Hypertenzní krize

Z WikiSkript

Hypertenzní krize (HK) je velice závažný, život ohrožující stav, při kterém dochází k zvýšení systolického nad 210 mmHg a/nebo diastolického krevního tlaku nad 130 mmHg.

Při takto masivním zvýšení krevního tlaku dochází k poškozování nebo až k selhávání některých orgánů (srdce, ledviny, CNS, oči)[1].

Epidemiologie a etiologie[upravit | editovat zdroj]

Hypertenzní krize vzniká buď jako komplikace chronické neléčené nebo špatně léčené primární hypertenze nebo jako komplikace sekundární hypertenze. Častěji hypertenzní krize vzniká jakožto komplikace sekundární hypertenze. Jelikož ale 90–95 % hypertoniků trpí hypertenzí primární, v celkovém měřítku je nejčastější příčinou hypertenzní krize právě ona[2].

Klinické příznaky[upravit | editovat zdroj]

Tyto orgány mohou být v rámci HK významně poškozeny

Klinicky se hypertenzní krize může manifestovat příznaky:

Závažnost[upravit | editovat zdroj]

Ke stanovení závažnosti hypertenzní krize jsou důležité:

  1. aktuální hodnoty krevního tlaku;
  2. původní hodnoty krevního tlaku;
  3. rychlost zvýšení (za jak dlouho se krevní tlak zvýšil z původních hodnot na hodnoty aktuální).

Zvýšení krevního tlaku z hodnot 150/90 mmHg na hodnoty 210/130 mmHg u hypertonika nelze srovnávat se zvýšením krevního tlaku na stejné hodnoty u původně normotenzní mladé dívky, ke kterému navíc došlo za zcela jinou časovou jednotku.

Na základě klinické manifestace hypertenzní krize rozlišujeme stavy emergentní a stavy urgentní.

Emergentní x Urgentní[upravit | editovat zdroj]

Emergentní stav bezprostředně ohrožuje život pacienta. Hrozí zde akutní orgánové selhání! Mezi emergentní stavy řadíme:

  • hypertenzní encefalopatii,
  • hypertenzi s akutním levostranným srdečním selháním,
  • hypertenzi s akutním koronárním syndromem,
  • hypertenzi u disekce aorty,
  • hypertenzi u subarachnoidálního krvácení a cévní mozkové příhody,
  • hypertenzi u feochromocytomu,
  • eklampsii a preeklampsii[3].


Urgentní stav je sice vážný stav, ale pacienta na životě bezprostředně neohrožuje. Mezi urgentní stavy řadíme:

  • akcelerovanou hypertenzi,
  • hypertenzi u srdečního selhání,
  • vzestup TK u panické ataky,
  • perioperační hypertenzi,
  • hypertenzi s pokročilou retinopatií,
  • hypertenzi po podání psychoaktivních látek (kokain, pervitin)[3].

Léčba[upravit | editovat zdroj]

Principem léčby hypertenzní krize je snížení krevního tlaku na bezpečné hodnoty. V první hodině se snažíme docílit poklesu krevního tlaku na hodnotu 160-150/110-100 mmHg, event. o 20-25 % výchozí hodnoty v hypertenzní krizi.[3] Jako první pomoc se v terénu či ambulanci podává krátce působící inhibitor ACE – kaptopril v dávce 12,5–50 mg, popřípadě se kombinuje s diuretikem[4].

  • V případě primární hypertenze pak následuje převedení pacienta na trvalou antihypertenzní léčbu.
  • V případě sekundární hypertenze (respektive podezření na sekundární hypertenzi) je třeba pacienta odeslat do specializovaného centra a zde se pokusit o kauzální terapii.

Snížení krevního tlaku by nemělo být příliš prudké a masivní, mohlo by totiž vést k hypoperfúzi mozku a myokardu, křečím, slepotě nebo indukci arytmie.


Urgentní stavy vyžadují hospitalizaci na interním oddělení, některé stavy lze řešit i ambulantně. K léčbě používáme perorální antihypertenziva (parenterální antihypertenziva nasazujeme až při neúčinnosti perorálních). Krevní tlak snižujeme pozvolna (24–48 hodin).

Emergetní stavy vyžadují hospitalizaci na jednotce intenzivní péče s monitorací životních funkcí. K léčbě používáme parenterální antihypertenziva, podáváme je nejlépe v i.v. infúzi (infúzní pumpa)[1].

Hypertenzní krize – emergentní stavy Doporučená léčba[3]
První pomoc v terénu či ambulanci captopril 25–50 mg nebo labetalol 100–200 mg p.o.[4]
HK při AKS nitráty s esmololem (či jiný beta-blokátor), ev. s urapidilem
HK při akutním levostranném srdečním selhání nitráty a furosemid (výjimečně enalaprilát)
HK při disekce aorty co nejrychlejší snížení sTK pod 100-120 mmHg nitráty s beta-blokátory, ev. další antihypertenziva
HK při hypertenzní encefalopatii urapidil
HK při intrakraniálním krvácení nitroprusid sodný, labetalol[4]
HK při subarachnoidálním krvácení nimodipin
HK u feochromocytomu urapidil, i.v. nitráty
HK u preklampsie, eklampsie methyldopa nebo labetalol i.v.
HK při renální insuficienci urapidil, furosemid


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. a b WIDIMSKÝ, Jiří, et al. Hypertenze. 3. Praha : Triton, 2008. 706 s. ISBN 978-80-7387-077-5
  2. a b ASCHERMANN, Michael, et al. Kardiologie. 1. Praha : Galén, 2004. 1540 s. ISBN 80-7262-290-0
  3. a b c d WIDIMSKÝ JR., Jiří, et al. Diagnostické a léčebné postupy u arteriální hypertenze - verze 2017. Doporučení České společnosti pro hypertenzi. Hypertenze & kardiovaskulární prevence. Supplementum, 2018. Dostupný také z WWW: <http://www.hypertension.cz/sqlcache/widimsky-1-hypertenze-kv-prevence-2018.pdf>. ISSN 1805-4129
  4. a b c WIDIMSKÝ JR., Jiří, et al. Doporučení diagnostických a léčebných postupů u arteriální hypertenze – verze 2007 : Doporučení České společnosti pro hypertenzi. Cor et Vasa. 2008, 50, 1, s. K5-K22. Dostupný také z WWW: <http://www.e-coretvasa.cz/casopis/data_view?id=186>. ISSN 0010-8650

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • DÍTĚ, P., et al. Vnitřní lékařství. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. ISBN 978-80-7262-496-6.


  • BALL, Christopher M, et al. Akutní medicína do kapsy. 1. vydání. Praha : Grada, 2004. 208 s. ISBN 80-247-0928-7.