Akutní hemoragická nekróza pankreatu (preparát)

Z WikiSkript

Přehledné zobrazení
Přehledné zobrazení
Zvětšení
Zvětšení

Akutní hemoragická nekróza pankreatu (také hemoragická nekróza pankreatu, akutní nekrotizující pankreatitida) je zánětlivé onemocnění spojené s nekrózou parenchymu, vznikající v důsledku aktivace pankreatických enzymů již v pankreatu.

Histologie[upravit | editovat zdroj]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Pankreas (histologický preparát).

Příčina[upravit | editovat zdroj]

Vzniká samonatrávením pankreatu a okolního tuku působením aktivovaných enzymů pankreatické šťávy. Pankreas produkuje enzymy v neaktivní formě a k jejich aktivaci dochází normálně až v duodenu působením enterokinázy. Příčin intrapankreatické aktivace enzymů je celá řada. Nejčastěji jde o zvýšení tlaku v pankreatických vývodech (např. při ucpání Vaterovy papily žlučovým kamenem či při spasmu Oddiho svěrače) nebo reflux žluči. Uplatňují se také přímý toxický efekt alkoholu na buňky acinů nebo dietetické faktory. Vzácněji může být přičinou trauma, infekce, ischémie, léky (sulfonamidy, thiazidová diuretika, …), radiační protinádorová léčba v retroperitoneu a další. Až v 1/4 případů je však důvod aktivace enzymů nejasný.[1]
Na samonatrávení se podílí zejména trypsin, pankreatická lipáza a elastáza, které vyvolávají nekrózu žlázového parenchymu, tukové tkáně a stěn cév s následným krvácením do tkáně ("hemoragická nekróza").

Makroskopie[upravit | editovat zdroj]

Pankreas je edematózní, prokrvácený, s černě zbarvenými ložisky nekróz, které postihují i přilehlou tukovou tkáň (digesce retroperitoneálního tuku). Při průniku pankreatických enzymů do krve dochází k tukovým nekrózám i na vzdálených místech (podkoží, kostní dřeň). Uvolněné lipázy štěpí triglyceridové estery na mastné kyseliny. Na tyto MK se poté vážou kalciové soli.[2] Vazbou sérového kalcia na uvolněné mastné kyseliny vznikají nerozpustná vápenatá mýdla, která se makroskopicky jeví jako křídovitě bílé okrsky (tzv. Balserovy nekrózy).

Mikroskopie[upravit | editovat zdroj]

  • Nekróza parenchymu – tkáň je eosinofilní až amfofilní se ztrátou barvitelnosti jader. V okolí nekrózy se zánětlivou, převážně leukocytární celulizací - jako známka vitální reakce (× posmrtná autolýza).
  • Nekróza stěny cév s ložisky krvácení.
  • Tuková nekróza – stínovitá "rozpitá" struktura tukových buněk, chybí jádro, eosinofilní až bazofilní barva.

Diferenciální diagnostika[upravit | editovat zdroj]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Akutní nekróza pankreatu#Diferenciální diagnostika.

Prognóza a komplikace[upravit | editovat zdroj]

Klinicky se projevuje jako náhlá příhoda břišní – bolest v epigastriu, zvracení, rozvoj šokového stavu. V těžké formě může být příčinou smrti (mortalita 20–40 %[1]). Pokud není postižen celý pankreas, tak pacient může přežít a dochází k hojení. Hojení probíhá nespecifickou granulační tkání a výsledkem je vazivové jizvení. Vstřebáním nekrotických hmot mohou vzniknout postmalatické pseudocysty, které mohou být i značné velikosti kvůli možnosti růstu (osmotické nasávání tekutiny, napojení na pankreatický vývod).

Mezi komplikace patří:

  • infekce nekrotické tkáně se vznikem hnisavé pankreatitidy a tvorbou abscesů;
  • útlak okolních struktur postnekrotickou pseudocystou (klinicky tlak v epigastriu až ileózní stav);
  • portsplenomezenterické venózní trombózy
  • ARDS v důsledku natrávení surfaktantu.
  • SIRS
  • hypokalcémie (větší rozsah nekróz může vést ke snížení sérového kalcia);

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. a b POVÝŠIL, Ctibor, Ivo ŠTEINER a Jan BARTONÍČEK, et al. Speciální patologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. 430 s. ISBN 978-807262-494-2.
  2. POVÝŠIL, Ctibor a Ivo ŠTEINER, et al. Obecná patologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2011. 290 s. ISBN 978-80-7262-773-8.

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • POVÝŠIL, Ctibor, Ivo ŠTEINER a Jan BARTONÍČEK, et al. Speciální patologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. 430 s. ISBN 978-807262-494-2.
  • BRYCHTOVÁ, Svetlana a Alice HLOBILKOVÁ. Histopatologický atlas. 1. vydání. Praha : Grada, 2008. 112 s. ISBN 978-80-247-1650-3.