Chemicky řízené iontové kanály
Změna prostupnosti chemicky řízených iontových kanálů je dána obecně interakcí mezi ligandem a jeho receptorem.
Rozeznáváme několik dílčích subtypů chemicky řízených kanálů:
- kanály řízené hormony a mediátory,
- iontové kanály řízené excitačními aminokyselinami,
- iontové kanály řízené G-proteiny,
- chemicky řízené chloridové kanály.
Kanály řízené hormony a mediátory[edit | edit source]
Tyto kanály jsou zabudovány v cytoplazmatické membráně. Mechanizmus jejich otevírání a zavírání je různý, ale jde vždy o chemickou reakci, kterou je možné významně ovlivnit podáním inhibitorů. Při podání kompetitivních inhibitorů nemůže nastat vytvoření reverzibilního komplexu s agonistou, a proto se kanál neotevře. Při podání nekompetitivních inhibitorů se významně sníží pravděpodobnost otevření kanálu.
Acetylcholinový iontový kanál nikotinového (N) typu[edit | edit source]
Je to glykoprotein skládající se z pěti podjednotek (α2, β, γ, δ). Nachází se v postsynaptické membráně nervosvalového spojení a v synaptických gangliích. Uvolněný acetylcholin se váže na extracelulární části obou řetězců, vzniká akční potenciál a spouští se svalová kontrakce. Agonistou je nikotin. Receptor na něj reaguje rychle, ale krátkodobě. Otevřeným kanálem mohou procházet především ionty Na+ a K+, ale prochází i dvojmocné kationty (hlavně Ca2+) a v omezené míře i histidin a cholin. Chloridové ionty přes tento kanál neprocházejí. Blokace kanálu je možná řadou organický látek. Např. šípový jed (kurare), hadí jedy (bungarotoxin) a různé další látky včetně některých narkotik. Dále je možné blokovat kanál Mg2+ ionty.
Acetylcholinový iontový kanál muskarinového (M) typu[edit | edit source]
Má podobnou bílkovinnou strukturu jako N typ, ale odlišné funkční vlastnosti. Receptor vykazuje dlouhou dobu latence (100 ms), po které následuje dlouhý účinek působení (300 – 500 ms). Rozeznáváme několik M podtypů:
- M1
- nachází se v parasympatických nervových zakončeních. Po aktivaci se zvýší tvorba IP3 (inositol-trifosfátu) a DAG (diacylglycerolu) a následně i koncentrace intracelulárního Ca2+.
- M2
- nachází se v myokardu a hladkém svalu. Po aktivaci se sníží tvorba cAMP (cyklický adenosin monofosát) a dojde k otevření K+ kanálů.
- M3
- nachází se v exokrinních žlázách, hladkých svalech a v endotelu cév. Po aktivaci se zvýší v buňce koncentrace Ca2+, a tím se aktivuje kontrakce v hladké svalovině. Jsou stimulovány i různé exokrinní žlázy, zvýší se produkce sekretu v potních, slinných a slzných žlázách.
- M4 a M5
- nacházejí se v CNS a jejich úloha dosud není přesně objasněna.
Iontové kanály řízené excitačními aminokyselinami[edit | edit source]
Tyto kanály se nacházejí na excitačních synapsích většiny neuronů CNS. Jsou ovlivněny L-glutamovou a L-asparagovou kyselinou. Můžeme rozlišit dva typy glutamových receptorů:
- aktivované kyselinou N-methyl-D-asparagovou (NMDA receptory),
- aktivované kyselinou kainovou (non-NMDA receptory).
Iontové kanály řízené G-proteiny[edit | edit source]
Jedná se zřejmě o nejkomplexnější skupinu kanálů na membráně, které nejsou ovlivněny pouze působením neurotransmiterů či hormonů, ale i různými pachy, účinkem světla a celou řadou dalších faktorů. Membránové proteiny váží GTP (guanosintrifosfát) – nazývají se proto G-proteiny.
Existují dvě kategorie G-proteinů:
- stimulační G-proteiny (inhibované pertusistoxinem),
- inhibiční G-proteiny (inhibované choleratoxinem).
Tyto G-proteiny regulují nejen iontové kanály, ale i řadu metabolických dějů v buňce. Ovlivňují např.: genovou expresi, růst buněk a složení cytoskeletu. Mechanizmus jejich účinku je komplexní:
- nepřímý účinek – aktivace různých signálních soustav (přes druhé posly),
- přímý účinek – působení na různé Ca2+, Na+ a K+ kanál.
Chemicky řízené chloridové kanály[edit | edit source]
Chemicky řízené chloridové kanály jsou součástí jak postsynaptické membrány inhibičních neuronů v CNS (jejich aktivace, otevření je podkladem postsynaptického útlumu), tak axo-axonových synapsí primárních aferentních vláken (aktivace je podkladem presynaptického útlumu). Otevření chloridových kanálů způsobí ve většině neuronů depolarizaci buňky. Inhibici chloridového kanálu způsobují dvě aminokyseliny. Kyselina γ-aminomáselná (GABA) a glycin. GABA, která je produktem dekarboxylace glutamátu, působí především ve vyšších oddílech CNS či zakončeních primárních aferentních vláken. Glycin působí především na motoneuronech v míše.
Související články[edit | edit source]
Odkazy[edit | edit source]
Zdroj[edit | edit source]
- MATOUŠ, Bohuslav, et al. Základy lékařské chemie a biochemie. 2010. vydání. Praha : Galen, 2010. 540 s. ISBN 978-80-7262-702-8.
Doporučená literatura[edit | edit source]
- MATOUŠ, Bohuslav, et al. Základy lékařské chemie a biochemie. 2010. vydání. Praha : Galen, 2010. 540 s. ISBN 978-80-7262-702-8.
- MURRAY, Robert K. (Robert Kincaid). Harper’s biochemistry. 25. vydání. New York : McGraw-Hill, c2000. 540 s. ISBN 08-385-3684-0.