertenzní krize jsou důležité:

  1. aktuální hodnoty krevního tlaku;
  2. původní hodnoty krevního tlaku;
  3. rychlost zvýšení (za jak dlouho se krevní tlak zvýšil z původních hodnot na hodnoty aktuální).

Zvýšení krevního tlaku z hodnot 150/90 mm Hg na hodnoty 210/130 mm Hg u hypertonika nelze srovnávat se zvýšením krevního tlaku na stejné hodnoty u původně normotenzní mladé dívky, ke kterému navíc došlo za zcela jinou časovou jednotku.

Na základě klinické manifestace hypertenzní krize rozlišujeme stavy emergentní a stavy urgentní.

Emergentní x Urgentní[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Emergentní stav bezprostředně ohrožuje život pacienta. Hrozí zde akutní orgánové selhání! Mezi emergentní stavy řadíme:

  • hypertenzní encefalopatii;
  • hypertenzi s akutním srdečním selháním;
  • hypertenzi u akutních koronárních syndromů;
  • hypertenzi u aortální disekce;
  • hypertenzi u subarachnoidálního krvácení a cévní mozkové příhody;
  • perioperační hypertenzi;
  • hypertenzi po požití drog;
  • hypertenzi u feochromocytomu;
  • eklampsii a preeklampsii[3].


Urgentní stav je sice vážný stav, ale pacienta na životě bezprostředně neohrožuje. Mezi urgentní stavy řadíme:

  • hypertenzi při chronickém srdečním selhání;
  • akcelerovanou hypertenzi;
  • maligní hypertenzi;
  • postoperační hypertenzi[3].

Léčba[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Principem léčby hypertenzní krize je snížení krevního tlaku na bezpečné hodnoty. V prvních hodinách se snažíme docílit poklesu diastolického krevního tlaku na hodnotu 100–110 mm Hg, event. o 20 % hodnoty v hypertenzní krizi. Jako první pomoc se v terénu či ambulanci podává krátce působící inhibitor ACE – kaptopril v dávce 12,5–50 mg, popřípadě se kombinuje s diuretikem[3].

  • V případě primární hypertenze pak následuje převedení pacienta na trvalou antihypertenzní léčbu.
  • V případě sekundární hypertenze (respektive podezření na sekundární hypertenzi) je třeba pacienta odeslat do specializovaného centra a zde se pokusit o kauzální terapii.

Snížení krevního tlaku by nemělo být příliš prudké a masivní, mohlo by totiž vést k hypoperfúzi mozku a myokardu, křečím, slepotě nebo indukci arytmie.


Urgentní stavy vyžadují hospitalizaci na interním oddělení, některé stavy lze řešit i ambulantně. K léčbě používáme perorální antihypertenziva (parenterální antihypertenziva nasazujeme až při neúčinnosti perorálních). Krevní tlak snižujeme pozvolna (24–48 hodin).

Emergetní stavy vyžadují hospitalizaci na jednotce intenzivní péče. K léčbě používáme parenterální antihypertenziva, podáváme je nejlépe v i.v. infúzi (infúzní pumpa)[1].

Hypertenzní krize – emergentní stavy Doporučená léčba [3]
První pomoc v terénu či ambulanci captopril 25–50 mg nebo labetalol 100–200 mg p.o.
HK při AIM nitroglycerin, izosorbiddinitrát (+urapidil, esmolol)
HK při nestabilní AP nitroglycerin, izosorbiddinitrát (+urapidil, esmolol)
HK při akutním levostranném srdečním selhání nitroglycerin, izosorbiddinitrát (+furosemid i.v. nebo enalapril)
HK při disekce aorty nitroprusid i.v. (+propanol), urapidil, esmolol
HK při hypertenzní encefalopatii labetalol, esmolol, enalapril
HK při intrakraniálním krvácení nitroprusid sodný, labetalol
HK při subarachnoidálním krvácení nimodipin, nicardipin
HK u feochromocytomu urapidil, i.v. nitráty, fentolamin i.v., labetalol i.v.
HK u preklampsie, eklampsie hydralazin parenterálně, nifedipin p.o.
HK při renální insuficienci urapidil, furosemid



Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. a b WIDIMSKÝ, Jiří, et al. Hypertenze. 3. Praha : Triton, 2008. 706 s. ISBN 978-80-7387-077-5
  2. a b ASCHERMANN, Michael, et al. Kardiologie. 1. Praha : Galén, 2004. 1540 s. ISBN 80-7262-290-0
  3. a b c d WIDIMSKÝ JR., Jiří, et al. Doporučení diagnostických a léčebných postupů u arteriální hypertenze – verze 2007 : Doporučení České společnosti pro hypertenzi. Cor et Vasa. 2008, 50, 1, s. K5-K22. Dostupný také z WWW: <http://www.e-coretvasa.cz/casopis/data_view?id=186>. ISSN 0010-8650

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • DÍTĚ, P., et al. Vnitřní lékařství. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. ISBN 978-80-7262-496-6.
  • BALL, Christopher M, et al. Akutní medicína do kapsy. 1. vydání. Praha : Grada, 2004. 208 s. ISBN 80-247-0928-7.