Fraktury lebky

Z WikiSkript

Mozek je nejvíce poškozen v místě úrazu lebky (coup) a na místě protilehlém nárazu (contre coup). [1] Ovšem existence zlomeniny nutně nemusí doprovázet poranění mozku.

Fraktura lebky dítěte

Klasifikace fraktur[upravit | editovat zdroj]

  • Na základě porušení kožního krytu: uzavřené; otevřené.
  • Na základě porušení tvrdé pleny: penetrující; nepenetrující.
  • Dle linie lomu: lineární (pukliny, fissury); tříštivé (kominutivní) s impresí či elevací okrajů; vpáčené (impresivní).

Zlomeniny klenby lební[upravit | editovat zdroj]

Fisury (pukliny)
  • Lineární defekty, pakliže není současně poškozen mozek, nemají většího klinického významu a nevyžadují zvláštní péči. Je zde riziko, pakliže zlomenina kříží průběh meningeálních artérií, hrozí epidurální krvácení.
  • V případě otevřené zlomeniny (zásah paranasálních dutin, kožní rána nad frakturou) je nutné preventivní podání ATB.
  • Diagnostika: nativní RTG, nebo CT.
Kominutivní zlomeniny (tříštivé)
  • Následek většího nárazu, obvykle bývá poraněn i mozek.
  • Může k ní dojít třeba při stlačení hlavy (jako do svěráku) – hlava „praskne jako ořech“, zde nemusí být velké poškození mozku, pokud se uplatňoval jen tlak a ne rychlost.
Impresivní zlomeniny (vpáčené)
  • Kostní úlomek je vpáčen intrakraniálně.
  • Diagnostika: nativní RTG, nebo CT.
  • Pakliže je imprese v místě žilních splavů, hrozí při elevaci fragmentu významné subdurální krvácení.
  • Je-li úlomkem utlačována mozková tkáň, je nutná jeho elevace, neboť tlak fragmentu může být v budoucnu zdrojem epilepsie.[2]

Zlomeniny baze lební[upravit | editovat zdroj]

Spodina lebeční (baze lební) basis cranii interna
Brýlový hematom(raccoon eyes) příznak zlomeniny baze
Krev (případně mozkomíšní mok) ze zlomenin může vytékat z nosu či z uší, projeví se formou brýlového hematomu nebo hematomu za uchem
  • Jsou závažné, často dojde k poranění důležitých struktur – bazální ganglia, mozkový kmen.
  • Vznikají působením velké síly nepřímo (nárazem na jinou část lebky). Mnohdy je nelze rozpoznat na základě RTG.

Zlomeniny přední jámy lební[upravit | editovat zdroj]

  • Obvykle pokračující fraktura z frontální krajiny – tzv. frontobazální poranění.
  • Lom zasahuje oblast lamina cribrosa, paranazální dutiny, orbitu.
  • Častý je současný defekt v duře, sliznici paranazálních sinů či v oblasti lamina cribrosa – otevřená zlomenina (patologická komunikace se zevním prostředím). Na tento rozsah poranění může poukazovat nazální likvorea (rinorea), teda únik mozkomíšního moku nosem:
    • vzniká nitrolební hypotenze,
    • pokud pacient leží, CSF teče do nosohltanu, někdy pacient popisuje nasládlo v krku (sladko-slaná chuť),
    • diagnóza – průkaz glukózy, beta-trace protein, imunologicky prokazujeme β2-transferin,
    • může být i při zlomenině pyramidy → CSF do středouší a tubou do nosohltanu.
      • V případě likvorey je indikována chirurgická terapie, antibiotická profylaxe.
      • K zastavení se provádí bifrontální kraniotomie, větší otvory ucpeme fascií, příp. svalem (temporální fascie, fascia lata, alogenní štěpy, lepidlo).
  • Další možné oblasti poranění: lobus frontalis, diencephalon, nervus opticus, chiasma opticum, nervus olfactorius, sinus cavernosus, a. carotis interna.
  • Na měkkých tkáních oka pozorujeme brýlový hematom. Může být přítomné i poranění víček, mohou vznikat komunikace navenek.
Komplikace

Zlomeniny střední jámy lební[upravit | editovat zdroj]

  • Zlomenina zasahuje kost skalní, někdy i kost temporální – tzv. temporobazální poranění.
  • Zasaženo bývá i střední ucho, tympanus, auditus externus.
  • Můžeme pozorovat retroaurikulární hematom, krvácení z ucha nebo ušní likvoreu (otorea), je-li poškozena dura i bubínek. Pakliže je bubínek zachován odchází mok Eustachovou trubicí (paradoxní rinorea).[2]
    • Likvorová píštěl se brzy zacelí, ušní likvorea se zpravidla zastaví sama, ale vzniklá jizva je nehodnotná.

Terapie[upravit | editovat zdroj]

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. NEVŠÍMALOVÁ, Soňa, Evžen RŮŽIČKA a Jiří TICHÝ. Neurologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2005. s. 163–170. ISBN 80-7262-160-2.
  2. a b c AMBLER, Zdeněk. Základy neurologie. 6. vydání. Praha : Galén, 2006. ISBN 80-7262-433-4.

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • NEVŠÍMALOVÁ, Soňa, Evžen RŮŽIČKA a Jiří TICHÝ. Neurologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2005. s. 163–170. ISBN 80-7262-160-2.
  • AMBLER, Zdeněk. Základy neurologie. 6. vydání. Praha : Galén, 2006. s. 171–181. ISBN 80-7262-433-4.
  • ZEMAN, Miroslav, et al. Speciální chirurgie. 2. vydání. Praha : Galén, 2004. 575 s. ISBN 80-7262-260-9.